Pavel Peterka z XTB: Obnova Ukrajiny bude obří příležitost pro evropské firmy
Nejistota bude klíčovým faktorem pro investiční rok 2025, myslí si hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. A kdo se v takovém prostředí dokáže zorientovat, ten může dosáhnout velmi zajímavých výnosů. Proč jsou podle něj nyní zajímavé akcie evropských firem? A čeká americký technologický sektor další růst, nebo může přijít korekce? Nejen o tom hovoří Pavel Peterka v rozhovoru pro newstream.cz.
Na konferenci Global Investment Summit jste na rozdíl od většiny ekonomů vyjádřil relativní optimismus ohledně nadcházejícího vývoje. Odkud jej berete a co tedy od následujících měsíců očekáváte?
U investorů vidíme vcelku silný růst zájmu o aktiva, o která běžně roste zájem v období nejistot. A právě rizika a nejistoty budou určujícím faktorem pro rok 2025. Optimismus pak pramení z toho, že díky těm velkým změnám, k nimž dochází a docházet dál bude, přichází spousta příležitostí. Pro firmy, a tedy i pro investory. Kdo bude schopný se tímto prostředím správně navigovat, ten bude moci přijít k zajímavým výnosům. A jako takové tedy toto období je zajímavější, než když se nic neděje a všechno se zdánlivě daří.
Takže „divoká karta Trump“ podle vás není nic, čeho bychom se měli obávat?
Nemyslím si, že by vše, co se na světě odehrálo za poslední dekády, dokázal Donald Trump rozmetat. Byť jeho vliv nechci ani podceňovat. Zároveň ho lze vnímat i jako impuls pro pozitivní změny. Evropa nejméně od začátku pandemie nedokáže naplňovat ten ohromný potenciál, který má. Například Mezinárodní měnový fond koncem loňského roku vydal zprávu, v níž mimo jiné kritizuje to, že Evropská unie stále nedokázala plně dobudovat vnitřní trh. O tom se dlouhodobě ví, ale zároveň v dobrých časech nebývá poptávka ani snaha o takové změny. Pokud přijde americký prezident například s nějakými radikálními cly, což prostě bude mít hned celou řadu dopadů na evropskou i českou ekonomiku, může tato poptávka po změně vzniknout. Můžeme se začít ptát, co lze dělat lépe, efektivněji.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
Týden tradera: Německé zbrojovce Rheinmetall se daří
Trhy
Odpovědí tedy může být ještě větší ekonomické prohloubení spolupráce EU? Může to vést až ke stále častěji skloňované federalizaci?
Netvrdím, že jsem nějakým fanouškem federalizace. Ale pravda je, že je stále větší shoda na tom, že s prezidentem Trumpem se musí začít jednat. A je otázka, kdo ta jednání vlastně má vést. Má to být šéfka Evropské komise? Má to být nějaký výběr zástupců silných ekonomik?
A v té ekonomické sféře?
Tam by zkrátka měly padnout veškeré vnitřní bariéry, pravidla by se měla sladit, aby firmy nemusely řešit 27 legislativních norem, stejné podnikání by mělo mít stejné podmínky ve všech zemích. Zároveň si nemyslím, že by tato totální obchodní unie musela být nutně zároveň fiskální unií a mít jednotnou měnu. To jsou totiž věci, které mohou pomoci, ale i uškodit. Nutné přitom nejsou. Evropa je při pohledu na HDP pořád jedním z největších ekonomických regionů světa, může toho hodně využít. Ale musí se i zbavit řady programů, které jí ubližují a brzdí.
Z pohledu investora, proč by nyní mělo smysl začít sázet na růst Evropy?
Ono se to už skutečně děje. A má to dvě příčiny. První je geografická diverzifikace portfolia, druhá je přesun investic do hodnotových akcií, kterých v Evropě mohou investoři najít spousty.
Nejprve tedy geografická rizika.
Ukážu to na sobě, protože se podobně chová celá řada investorů. Já nerozumím Africe, neumím dopočítat rizika latinské Ameriky, můžu se dívat na Asii, ale v Číně je příliš politických rizik a v Indii je ten trh pro mě těžko čitelný. A ačkoli nemám nic proti Austrálii, ani tady investice nemám. Pak mi zbývá Amerika a Evropa. Amerika má všechno, co investor hledá – tedy ochrana majetku, likvidní trh, růst, spoustu příležitostí. Ale pokud chci geograficky rozkládat rizika, přirozeně jdu investovat i do Evropy. V Evropě můžu také snížit kurzové riziko, které na dolaru pro českého investora přeci jen panuje a v některých obdobích může i vymazat výnos z růstu dolarové hodnoty portfolia.
Výrobci automobilů v největší evropské ekonomice bojují s klesajícími prodeji a zhoršujícími se obchodními vazbami s USA. Německý automobilový průmysl je v krizi. Prodeje klesly, zatímco výrobní náklady stoupaly. A teď jak z toho ven?
Jak ven z německé automobilové krize? Porsche, BMW a Mercedes věří příští vládě
Zprávy z firem
A ten přesun do hodnotových akcií?
