Fed může překvapit a zvýšit sazby více, než se čekalo. Na stole je růst o 75 až 100 bodů
Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.
Bankovní úředníci Fedu v minulých týdnech naznačovali, že ke zvýšení sazeb dojde v rámci 50 bazických bodů, poslední data o americké inflaci však vzala vítr z plachet veškerým úvahám o mírné korekci - podle analytiků oslovených agenturou tak nakonec Fed pod vedením Jeroma Powella bude rád, když nebude muset zvýšit sazby o rovných 100 bodů. „Zvýšit sazby o 100 bodů by ale zase dalo moc vlivu těm, co větší ‚tvrdé přistání‘,“ konstatoval pro Bloomberg hlavní ekonom JPMorgan Chase Michael Feroli. Dodal, že zároveň není v zájmu bankéřů, aby se tímto krokem vyvolalo zdání, že se blíží recese.
Agentura připomíná, že vrchní bankovní úředníci Ameriky nepředpokládají, že by letos přistoupili ke snižování sazeb, přestože investoři hojně sázejí na to, že k nějakému takovému kroku ještě do Vánoc dojde. To prý signalizuje, že jsou ochotni raději v následujícím ekonomickém období takzvaně „přestřelit“ úrokové sazby za cenu vyšších ekonomických nákladů – například vyšší nezaměstnanosti – výměnou za jistotu, že nedojde k opětovnému oživení růstu inflace.
„Loni jsme se takhle spálili“, prohlásil před týdnem jeden z rady guvernérů Fedu Christopher Waller, když byl dotázán na to zda, respektive kdy by Fed mohl ustoupit od restriktivní politiky. „V tomto ohledu zůstaneme velice opatrní,“ dodal.
Napětí na komoditních trzích
Růst úrokových sazeb vedle investorů také bedlivě sledují producenti energií, kovů a američtí zemědělci. Mají totiž obavu, že silnější protiinflační postup americké centrální banky nejen omezí poptávku, ale rovněž posílí dolar. A silný dolar komoditám dlouhodobě nesvědčí.
Například zlato je v tomto kontextu na dvouletém minimu (1675 dolarů za troyskou unci) a dostalo se do popředí zájmu řady hedgeových fondů, americká lehká ropa WTI klesla za poslední půlrok o třetinu a celý trh s kovy za poslední týdny konstasntně vykazuje červená čísla.
Bloomberg upozorňuje, že vedle očekávaného zasedání Fedu zacloumá v příštím týdnu s cenami komodit celá řada dalších faktorů – vedle vývoje v Evropě, která je samozřejmě nejvíce ovlivněna válkou na Ukrajině, to pak prý může být řada konferencí: třeba ta ve španělské Barceloně, která bude řešit vysychající zásoby mědi, případně ta v Denveru (Denver Gold forum), do popředí zájmu se ale prý mohou dostat klimatické konference v New Yorku (Climate week) a Pittsburku (Global clean energy action forum), nemluvě o nadcházejícím Valném shromáždění OSN.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Jen padá, dolar roste, koruna na steroidech. Co se to s těmi měnami děje?
Money
Cena zlata ve čtvrtek odpoledne prolomila hranici 1 665 dolarů za trojskou unci, což je nejnižší hodnota za více než dva roky. Na podobných hodnotách se totiž zlato obchodovalo naposledy koncem dubna 2020. Důvodem jsou nejnovější data z americké ekonomiky, především úterní čísla o srpnové inflaci, která překonala očekávání analytiků.
Zlato je nejníž za dva roky. Tlak na pokles ještě zesílí
Trhy
„Holubičí“ náznaky amerických centrálních bankéřů zazelenaly v uplynulém týdnu globální akciové trhy. Index S&P 500 se tedy vrátil nad 4000 bodů. Burzy se zjevně také oklepaly s rozhodnutí ECB rekordně zvýšit úrokové sazby o 75 bazických bodů na jednom zasedání. Banka tímto krokem sáhla k největšímu růstu sazeb za celou historii měnové unie. A jaké události měly největší dopad na trhy v minulém týdnu?
Týden tradera: Globální akciové trhy se zazelenaly
Money
