Pád Lehman Brothers před 16 lety odstartoval největší krizi za sto let

Finanční krize z let 2008 a 2009 přinesla světa éru ultra nízkých úrokových sazeb po překvapivě dlouhou dobu. Těžily z toho nemovitosti a technologické firmy.

Ostřes v základech

Investoři si za posledních pár let prošli slušnou dávkou stresu. Od pádu akciových trhů po propuknutí covidové pandemie, přes ruskou invazi na Ukrajinu a následující raketový růst cen energií až po pokles technologických akcií v reakci na rychle rostoucí úrokové sazby.

Nic z toho se však nevyrovná totálnímu kolapsu, kterým si investoři prošli přesně před 16 lety. „Americký finanční systém se otřásl v základech,“ prohlásil tehdy Wall Street Journal.

Polovina pryč

Investiční banka Lehman Brother požádala o ochranu před věřiteli podle neslavného článku 11. Svět už nikdy nebyl stejný. Po bankrotu „Lehmanů“ se naplno rozjela globální finanční krize, jakou svět neviděl od 30. let minulého století. Z akciových trhů se mezi zářím a březnem vypařila polovina hodnoty.

Éra nízkých sazeb

Centrální banky na problémy reagovaly snižováním úrokových sazeb. Česko nebylo výjimkou. Repo sazba České národní banky svého dna 0,05 procenta dosáhla v prosince roku 2012. Zůstala tam téměř pět let. Dlouhotrvající nízké úrokové sazby zlevnilo splátky hypotečních úvěrů a na to reagovaly ceny nemovitostí bezprecedentním růstem. Tento scénář nastal opět všude po světě včetně Česka, kde se cena nemovitostí v uplynulé dekádě více než zdvojnásobila.

Vzestup tech sektoru

S úrokovými sazbami blízko nule byli investoři nuceni investovat do rizikovějších aktiv, zejména akcií. Z toho těžily takzvané růstové akcie, kam patří především technologické společnosti.V prostředí, kde jsou úrokové sazby a výnosy státních dluhopisů téměř na nule, jsou budoucí potenciální zisky společnosti vysoce ceněny. Proto se pozornosti těšily rychle rostoucích společností, především technologičtí giganti. Výsledkem je pozoruhodná dominance těchto společností v indexech, která přetrvává dodnes.