To jsme zase u toho období nejistoty. V něm se řada investorů obrací od akcií s vysokým P/E (podíl ceny akcie na zisku firmy, který naznačuje, jestli akcie nejsou trhem naceněny příliš optimisticky – pozn. red.), mezi něž patří i nejslavnější americké technologické akcie, a naopak se obrací k firmám hodnotovým s výrazně nižším P/E ve srovnání s růstovými firmami. Zástupci hodnotových firem navíc často vyplácejí vysokou dividendu. V Evropě jich je celá řada v mnoha odvětvích a jejich nacenění je pro investory momentálně hodně atraktivní.
V jakých sektorech loví především?
Jsou to zejména takzvané „utilities“, tedy zboží denní potřeby, které se prodává bez ohledu na ekonomický cyklus, protože lidé jejich spotřebu nemohou dost dobře omezit. Takže z investičního hlediska se bavíme například o vodohospodářství, distribuci plynu, o základních potravinách. Zajímavé pak jsou také banky a pojišťovny, které obecně vzhledem k nacenění a výplatě dividendy představují zajímavou příležitost.
Co považujete za nezbytné podmínky, které ten evropský potenciál pomohou naplnit?
Tak předně je to konec války. Domnívám se, že k tomu během úřadování Donalda Trumpa dojde. Nemůžu říct, že to je na 100 procent, ale je to můj základní scénář. Válka trvá už tři roky a pro Rusko není vůbec snadné ji financovat. Tlak ze strany USA může konec války urychlit. Pokud k tomu dojde, Rusko bude tlačit na konec sankcí, což by mohlo vést ke snížení cen energií v Evropě, což je v podstatě základní podmínka návratu k rychlejšímu hospodářskému růstu. Morální rozměr ponechme stranou.
Už je to tu zas. Klesající základní úrokové míry České národní banky se odráží v postupném snižování úrokových sazeb na spořicích účtech. Ty se aktuálně v mnoha bankách dostávají pod 3 procenta a pravděpodobně budou klesat ještě níže. Situace je podobná té, kterou jsme zažili začátkem loňského roku, kdy se běžní střadatelé loučili dokonce s 6procentními úroky. A stejně jako dnes se ptali: Co teď s úsporami?
Jan Hlavsa: Úroky na spořicích účtech klesají. Co teď s úsporami?
Názory
Konec války by tedy byl impulsem pro růst, což by mělo zase dopad na firmy a akcie.
Konec války odehrávající se pár set kilometrů od hranice EU by u velkých investorů přineslo to, že by se přestali bát investovat ve velkém v tomto regionu. Začnou tu hledat i rizikovější investice s vyšším potenciálem růstu. Takže evropské akcie by šly na dračku. Samozřejmě pokud to evropské firmy budou umět podpořit hospodářskými výsledky. A to by jít mělo, protože spotřebitelská i investiční nálada v Evropě by se s koncem války zlepšila. A pak tu samozřejmě je celý balík příležitostí související s obnovou Ukrajiny. Předpokládám, že součástí mírové dohody bude také nějaký balík financí na tuto obnovu.
Dvě otázky, které spolu zásadně souvisejí. Nebyl by návrat ruského plynu do Evropy v přímém rozporu s cíli Donalda Trumpa, který ostatně Evropu tlačí k navýšení odběru amerického plynu? A druhá otázka: nebude chtít americký prezident, aby klíčovou roli v rekonstrukci Ukrajiny hrály americké firmy, které zároveň budou těžit místní nerostné bohatství? Takové to vy nám doly, my vám silnice?
Nejprve k té první otázce. Dost nad tím přemýšlím, ta konečná dohoda bude opravdu důležitá. Ekonomicky samozřejmě americký plyn před tím ruským neobstojí a Evropa nebude asi mít žádný nástroj na to, aby donutila firmy, potažmo spotřebitele, aby volili dražší komoditu. Takže součástí dohod asi budou nějaké úlevy pro americké komodity a možná nějaké restrikce pro ruské. Své si k tomu řekne i Ukrajina, která nemůže být dotlačena k nějakému vstřícnému postoji k Rusku. Co se týče té druhé otázky, i kdyby to dopadlo, jak říkáte, pořád budou americké firmy muset od někoho kupovat beton, techniku, služby, což nejčastěji bude z Evropy. Navíc beztak většinou půjde o nadnárodní firmy, které často mají pobočky i v Evropě. Určitě se na tom bude podílet více zemí a nedivil bych se, kdyby to třeba na východě byly i firmy ruské.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se pokouší dostat Evropu na mapu umělé inteligence. Je to podle vás oblast, kde také čekají pro evropské firmy příležitosti?
Na rozdíl od jiných si nemyslím, že Evropa v této oblasti už prohrála. Je to stále v plenkách, což ostatně ukázal i čínský start-up DeepSeek. Ale je potřeba se zaměřit na tyto oblasti s velkým potenciálem růstu, které přinesou i velký růst bohatství. Evropa má velmi silnou vědu, výzkum, možná to nejsou ta odvětví s nejvyšší ziskovostí, ale on to nemusí být nutně jen závod v monetizaci. Nejmodernější ekonomické teorie říkají, že cílem firmy je růst hodnoty. A ta se nemusí počítat jen v zisku. Ačkoli samozřejmě bez vydělávání peněz to nepůjde.
