Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu dál zhoršily, zejména kvůli snížení výroby a úbytku nových zakázek. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal stejně jako v únoru hodnotu 44,3 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Zhoršování podmínek ukazuje PMI desátý měsíc v řadě, uvedla společnost S&P Global.
Tuzemské podniky zpracovatelského průmyslu loni v prosinci výrazně zvýšily tempo snižování stavů svých pracovníků. A to na dosud nejvýraznější úroveň za celou dobu trvání současné inflační krize. Vyplývá to z pravidelného šetření podmínek v českém zpracovatelském průmyslu, jehož výsledky za prosinec 2022 zveřejnila společnost S&P Global.
Jeden z největších českých výrobců obráběcích strojů, společnost TOS Kuřim - OS, po třech letech ve ztrátě v loňském roce vykázal zisk šest milionů korun. O rok dříve činila ztráta 189 milionů. Tržby společnosti klesly o 36 procent na 282 milionů korun, k zisku se jí podařilo vrátit díky prodeji majetku. Vedení společnosti to uvedlo ve výroční zprávě, která je dostupná ve Sbírce listin.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Toto křečkování je ale zásadním zdrojem inflace, komentuje ekonom Lukáš Kovanda nejnovější data o stavu českého zpracovatelského průmyslu, které zveřejňuje společnost IHS Markit. Stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá, dodává Kovanda.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
