Turecké akcie i měna prudce padají. Trhy děsí Erdoganův úspěch, zemi hrozí krize a rozvrat „erdoganomiky“
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Turecké trhy se takto otřásají v důsledku poměrně nečekaně výrazného úspěchu stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten sice ve víkendovém volebním klání podle všeho těsně nezískal více než 50 procent hlasů, nutných k vítězství hned v první kole, avšak jeho zisk více než 49 procent hlasů představuje lepší výsledek, než na jaký ukazovaly předvolební průzkumy.
Dva týdny nejistoty
Erdoganův úhlavní rival, Kemal Kilicdaroglu, si podle stávajícího výsledku sčítání hlasů zajistil 45 procent hlasů. Ačkoli Erdogan stále ještě může zvítězit v prvním kole, neboť všechny hlasy nejsou sečteny, trhy se už nyní připravují na mnohem pravděpodobnější variantu dvoutýdenní nejistoty před druhým kolem volby.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Turci zvolí prezidenta až ve druhém kole. Erdoganův zisk spadl pod 50 procent
Politika
V něm bude zásadní to, ke komu z uvedených kandidátů se přikloní voliči, kteří nyní o víkendu svěřili svůj hlas dalšímu z adeptů na prezidentské křeslo, Sinanu Oganovi. Ten získal 5,2 procenta hlasů a do druhého kola už nepostupuje. Ogan se včera vyhranil vůči Erdoganově nekonvenční hospodářské politice. Zdržel se ale vyjádření podpory kterémukoli ze zbývajících dvou kandidátů.
Hra o budoucnost „erdoganomiky“
Právě Erdoganova hospodářská politika, takzvaná „erdoganomika“, bude zřejmě tím, kolem čeho se boj před druhým kolem bude točit zejména. Kilicdaroglu slibuje nápravu vztahu se Západem a návrat k ortodoxní hospodářské politice. Erdoganův nekonvenční přístup spočívá zejména ve svérázném názoru, jejž ekonomická teorie příliš nepodporuje, že lékem na inflaci je snižování úrokových sazeb v podání centrální banky.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turci válčící s inflací se před volbami bojí o své úspory
Money
Od roku 2018, kdy Erdogan začal svůj neotřelý přístup praktikovat a od kdy také vybírá a vyhazuje šéfy turecké centrální banky na základě jejich míry oddanosti k této „erdoganomice“, se lira setrvale ocitá pod oslabujícím tlakem.
Dlouhodobě slábnoucí lira představuje významný inflační tlak. Pádivá inflace v zemi – která se loni dostala až na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let – nahlodává kupní sílu tamního obyvatelstva, pročež zejména městští voliči ztrácí s Erdoganem trpělivost. Zatím ovšem evidentně ne až tak moc, aby ztratil své politické šance.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Volby v Turecku se blíží. A nezkrotná inflace náhle prudce klesá
Money
Trhy se tak nyní musí smířit s tím, že Erdogan může být prezidentem i dalších pět let. Pokračování „erdoganomiky“, které by v takovém případě nejspíše nastalo, by dále ztenčilo turecké devizové rezervy, neboť při nadále nedostačující razanci měnověpolitického utažení by Turecko muselo intervenovat za účelem podpory své měny a za zmírnění inflačních tlaků v zemi.
Reálně tak zemi v případě Erdoganova vítězství hrozí měnová krize a rozvrat ekonomiky, což má již dnes zmíněný nepříznivý dopad právě i na tamní akcie.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde:
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Varování šlo do ztracena. Erdogan se raději chlubil amnestiemi pro domy, které se nyní zřítily
Politika
