Nižší spotřeba a mírná zima. V EU se poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
„Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí,” uvedl analytik společnosti Ember Chris Rosslowe. „Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv,” dodává.
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Statistiky se politikům líbit nemusí. Jejich zpochybňování nahrává dezinformační scéně
Názory
Výroba elektřiny z uhlí a plynu oproti předchozí zimě poklesla o 11 procent (minus 27 terawatthodin) a z plynu o 13 procent (minus 38 TWh). To vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu. Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben sedmiprocentním poklesem poptávky po elektřině v EU (minus 94 TWh) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko.
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
Dalibor Martínek: Eurostat vysvětlil, proč se v Česku plní náměstí. Už neříká, proč je česká vláda zticha
Názory
Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren. Drtivá většina ze zbývajících osmnácti „uhelných členských států” v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí, uvádí Ember. Největší uhelné elektrárny v EU, ty v Polsku a v Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely 70 procenty, a to poklesem o čtyři TWh, respektive o devět TWh. Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé ho tvořilo z méně než dvou třetin. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Topolánek: Přechod z uhlí na ekologičtější paliva bude teplárny stát 180 miliard
Leaders
„Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno cca devět TWh elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2021 to bylo cca deset TWh. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 TWh za čtvrté čtvrtletí 2021 na jednu TWh za čtvrté čtvrtletí 2022. Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,” říká analytik Jan Krčál ze společnosti Fakta o klimatu.
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o deset procent. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 procenta mezi listopadem a březnem ušetřily členské státy ve srovnání s pětiletým průměrem elektřinu v hodnotě 12 miliard eur. Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi, píše Ember.
Role Ruska jako globálního hráče na energetickém trhu se bude snižovat. Na trhu s zkapalněným zemním plynem (LNG) z toho bude těžit řada zemí, například Spojené státy nebo Katar, informoval s odkazem na analytiky server CNBC. Sankce, které západní státy uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, odčerpaly z ruského sektoru LNG většinu zahraničních investic.
Rusko vyklidí pozice. Velkými hráči na trhu se zkapalněným zemním plynem budou Spojené státy a Katar
Trhy
