Švédští fondoví manažeři mírní obavy z tamní nemovitostní krize
Obavy z krize na švédském realitním trhu jsou přehnané. Hodnota tamních nemovitostí sice kvůli vysokým úrokovým sazbám padá, podle manažerů největších institucionálních investorů v zemi však nejde o systemický problém způsobený nějakou chybou, ale jen reakcí na externí stimuly v podobě vysokých úrokových sazeb a obavy z toho, že developeři ve snaze sehnat likviditu vychrlí na trh velké části svých majetků.
„Myslím, že zahraniční investoři trochu přefoukli své obavy,“ uvedl podle agentury Bloomberg Tomas Floden, hlavní manažer jednoho z největších penzijních fondů v zemi AMF. Jeho fond držel ke konci loňska asi 22 procent majetku – přibližě 67,8 miliardy dolarů – v realitách. „Nebojím se o finančí stabilitu Švédska a jeho finanční sektor,“ dodal s odkazem na fakt, že švédská koruna je aktuálně vůči euru na historických minimech. Propadá se souběžně s tím, jak se vynořují další informace o propadech cen tamních nemovitostí.
Krize v realitním sektoru, kde se řada firem potýká s náhlým poklesem cen nemovitostí, se podle šéfky státního penzijního fondu Forsta AP-Fonden (AP1) Kristin Magnusson Bernardové dá udržet na uzdě bez závažnějších dopadů pro tamní finanční systém. Limitovaná nabídka podle ní stanovuje jasné maximální dno ohodnocení.
Ceny nájemného ve starších bytech v květnu začaly stagnovat a v některých českých městech i klesat. Pokles ceny nájemného lze sledovat druhé čtvrtletí po sobě. I tak se ale ceny nájmů meziročně zvedly, a to o osm procent v Praze, o devět procent v Brně a o čtyři procenta ve zbytku země, informuje o tom realitní společnost RE/MAX.
Ceny nájemného začaly stagnovat i mírně klesat, byt v Praze vyjde průměrně na více než 19 tisíc
Reality
„Abychom se dostali do nějaké negativní spirály, museli bychom mít postaveno hodně nemovitostí ve špatných lokalitách, což samozřejmě nemáme,“ řekla a dodala, že k tomu všemu by také musely být „hodně nervózní“ banky s vyššími objemy rizikovějšího financování do sektoru, což prý také není na stole. AP1 má v realitách zhruba 18 procent svého portfolia, je majitelem developera rezidenčních nemovitostí Willhem a spoluvlasníkem pronajímatele kancelářských a retailových ploch Vasakronan.
Šéfové fondů se shodli, že ještě nějakou chvíli potrvá, než se situace uklidní a nacenění tamních nemovitostí se stabilizuje. A stane se to možná až v roce 2024. Situaci na tamním trhu popisují spíše jako krátkodobou neshodu mezi kupujícími a prodávajícími. „Na trhu je řada majitelů, kteří s prodejem vyčkávají, hledají všechny možnosti k navýšení svého kapitálu, než budou vysloveně nuceni prodat majetky,“ tvrdí Bernardová s tím, že právě to – logicky – má dva dopady. První, negativní, který prodlužuje nejistotu na trhu, kde se takřka neodehrávají žádné významnější transakce. Druhý, pozitivní, však ukazuje to, že prodávající „nejsou k prodeji ničím nuceni“, tudíž prý o tak velkou krizi zase nejde.
Dva tisíce domů, 250 tisíc metrů čtverečních ploch k bydlení a přes sedm tisíc metrů čtverečních kanceláří se chystají postavit ve Švédsku ze dřeva. Na projekt upozornil server Dezeen. 
Ve Švédsku postaví ze dřeva celé město. V Česku si o tom můžeme nechat jen zdát
Reality
Bloomberg připomněl jediný větší deal z poslední doby, když Corem Property Group prodala se svými dvěma obchodními partnery 51procentní podíl v developerovi rezidenčních nemovitostí Klovern za zhruba 230 milionů dolarů. Kupcem byl v tomto případě fond Nordic Real Estate Partners. Corem si tímto zajistila prostředky na splacení bondů v příštím roce. Tím se vyhnula potřebě půjčovat si na to „na trhu“, kde stále panuje vysoká inflace a cena peněz.
Investoři i řada médií si v posledních měsících všímají prudkého propadu akcií švédských realitních skupin. Vzorovým příkladem je třeba Samhallsbyggnadsbolaget in Norden (SBB), který od začátku roku propadl o 74 procent. Velcí majitelé nemovitostních fondů na tamním trhu SBB nicméně „šli v patách“, když v průměru propadli o více než 50 procent.
