Skvělý půlrok pražské burzy, porazila inflaci. Bitcoin ale vydělal víc
Téměř 15 procent. Tolik by vydělal investor, který by na počátku letošního roku vsadil na pražskou burzu a nyní by vybíral zisky. Index PX-TR, tedy zahrnující dividendový výnos, si totiž za první půlrok obchodování připsal 14,32 procenta. Tím se vyrovnává nejvýkonnějším burzám světa. Příběh pražské burzy je však komplikovaný a může jít o jeden z posledních skvělých roků.
Za úspěchem pražské burzy stojí zejména úspěch nejvýznamnější emise, kterou je stále ČEZ. Ten je největší a nejvíce obchodovanou akcií v Praze, a právě nárůst její ceny se nejvíce podepsal na růstu celé pražské burzy. Data mluví jednoznačně: od 3. ledna, kdy se otevřely obchody, do aktuálního okamžiku si ČEZ polepšil o 14,8 procenta, PX-TR pak 14,3 procenta.
Problém jménem ČEZ
Závislost na vývoji akcií ČEZ však právě letos můžou být zcela zásadním problémem pro pražskou burzu. Vláda Petra Fialy totiž již vloni uvedla, že ČEZ zestátní a stáhne akcie celé nebo alespoň části společnosti z burzy.
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“
Leaders
Akcie tuzemské energetické společnosti tak negativně reagovaly vždy, když některý z vládních činitelů podpořil spekulace o zestátnění ČEZ. Naopak výrazně rostly při oznámení výsledků, kdy ČEZ za loňský rok reportoval rekordní zisk ve výši 80,7 miliardy korun.
Konec ČEZ na burze?
Podle minoritních akcionářů v čele s Michalem Šnobrem jsou akce vlády proti minoritním akcionářům velkým problémem a mohou poškodit reputaci České republiky u zahraničních investorů. Stát si takovou kritiku vysloužil zejména zamýšlenou změnou zákona o obchodních společnostech, který by mohl změnit pravidla pro vytěsnění minoritářů.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády. 
Lukáš Kovanda: Ministerstvo financí překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i ČEZ
Názory
Namísto aktuálních 90 procent všech akcií by po přijetí novely tohoto zákona stačilo 75 procent akcií z přítomných na valné hromadě. Pokud by k této změně došlo, stát by si podle minoritních akcionářů mohl na příští valné hromadě schválit zcela cokoli, včetně zamýšleného rozdělené společnosti na část výrobní, kterou by 100procentně vlastnil stát, a distribuci s prodejem, které by možná zůstaly na burze.
To by však znamenalo de facto konec ČEZ na burze, protože tato část představuje výrazně nižší podíl na ziscích „velkého ČEZ“. A konec této firmy na burze by byl výrazný problém pro celý český kapitálový trh.
Velmi dobrý půlrok
Navzdory tomu zatím Burza cenných papírů Praha může slavit velmi dobrý půlrok. Výnos přesahující 14 procent totiž znamená, že pražská burza porazila inflaci, což například vloni nepřipadalo v úvahu.
Prodejce tenisek Footshop vstupuje na burzu. Jeho zakladatelé si díky tomu odnesli stamiliony korun. A investoři budou mít další možnost podílet se na velkém úspěchu malé české firmy. Dobrá zpráva pro pražskou burzu. Nebo ne?
Stanislav Šulc: Nový hráč na pražské burze. Má smysl investovat do tenisek?
Trhy
Zároveň se pražská burza dostala mezi úspěšné globální parkety. Podobný výnos totiž zaznamenal například širší americký index S&P 500 (necelých 15 procent) či německý DAX (14,5 procenta). Dokonce výrazně překonala například americký Dow Jones Industrial (výnos necelá tři procenta) či britský index FTSE 100, který dokonce zaznamenal od počátku roku propad o 0,4 procenta.
Raketa zvaná bitcoin
Pražská burza také porazila další populární investiční nástroje, jako je například ropa (za od začátku roku zaznamenala mírný pokles), zlato (růst o šest procent) nebo Dollar index, který také zaznamenal mírný pokles, ačkoli například v loňském problematickém roce patřil k jediným rostoucím investičním nástrojům.
Přesto tu je jedno významné aktivum, které rostlo až zázračně rychle. Vítězem investičního prvního pololetí letošního roku se stal bitcoin. Ten vloni propadl téměř o 80 procent, a právě na začátku letošního roku byl na dně. Jeho cena klesla až pod 16 tisíc dolarů. Nyní se však bitcoin prodává za více než 30 tisíc dolarů, aktuální nárůst činí 80 procent.
Naděje na zastavení růstu úrokových sazeb v USA i problémy tamních regionálních bank má pozitivní vliv na cenu zlata považovaného v dobách nejistot za „bezpečný přístav“. Cena zlata za unci proto opět překročila hranici dvou tisíc dolarů (asi 42 300 korun).
Pády amerických bank a ekonomická nejistota opět nahrávají zlatu. Jeho cena se drží těsně u rekordu
Trhy
