Švédi našli ložisko kovů vzácných zemin. Je největší v Evropě
Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení.
„Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a ovzduší,” uvedl generální ředitel Jan Moström. „Je to největší známé ložisko prvků vzácných zemin v této části světa a mohlo by se stát významnou stavební součástí při produkci klíčových surovin, které jsou naprosto zásadní pro přechod k ekonomice šetrné k životnímu prostředí,” dodal.
Cesta z područí Číny?
Cesta k těžbě z ložiska ve Švédsku však bude dlouhá. Firma uvedla, že plánuje podat žádost o koncesi na těžbu v letošním roce, ale dodala, že potrvá nejméně deset až 15 let, než bude moct začít s těžbou a dodávkami na trh.
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů. Největším světovým těžařem a vývozcem prvků vzácných zemin je Čína.
Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů. Používají se například i ve větrných turbínách či mikrofonech a reproduktorech. V současně době se v Evropě netěží, takže region je závislý na jejich dovozu. Přitom se očekává, že poptávka se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Nedostatek mědi ve světě ohrožuje klimatické cíle. A poptávka půjde prudce nahoru
Money
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Zaplaťte, a ochladíme Zemi, slibuje troufalý startup
Enjoy
Každý rok se zapíše do historie politiky, umění či sportu. A také zanechá zásadní stopu i v jazycích národů celého světa. Lingvisté pak zkoumají novotvary, které se začaly v jejich rodném jazyce v daném roce objevovat, přičemž vždy mají něco společného s hlavními událostmi celého roku. Která spojení se stala „slovem roku 2022“?
Lingvistické žně. V Německu je spojením roku „klimatičtí teroristé", na Ukrajině vulgární vzkaz Rusům
Enjoy