Opusťme teď Evropu a podívejme se na jednotlivé sektory z investičního hlediska. Kde vy vidíte potenciál? Je to stále hlavně tech-sektor?
Tam je samozřejmě ohromný potenciál růstu. DeepSeek ukazuje cestu vyšší energetické i technologické efektivity, což u největších firem může odemknout ohromný nárůst hodnoty. Ačkoli to neznamená, že nemůže docházet i u nich ke korekcím v souvislosti s konkrétními negativními zprávami. Pokud si ale dneska položím otázku, jestli tyto firmy budou za deset let hodnotnější, tak odpověď zní ano. A ty korekce lze vyžít pro dokoupení akcií. Další oblastí s velkým potenciálem jsou nejrůznější digitální platformy typu Netflixu. Význam e-shopů jako Alibaba nebo Amazon rozhodně nepolevuje. A velký potenciál mají dovážkové služby hotového jídla i potravin. Zkrátka lidé si zvykli uspokojovat tyto potřeby z pohodlí domova prostřednictvím mobilních telefonů.
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Petr Sklenář: Směřujeme do světa vyšších úrokových sazeb. Bude to mít vliv na akcie i ceny nemovitostí
Trhy
A kde naopak očekáváte problémy?
Určité ochlazení může nastat v zeleném sektoru. Ale i tady bych chtěl mírnit pesimismus. Udržitelnější způsob života je znakem bohatší společnosti, to je fakt. A vzhledem k tomu, že společnost bohatnout bude, lze očekávat růst zájmu o šetrnější fungování. Lidé zkrátka budou takříkajíc „volit nohama“, kdy nerozhoduje regulace, ale peníze a poptávka. Ukazuje se to na úspěších firem, jako je Patagonia. Ta je úspěšná v prodeji outdoorového oblečení a doplňků, zisky pak používá na to, že třeba skupuje lesy, aby zde nemohly vzniknout plantáže. To může být sympatické i člověku, který je jinak unaven přehnaně propagovanými zelenými řešeními, která navíc často vůbec nefungují.
Jak to vlastně mají vaši klienti? Do čeho nejčastěji investují?
Tak ten průměr je nepřekvapivý. Je to Amerika, Evropa, v tomto pořadí. Jsou to ETF a akcie. Je to hodně technologický sektor. Je to zlato, jsou to dluhopisy. Na oblibě rostou pákové obchody CFD, které nabízejí vyšší potenciál výnosu, ale také výrazně vyšší riziko. A když mluvíme o našich klientech, pozorujeme zajímavé rozdíly mezi jednotlivými generacemi, kde ti starší mají vyšší averzi k riziku, mladší naopak, ale pak se stejně setkají ve velmi podobných investicích do akcií nejznámějších firem.
Zmínil jste zlato, které je rozhodně velkým příběhem posledních tří let. Zprvu asi nepřekvapivě, nyní to už možná představuje mírný šok vzhledem k tomu, že je zlato tak drahé.
Rozhodně nebudu dávat žádné doporučení, nákup zlata poblíž historických maxim nemusí dávat smysl, ale nechci ani nikoho odrazovat. Zlato ukázalo, že má v portfoliu jasnou roli, kdo ho tam v těch posledních letech měl, určitě si to pochvaluje. Jak jsme se bavili o těch nejistotách, přesně do takových časů je zlato vhodné, protože lidé hledají ten „bezpečný přístav“. Navíc mu v posledních letech pomáhá to, že se na trh masivně vydaly centrální banky, zejména čínská a polská a také Česká národní banka. Ty jejich důvody jsou podobné jako u retailových investorů.
Banka Goldman Sachs uvedla, že investice do zlata zůstává její nejvíce doporučovanou obchodní strategií mezi komoditami.
Zlato je rekordně drahé. Cena stoupá kvůli obavám ze zavedení cel
Trhy
Jaká rizika u zlata nyní hrozí?
Tak stačilo by, kdyby některá z těch velkých centrálních bank přestala nakupovat. Vyprodávat zlato asi nyní nebudou, ale už to omezení nákupů by mohl být impuls pro ostatní velké investory, aby tuto pozici snížili. To by pak tlačilo na cenu.
Pavel Peterka
Hlavní ekonom společnosti XTB. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, doktorát získal na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Pracoval v Liberálním institutu či investiční společnosti Roklen, kde působil i jako ředitel pro strategii.
Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Stanislav Šulc: Tři roky války. Sedm lekcí, které jsme zatím pořád nepochopili
Názory
Americká společnost X, bývalý Twitter, jedná s investory o poskytnutí financí. Sama sebe přitom oceňuje na 44 miliard dolarů (1,06 bilionu korun), což je cena, kterou za ni před více než dvěma lety zaplatil miliardář Elon Musk. S odkazem na své zdroje to ve středu napsala agentura Bloomberg. Jde podle ní o první známé kolo financování za dobu, co firmu koupil Musk.
Musk chce peníze investorů pro svou síť X
Zprávy z firem
