Evropa i Amerika budou dál škrtit ekonomiku. Naopak Čína povoluje šrouby a akcie letí nahoru
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Mírně rostoucí inflace v Německu a dalších zemích eurozóny donutí Evropskou centrální banku ve čtvrtek opět zvýšit úrokové sazby na euru, konkrétně o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Pokud k tomuto kroku evropští centrální bankéři skutečně přistoupí, jak sami dopředu avizovali, půjde o jeden z posledních pohybů evropských sazeb směrem vzhůru v tomto ekonomickém cyklu, shodují se ekonomové.
Totéž pak platí pro Fed. Ten své rozhodnutí o sazbách zveřejní o den dříve a také v případě americké centrální banky se očekává mírný růst sazeb o 25 bazických bodů do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Tím by v USA byly úroky nastaveny nejvýše od roku 2001.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Náměstek z ČNB Matějů: Inflace se do konce roku udrží kolem sedmi procent. Razantní snižování sazeb bych neočekával
Money
„Očekává se, že Fed zvyšuje sazby vůbec naposledy,“ uvedl pro CNBC ekonomický stratég investiční banky Goldman Sachs Michael Cahill.
Také v Americe je hlavní příčinou zvyšování sazeb neutuchající inflace, konkrétně jádrová inflace, která nezohledňuje momentální výkyvy výrazně rozkymácených cen energií či potravin. Právě jádrová inflace v USA meziročně vzrostla o 4,8 procenta, z červnových dat však vyplývá, že roste i meziměsíčně, konkrétně o 0,2 procenta.
Japonská inflace
Jiná situace panuje na dvou významných asijských trzích, v Číně a Japonsku. Japonsko má totiž jako jediná z vyspělých ekonomik stále negativní úrokové sazby. V červnu to bylo -0,1 procenta, Japonsko šlo do záporu v roce 2016 kvůli stagflaci a snaze podpořit ekonomický růst.
Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a přidává příklady několika takových firem.
Lukáš Kovanda: Firmy si loni udělaly mejdan na účet svých zákazníků
Názory
V současné době však Bank of Japan uvažuje, že měnovou politiku také zpřísní. Důvodem je již solidní ekonomický růst (podle posledních dat Japonská ekonomika rostla o 2,7 procenta), ale hlavně rostoucí inflace. Ta v červnu dosáhla hodnoty 3,3 procenta. V kontextu evropské inflace zanedbatelný nárůst, ale v kontextu japonské ekonomiky jde o problém. Podle CNBC totiž Japonsko čelí nadprůměrné inflaci již 15 měsíců v řadě. Přitom východoasijská ekonomika mívá historicky spíše problémy s deflací.
Čína jede
V Číně naopak pokračuje uvolňování měnové politiky. Druhá největší ekonomika světa již v červnu snížila úrokové sazby. Důvodem byla snaha centrálních plánovačů nastartovat ekonomický růst.
Koruna poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg. 
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro. Fialova vláda bude moci vyhlásit vítězství nad inflací
Money
A nejde jen o úrokové sazby. Čína využívá veškeré nástroje, které v západních ekonomikách v uplynulé dekádě nastartovaly enormní nárůst aktiv. Přes volný trh do bankovního sektoru pumpuje likviditu, podporuje vykupování dluhopisů, sama vydává dluhopisy, aby mohla rozvíjet infrastrukturu, uvádí Bloomberg. Podle něj pondělní zasedání čínského politbyra a následné komuniké byly výrazně více „holubičí“, než se očekávalo.
Důsledky rozvolněné měnové politiky Číny se již projevují na akciových trzích. Čínské akciové tituly rostou několik dní v řadě, mnoha firmám se podařilo výrazně snížit ztráty způsobené jednak vládním tažením proti velkým firmám zejména v technologickém sektoru, jednak komplikacemi spojenými s globální krizí (pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích, inflace). A razantní růst zaznamenává také čínský realitní trh, který se stal největší obětí ekonomického zpomalení Číny v posledních dvou letech.
Nákupem potravin v akci jde ušetřit i třetina výdajů. To je závěr červencového srovnání cen 13 vybraných základních potravin ze slevových letáků, který provedla Česká distribuční, jež je největším distributorem akčních letáků v České republice. Vejce oproti cenám ze začátku letošního roku zlevnila o 35 procent. Naopak kilogram brambor zdražil o více než polovinu. Průměrná sleva sledovaných položek v akčních letácích byla 29 procent.
Akční ceny základních potravin klesají, nejvíc u vajec. Pivo stojí stejně, brambory o polovinu víc
Money
Problémy továrny na sny Hollywood se začínají množit. Tím zdánlivě nejviditelnějším je stávka, kterou vyhlásily scenáristická a herecká asociace, což podle předběžných odhadů zainteresovaných společností bude mít miliardové dopady.
Hollywood má vedle stávky další problém: lidé nechodí na vysokorozpočtové filmy
Enjoy
