Týden tradera: Fed šroubuje sazby a investoři přihlíží. Česká vláda se motá v rozpočtu
Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Fed oznámil, že zvyšuje svou hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Nejnovější úprava mění klíčovou sazbu banky na 3,75 až čtyři procenta, což je nejvyšší hodnota od ledna 2008. Trh přijal nejprve s úlevou také doprovodné vyjádření o možnosti zpomalení dalšího utahování měnových podmínek, ale následná tisková konference přinesla studenou sprchu pro trhy, když Jerome Powell posunul očekávání takzvané terminální sazby banky lehce nad pět procent.
Z pohledu úrokových swapů to vypadá, že trhy počítají i se sazbami vyššími (necelých šest procent na horizontu roku). To už je poměrně dost vysoká úroveň, a měla by mít dopad na dolar, který by mohl vyrazit k novým maximum. Na prosincovém jednání banky je znovu ve hře růst úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Tento jestřábí výhled bude nadále pravděpodobně ovlivňovat investory v jejich rozhodování, zda je dno trhů již blízko nebo ne. Osobně bych se přiklonil k tomu, že poslední data nějakému tvrdému přistání americké ekonomiky nenahrávají, Fed má tedy stále prostor sazby zvyšovat a „ubližovat“ tak nadále rizikových aktivům.
Turci sní o evropských problémech
V jestřábím duchu se v týdnu vyjádřila také šéfka ECB Christine Lagardová, která po další sérii ekonomických dat prohlásila, že „mandátem ECB je cenová stabilita a my ho musíme naplňovat s využitím všech nástrojů, které máme k dispozici". A jaká data jí vlastně vedla k tomuto přesvědčení? V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zpomalil na 0,2 z 0,8 procenta ve druhém kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 2,1 z předchozích 4,3 procenta.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Inflace pak rostla rychleji, než bylo očekávání analytiků. Meziroční inflace v říjnu dosáhla 10,7 procenta oproti 9,9 procenta v září 2022. Zejména data o vývoji cen jsou potvrzením toho, že ECB by měla ve své současné politice pokračovat. V opačném, případě budou problémy s inflací trvalé, a to nikdo soudný nemůže chtít.
V úplně opačné situaci je ekonomický stav v Turecku, kde i přes další růst cen tamní centrální banka razí pod tlakem prezidenta Erdogana rozdílnou měnovou politiku. Turecké spotřebitelské ceny za říjen rostly meziročně o 85,51 procenta, čekalo se 85,60 procenta. Z pohledu sazeb je situace doslova tristní. Reálné sazby jsou v tamní ekonomice hluboce záporné, když klíčová sazba turecké centrální banky dosahuje pouze 10,5 procenta a byla v posledních měsících snižována. Jsem velmi zvědav, jak dlouho tento experiment v Turecku vydrží, a kdy dorazí úplný chaos a náznaky revoluce.
Uniper se čtyřicetimiliardovým zářezem
Výsledky za 3. čtvrtletí reportoval energetickou krizí těžce zkoušený Uniper. Společnost vykázala za prvních devět měsíců roku čistou ztrátu ve výši přibližně 40 miliard eur poté, co byla nucena kupovat plyn za spotové ceny, které byly mnohem vyšší, než jaké platila Rusku na základě dlouhodobých smluv. Je jednou z energetických firem, které byly nejvíce zasaženy omezením dodávek ze strany Moskvy, což si vyžádalo mamutí záchranný balíček od německé vlády, který povede k jejímu znárodnění do konce roku 2022.
Vzhledem k tomu, že se množí hlasy, že skutečná energetická krize nás čeká spíše v roce 2023, kdy již nelze očekávat vůbec žádný plyn z Ruské federace, mohou náklady na záchranu této firmy pro německou vládu dále růst.
Jak snížit schodek
Skupina odborníků kolem vlády Petra Fialy zvaná NERV prostřednictvím svých členů začala komentovat možné úpravy v legislativě za účelem snížení strukturálního schodku 220 miliard korun. To by měl být ostatně prvořadý cíl současné vlády, změnit neudržitelnou trajektorii veřejných financí v ČR. Považuji za důležité, že nestranní odborníci pojmenovali dlouhodobě slabá místa na výdajové stránce, protože pokud má vláda voliče přesvědčit k úpravě daní, musí být schopna také něco ušetřit. V tomto směru se mi zdá velmi vhodné začít diskusi například o počtu policistů, které naše země potřebuje.
Vsadím se, že jejich počet byl populistickým záměrem minulých dvou vládních koalic, skutečná potřeba občanů bude jistě nižší. Obdobně si dokážu představit, že se omezí podpora stavebního spoření nebo privatizuje pošta, která nás svou neefektivností stojí ročně miliardy. Přišel čas začít hledat politickou odvahu, vrátit tak do veřejné debaty důležité pojmy. Mezi ně jednoznačně patří termíny, jako úspora rozpočtu, efektivita vynaložených prostředků...
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět
Leaders
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
