Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON. Stejně jako u ostatních dodavatelů bude většina zákazníků platit zastropované ceny energií. Klienti s běžnou spotřebou si tak měsíčně připlatí asi 300 korun měsíčně.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v Bruselu hledají shodu na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, které dosud členské země rozdělovalo. Lídři také projednají další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl "silnou řeč".
Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.
Svaz průmyslu a dopravy ČR nepovažuje výsledky včerejšího energetického summitu v Bruselu za úspěch. „Slovo úspěch rozhodně nemůžeme za průmysl použít a nálada v mnoha firmách proto zůstává velmi napjatá,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
Rozhovor s Karlem Havlíčkem, místopředsedou sněmovny a korunním princem v ANO, jsme vedli v pátek velmi brzy ráno. Brzy proto, že Havlíček, jak známo, nikdy nespí. Jelikož je workoholikem. Debatovali jsme tedy ještě před volbami, ve kterých ANO nakonec solidně uspělo. Výsledek jsme samozřejmě v té brzké hodině ještě netušili. Věnovali jsme se energetice, Havlíček byl za minulé vlády vicepremiérem a měl na starost průmysl. Jak se následně při volbách ukázalo, ceny energií se staly klíčem k výsledku.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
