Týden tradera: Rok 2022 bude navždy v historii burzovního obchodování zapsán velmi negativně
Co bylo hlavní příčinou loňského přechodu do dlouhodobě klesajícího trhu? Může za daný stav pouze konflikt na Ukrajině či by se našly i další faktory? A co nás může potkat v roce 2023?
Závěr loňského roku již nestačil zvrátit celoroční „medvědí“ trend a je tu tak příležitost krátce zrekapitulovat to podstatné. Rok 2022 bude navždy v historii burzovního obchodování zapsán převážně velmi negativně, ztrácela totiž zejména řada tradičních aktiv jako akcie a dluhopisy. Schovat se do bezpečných přístavů bylo také relativně složité vzhledem k vysoké inflaci v ekonomice. A i takové tradiční defenzivní portfolio sestavené v poměru 60:40 ve prospěch dluhopisů nikoho v rámci loňských poklesů příliš neochránilo. V průměru akcie ztrácely až přes 20 procent měřeno světovými indexy a známé „blue chips“ tituly, které v předchozím období pouze rostly, si vybraly ztráty až více než 50 procent (Meta Platforms, Alphabet, Netflix, AMD, Intel apod.).
Roaring Twenties 21. století skončily
Co bylo tedy hlavní příčinou přechodu do dlouhodobě klesajícího trhu? Může za daný stav pouze konflikt na Ukrajině či by se našly i další faktory? A co nás může potkat v roce 2023?
Historie má tendenci se v cyklech opakovat. Po „roaring twenties“ na způsob 21. století, což byl stav převážně o tom, že západní demokratičtí politici ruku v ruce s centrálními bankéři poháněli budoucími dluhy spotřebu, tu máme nové paradigma. Sazby nebudou již jen záporné. Trvale nízké nebo přímo negativní úrokové sazby nás dovedly do stavu, který musel jednou narazit na svoje limity. Tím limitem se stala loňská inflace.
Česká měna během včerejšího obchodování vylepšila svůj absolutní rekord za posledních takřka dvanáct let, když proti euru zpevnila až na kurs 23,955. Naposledy se na silnější úrovni obchodovala 7. února 2011, plyne z dat Bloombergu. Stále platí, že v tomto týdnu, konkrétně ve středu, ukončila obchodování na svojí vůbec nejsilnější uzavírací hodnotě, 23,982, dokonce od 29. října 2008.
Lukáš Kovanda: Silná česká měna zlevňuje dovolené i zboží z dovozu, vládě pomáhá s dluhem
Názory
Ono to tak již bývá, když globálně zadržíte poptávku s nabídkou (což udělaly takzvané lockdowny v ekonomice) a ve stejný moment agregátní poptávku posílíte nepředstavitelnými QE v bilionech či fiskálními transfery obyvatelstvu - výplaty bez práce. Myslím, že to vše bylo jen vyvrcholení dlouhého období, kdy každá krize (finanční krize 2008, dluhová krize, obchodní války v světovém obchodě, COVID 19...) byla léčena „levnými penězi“. Tržní nápravné mechanismy již nebyly skutečně dlouho uplatněny. Válka tak byla jen další „driver“, který přišel v nevhodný čas. Nicméně, to, že si zaděláváme v Evropě svou dlouhodobě přílišně „zelenou“ politikou na budoucí problémy, bylo jasné řadě lidí už předtím, než začala růst cena emisních povolenek z 4 eur na 70. Prezident ruské federace Putin pak pouze využil slabosti a zranil nás tam, kde věděl, že to v naší průmyslové Evropě bude ohrožovat nejvíce - na energetickém trhu.
V předvánočním týdnu nalezly akciové trhy alespoň na chvíli určitý klid a prošly poklesem volatility. K lepší náladě napomohly příznivá data o spotřebitelské důvěře v USA, která rostla na nejvyšší úrovně od dubna 2022, i pokles výnosů americký vládních dluhopisů, které nadále spojuje téma inverzní výnosové křivky a hrozby recese v americké ekonomice. 
Týden tradera: Nike a J&T se postaraly o dobré předvánoční zprávy
Trhy
V příštím roce si bude trh dál postupně zvykat na prostředí vyšších úrokových sazeb, což bude nevyhnutelně doprovázet vysoká tržní volatilita u obchodovaných aktiv. A týkat se to může zejména vládních obligací. Bez „bidů“ centrálních bank (ECB, Fed) může trh s vládními dluhopisy být obecně dost problematický, zadlužení řady vyspělých států je po pandemii COVID 19 na extrémních úrovních, a tak vzniká nutnost států emitovat více a více dluhu, jako tzv. „rollover“. Na trhu však nemusí být časem dostatek kupců tohoto dluhu. Nedávné události ve Velké Británii jsou nám důkazem, že mimořádná neschopnost minulých a současných politiků může dostat tvrdou stopku od finančních trhů. V Česku si to užijeme po svém, když se budeme hádat o pár miliard úspor v situaci, kdy strukturálně ročně ve veřejném rozpočtu chybí až 230 miliard.
Další bubliny mohou praskat
Osobně jsem očekával, že podobné dluhopisové krize, jako byla v UK, se odehrají také v eurozóně, ale nakonec je dost možné, že se dočkáme o něco později. Udržet výnosy Itálie, Španělska na rozumných úrovních bude stále těžší, bez ECB by tento dluh pravděpodobně nikdo nechtěl držet a kupovat. Akcie technologických firem dostaly tvrdý zásah v roce 2022 a obávám se, že na vstup do pozic v těchto titulech může být ještě brzy. Proces čistění trhů může minimálně v první polovině roku pokračovat a dosažení vrcholu úrokových sazeb nemusí na obrat stačit. Následovat bude recese v USA (výnosová křivka na amerických vládních dluhopisech může sloužit jako slušné historické vodítko) a nikdo neví, co se může v tomto směru ještě přihodit. V minulosti prudký růst sazeb vedl k splasknutí různých bublin a ty mohou číhat skoro všude ve světovém ekonomice. Po tak dlouhém období bez normální měnové politiky by to nebylo žádné velké překvapení. Přece jen na sazby větší než 2 % nejsme zvyklí už více než dekádu. V každém případě bude mimořádně důležité při investování v roce 2023 dodržet investiční horizont, kalkulovat rizika, mít pevné nervy a nepodléhat emocím.
Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce? 
Jana Matesová: Ekonomika se propadne. Lidé přestanou nakupovat to, co nepotřebují
Money
