Kávy bude dostatek. Svědčí ji příznivé počasí v regionech pěstujících kávové boby. Cena kávy na komoditních trzích tak v posledních týdnech umazala předchozí zisky. Šálek kofeinové vzpruhy v kavárnách ale zřejmě vůbec nezlevní. Ba naopak.
Ukrajina oznámila, že zastavuje vývoz své zemědělské produkce přes černomořské přístavy. Činí tak v reakci na včerejší odstoupení Ruska od takzvané obilné dohody. Moskva se rozhodla dohodu vypovědět „na neurčito“ po dronovém útoku na plavidla ruského námořnictva, k němuž došlo ve vodách krymského přístavu Sevastopol. Moskva z útoku obvinila Kyjev. Celá záležitost může vážně zhoršit zásobování světa potravinami a prohloubit probíhající potravinovou krizi. Utrpí samozřejmě také ukrajinská ekonomika.
Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Meziroční růst cen všech výrobců pokračoval v Česku také v září, tempo zdražování v zemědělství a stavebnictví bylo ale proti předchozímu měsíci pomalejší. Z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ), vyplynulo, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta.
Francouzský miliardář žijící ve Švýcarsku a zakladatel jedné z největších světových vinařských firem Pierre Castel dostal platební příkaz zaplatit stovky milionů franků na daních na základě soudního rozhodnutí, které zjistilo, že po desetiletí ve Švýcarsku záměrně skrýval svou identitu šéfa globálního nápojového impéria. Daňová ruka zákona přitom dostihla Castela po téměř třiceti letech, napsala agentura Bloomberg.
Rybářství Třeboň očekává, že kilogram kapra bude při vánočním prodeji u stánků stát 130 až 140 korun. Meziročně tak zdraží asi o deset až dvacet korun, tedy asi o osm až 17 procent. Příčinou jsou rostoucí náklady na krmiva, paliva i energie, řekl při výlovu rybníku Rožmberk předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek.
Jablka z Chile, Polska nebo Jižní Afriky jsou běžnou nabídka českých supermarketů, která tak vytěsňuje prodeje českého ovoce. Podle zjištění Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR z takové situace mnozí pěstitelé vidí východisko v samosběrech, které by mohly zvýšit lokální prodeje. „Začala sklizeň jablek a pěstitelé tohoto ovoce dosud nevědí, zda se vyplatí plody jejich několikaleté práce sklízet a uskladnit,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
O udělení mimořádné podpory sektorům zemědělské výroby nejvíce zasaženým dopady války na Ukrajině rozhodla letos v březnu Evropská komise. Česko dostalo od EU 277 milionů korun, dalších 554 milionů korun podpory šlo ze státního rozpočtu. Výběr odvětví, které mimořádnou podporu dostaly, byl v kompetenci členských států.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zpomalilo na 2️⃣,4️⃣ procenta z 2,8 procenta v únoru. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září, k jejímu zpomalení velkou měrou přispěl výrazný pokles cen benzinu. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce.
Italský módní dům Prada koupí za 1️⃣,3️⃣8️⃣ miliardy dolarů (31,1 miliardy korun) svého menšího rivala Versace. V tiskové zprávě to oznámila americká společnost Capri Holdings, která je teď vlastníkem Versace. Dohoda spojí dva významné prodejce luxusního zboží z Itálie.