Cena ropy padá. Obchodní války a rostoucí nabídka tlačí černé zlato dolů
Cena ropy Brent od začátku roku oslabila o šest procent a za poslední rok ztratila téměř pětinu své hodnoty. Analytici varují, že hlavními faktory poklesu jsou obchodní spory, celní války a rostoucí nabídka na trhu, která může vést k dalšímu tlaku na ceny.
Lukáš Raška, analytik společnosti Portu, upozorňuje, že hrozící obchodní válka způsobená americkými cly na zboží z dalších zemí, spolu s globální ekonomickou nejistotou, má významný dopad na ceny ropy. Podle něj se trhy začínají obávat, že cla povedou k oslabení světové ekonomiky, zvýší riziko recese a tím sníží poptávku po ropě, což bude tlačit její cenu dolů.
Zatímco poptávka po ropě – a s ní i její cena – klesá, na trh ji má brzy dorazit ještě více. Od dubna by totiž mělo dojít k postupnému zvyšování produkce ropy ze strany kartelu OPEC. To by díky převisu nabídky tlačilo ceny ještě níže. Raška navíc upozorňuje na možný nárůst nabídky díky plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Trumpem plánované rozšíření těžby ropy na Aljašce by mohlo zvýšit nabídku na trhu,“ tvrdí Raška. Hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček připomíná zdroj další ropy: „Dodatečná nabídka se na trh může dostat také z Ruska po ukončení války na Ukrajině.“
Zpomalení světové ekonomiky
Tyleček podotýká, že obchodní války patří mezi nejdůležitější fundamenty pro další vývoj cen ropy. Podle něj mají celní spory potenciál výrazně zpomalit světovou ekonomiku, což by mohlo vést k poklesu poptávky po ropě. „Osobně věřím do budoucna spíše v nižší ceny ropy ve střednědobém horizontu, a to primárně kvůli zvýšené nabídce na trzích a méně rostoucí poptávce, než se ještě nedávno čekalo,“ uzavírá Tyleček.
Ropa Brent se aktuálně obchoduje okolo 71 dolarů za barel, od historického maxima z roku 2008 těsně pod 150 dolary je tak na hony vzdálená. Na jaře 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, se cena dostala nad 120 dolarů. Americká lehká ropa WTI se aktuálně prodává okolo 67 dolarů za barel.
Minulé obchodní války
Pro ilustraci dopadu celních válek na trh s ropou není třeba chodit daleko do minulosti. Stačí zavítat do prvního volebního období prezidenta Trumpa. Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou probíhala v letech 2018 a 2019. Čína tehdy omezila dovoz americké ropy, což vedlo ke krátkodobému poklesu poptávky na asijském trhu a oslabení cen. Spojené státy zase zavedly cla na čínské produkty, což zpomalilo průmyslovou výrobu a snížilo globální poptávku po energiích.
Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Lukáš Kovanda: Trump dělá Ameriku malou. Zatím
Názory
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Západní firmy s návratem do Ruska nespěchají. Tamní úřady tvrdí opak
Zprávy z firem
