Koruna k euru nemůže než ztrácet, říká uznávaný obchodník na forexu
Bude euro zase za 23 korun? Podle forexového obchodníka a zakladatele FXStreet.cz Ondřeje Hartmana se na tuto úroveň z letošního dubna jen tak nevrátí. „Šlo o krátkodobý výstřelek při mimořádné kombinaci faktorů,“ říká uznávaný trader. Koruna podle něj nemá nyní důvod posilovat. Dlouhodobě vidí její kurz na úrovni 25 až 26 korun za euro, který podle něj bude kompromisem pro stabilitu spotřebitelských cen i konkurenceschopnost průmyslu.
Co bude s českou korunou? Kam se podívá její kurz k euru?
Kurz koruny k euru budou ovlivňovat hlavně dva faktory a ani jeden není pro korunu příliš povzbudivý. Úrokový diferenciál mezi Českem a eurozónou by se měl postupně zužovat. Aktuálně úložky v české měně nabízejí o 2,5procentního bodu více než eura, čímž je krátkodobý kapitál stále motivovaný zůstat zaparkovaný v korunách. S očekávaným poklesem českých sazeb bude tato atraktivnost mizet.
A kurzem koruny hýbe i globální nálada na trzích a vnímání rizika. Tento sentiment je z pohledu na vývoj akciových trhů stále optimistický a pomáhá koruně držet silnější pozice. Nálada se tedy může spíše zhoršit než naopak.
Výkon amerického hospodářství je na trendu, napětí na trhu práce zvolna ustupuje, měnová politika se vyvázala z epizody ultra nízkých úrokových sazeb. Ekonomika je připravena těžit z probíhající přestavby globálních dodavatelských řetězců, očekávané zpomalení globálního ekonomického růstu ustojí. Evropa naopak utrpí v důsledku probíhající deglobalizace a fragmentace hospodářské ztráty, neb není ani odhodlána efektivně bránit své zájmy, ani schopna produktivně využít nově vznikajících příležitostí. Jak hluboký bude její pád je nejisté, píše ve svém komentáři ekonom z J&T David Havrlant.
David Havrlant: Deglobalizaci zvládá Amerika podstatně líp než Evropa
Názory
Dá se říci, kdy se zastaví oslabování koruny?
Stručně řečeno – až ČNB znovu začne intervenovat. Fundamentálně totiž pro sílu koruny příliš faktorů nemluví a tíha vysoké kumulované inflace z posledních dvou let v porovnání s eurozónou bude naši měnu tlačit dlouhodobě na slabší úrovně. Výsledkem tohoto vysokého růstu cen je drahota ve srovnání s Polskem a podle premiéra nově i s Německem. Disproporce vyřeší především další oslabování koruny.
Jaký je dlouhodobější výhled? Vrátí se kurz ke 23 korunám za euro?
Kurz 23 korun za euro z letošního dubna vnímám jako krátkodobý výstřelek při mimořádné kombinaci faktorů, jako byl vysoký úrokový diferenciál, implicitní kurzový závazek ČNB proti oslabování a pozitivní vnímání konce akutní energetické krize v Evropě.
Dlouhodobě budeme směřovat do koridoru 25 až 26 korun za euro, který bude kompromisem pro stabilitu spotřebitelských cen i konkurenceschopnost průmyslu. Právě průmysl aktuálně trpí kvůli silné měně prvního pololetí a návrat na 23 korun za euro si spousta podniků ve světle rostoucích mezd nedokáže představit.
Až 80 procent drobných obchodníků na finančních trzích prodělá. Profesionální matadoři říkají, že je to práce jako každá jiná a úspěch sám nepřijde. Účastníkům investičního summitu prozradili, do čeho teď investují. Pro mnohé bude překvapení, že zlatu až tolik nevěří.
Zlato čeká sešup, shodli se profesionální brokeři na Global Investment Summitu
Trhy
ČNB na svém zasedání minulý týden sazby nesnížila. Dočkáme se příští měsíc, nebo ještě ne?
Vzhledem k dalším negativním zprávám z průmyslu, maloobchodu i služeb za září, které ČNB na posledním zasedání ještě neměla k dispozici, se pravděpodobnost snížení úrokových sazeb na prosincovém zasedání zvyšuje.
Než načasování prvního kroku bude důležitější trajektorie, s jakou plánují centrální bankéři sazby snižovat a jak budou toto uvolňování měnové politiky komunikovat. Podle aktuální čerstvé prognózy bychom totiž už v polovině příštího roku měli být svědky úroků na úrovni čtyř procent. K tomu bude třeba několik skoků níže o 50 nebo i 75 bazických bodů, což pro korunu bude obtížné vstřebat.
Přehnaná regulace, problémy v energetickém sektoru, dopady deglobalizace. Hlavní negativní faktory, které budou v nadcházejících letech ovlivňovat evropskou ekonomiku a také ekonomiku českou. Výhodou by mohla být relativně levná pracovní síla, kterou Česko umí nabídnout globálním hráčům. Shodli se na tom špičkoví ekonomové, kteří v panelové diskusi na Global Investment Summitu odhadovali vývoj klíčových ukazatelů ekonomiky.
Českou ekonomiku budou dál stahovat evropské experimenty, shodli se ekonomické špičky na konferenci GIS
Money
Oživí nepatrně nižší sazby nemovitostní trh?
Prozatím nikoliv, v nynějších hypotečních sazbách je již pozvolný pokles úrokových sazeb započítaný. Jinak by nebylo možné čerpat hypotéky za 5,6 procenta při bezrizikové úrokové míře sedm procent. Zlevnění hypoték se váže na intenzitu poklesu sazeb ČNB během příštího roku. Pokud by repo sazba neklesla pod pět procent, ani úročení hypoték by příliš nekleslo.
Pokud však nepřijde výrazný růst nezaměstnanosti, měl by se nemovitostní trh rozhýbat i při vyšších úrokových sazbách hypoték. Reálné ceny nemovitostí po očištění o růst mezd totiž už dva roky klesají a dostupnost vlastnického bydlení i zadržená poptávka postupně roste.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Prakticky nerostoucí míra nezaměstnanosti je z pohledu vývoje české ekonomiky až nezdravá, shodují se experti.
Lidí bez práce je v ČR až nezdravě málo
Money
Co by mohla ČNB dělat v případě opětovného růstu inflace a prohloubení ekonomického propadu?
Tento scénář počítá s nějakým negativním nabídkovým šokem, které jsou většinou energetického nebo potravinového rázu, tj. taková inflace by zřejmě byla přechodná. V takovém případě by mohla ČNB pro ukotvení inflačních očekávání slovně podpořit korunu, aby příliš neoslabila a inflaci nezvýšila, ale ve světle ekonomického propadu a omezeného růstu mezd opatrně snižovala úrokové sazby, aby recesi nezhoršila a nedestabilizovala finanční systém.
Maďarský lídr Viktor Orbán nadále potvrzuje svoji dominanci na tamní politické scéně. Ekonomicky ale jeho „království“ ztrácí. Nedávno ho předstihlo i Rumunsko.
Zdeněk Pečený: Ekonomické trable v uherském ráji. Před Maďarskem už jsou i Rumuni
Názory
