Chudým zemím hrozí bankroty
Rostoucí ceny potravin, energií a vysoké úrokové sazby tlačí chudší země ke zdi. Řada z nich brzo nebude mít na splácení svých dluhů.
Úroky jdou nahoru
Letošek nechystá pro chudší země nic pěkného. Loňský rok na příkladu Srí Lanky jasně ukázal, do jakých finančních problémů se mohou rozvijící se země dostat. Chudé země těm bohatým dluží astronomické částky. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) tvrdí, že zahraniční dluhy rozvíjejících se zemí dosahují 11,1 bilionu dolarů (bezmála 248 bilionů korun). Rostoucí úrokové sazby ve Spojených státech a oslabující lokální měny rozvíjejících se zemí vůči dolaru rychle prodražují splácení těchto převážně dolarových dluhů.
Rostoucí náklady na správu státního dluhu ale nejsou to jediné, co vládcům rozvojového světa dělá vrásky na čele. V loňském roce se do nebezpečného koktejlu přidala inflace. Především růst cen potravin a energií. Vlády rozvíjejících se zemí stojí před neřešitelným problémem. Buďto tyto rostoucí náklady občanům kompenzovat za cenu ještě rychlejšího zadlužování se anebo čelit sociálním nepokojům.
Světová banka očekává, že nejchudší země světa loni na úrocích svých dluhů zaplatily 62 miliard dolarů, tedy o 35 procent více než o rok dříve. Světová banka uvedla, že je znepokojena tím, že splátky dluhu spotřebovávají více vládních výdajů v chudých zemích, když se již před aktuální eskalací dluhové krize měly problémy svým občanům zajistit vzdělání a zdravotnictví.
Ropa za čaj
Nejde o nový problém. Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF) a další již před pandemií varovaly před rychlostí zadlužování rozvojového světa. Již loni na jaře Světová banka varovala, že přibližně tucet zemí by mohlo letos čelit platební neschopnosti. Nebezpečí bankrotů představuje potenciální problém pro světovou ekonomiku, která se řítí do recese. Ačkoliv ani případné hromadné bankroty chudších zemí pravděpodobně– vzhledem k relativní malé velikosti jejich ekonomik – nespustí globálnífinanční krizi,problémy vyspělému světu by nadělat mohly.
Částečně proto, že nesplácení může ztížit zemím, jako jsou Spojené státy, vývoz zboží do zadlužených zemí, což by ještě více zpomalilo světovou ekonomiku. Když se Srí Lanka loni přiblížila ke svému bankrotu, její centrální banka byla nucena sjednat výměnný obchod. Za íránskou ropu zaplatila čajovými lístky. Kromě Srí Lanky jsou na pokraji kolapsu také Egypt, Ekvádor, Etiopie, Ghana, Keňa, Libanon, Nigérie, Pákistán, Salvador či Tunisko.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině. 
Týden tradera: Akcie vesele rostou, rizikům navzdory
Trhy
Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Ekonomický přístup Pavla a Babiše? První se orientuje na Západ, Babiš naváže na Zemana, míní experti
Prezidentské volby 2023
