Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková má podporu předsednictva ODS, to nevidí důvod, proč by kvůli fotografii, na níž je s bílým práškem připomínajícím kokain, měla rezignovat. Jak poznamenal poslanec Marek Benda – „Brno vždy bylo lehce alternativní město, tak to je.“ Pravda. S tím jak ve vysokých politických a úřednických funkcích přibývá reprezentantů moravské metropole, je to čím dál tím víc zřetelnější.
Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
Andrej Babiš sterilované okurky Znojmia, jejichž výrobu chtějí norští majitelé přesunout do zahraničí, nezachrání. Jak se zmínil ve sněmovní debatě o budoucnosti penzí: „Vážení spoluobčané, vy, kteří mi píšete, že mám koupit nějakého výrobce okurek, já kupovat nemůžu nic, protože jsem stále politik“. Je to tak milí voliči, může zato pětikoalice. Kdyby jí nebylo, Babiš by vám koupil i modré z nebe.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
