Ukrajinské obilí mělo nasytit hladovějící v Africe. Místo toho přivádí na mizinu unijní rolníky
Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
„Jsme připraveni pomáhat, odebírat toto (ukrajinské) obilí a vyvážet jej do Afriky, ale nesouhlasili jsme a nesouhlasíme s tím, aby toto obilí skončilo na polském a na rumunském trhu, protože stejný názor měl rumunský prezident a premiér, když jsem o tom s nimi hovořil,” prohlásil Morawiecki.
Polský premiér uvedl, že s předsedy vlád několika unijních zemí sousedících s Ukrajinou se dohodl na tom, že odešlou v této věci dopis předsedkyni Evropské komise (EK). Budou požadovat, aby EK ihned zasáhla a použila všech dostupných nástrojů, procedur a předpisů, aby omezila dovoz ukrajinského obilí na trhy zemí v ukrajinském sousedství. Dopis podle Morawieckého navrhuje, aby se použily „všechny možné prostředky, spolu s kontingenty, ochrannými cly, různými předpisy”.
Polsko se podle premiéra brání tomu, aby ukrajinské obilí skončilo na polském trhu. Nemá ale žádné námitky proti vývozu ukrajinského obilí přes Polsko dál do Afriky či do zemí Blízkého východu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.Obilnou dohodu se podařilo prodloužit o 120 dnů, uvedl Kyjev. Moskva tvrdí, že jen o 60
Trhy
Unijní sklady jsou nacpané ukrajinskou produkcí
Ukrajina, která je jedním z největších světových vývozců obilí, zažila po vpádu ruských vojsk před více než rokem blokádu svých černomořských přístavů, kdy musela najít alternativní vývozní cesty přes Polsko a Rumunsko. Velké množství ukrajinského obilí, které je levnější než to vypěstované v EU, ale skončilo ve středoevropských státech, uvedla agentura Reuters. Podle ní to ovlivnilo ceny a poškodilo místní farmáře.
Reuters také připomněl, že šéf politického hnutí Agrounie požaduje, aby vláda kompenzovala rolníkům utrpěné ztráty částkou nejméně šesti miliard zlotých (zhruba 30 miliard korun). To je desetinásobek částky, kterou v pondělí schválila EK. Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk nedávno na zemědělském veletrhu ve středopolském městě Kielce čelil davu rozzlobených farmářů. Na jiné akci po něm házeli vajíčka.
Na problém podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy upozorňují zemědělci nejen z Polska, ale i z Rumunska, Bulharska, Maďarska a Slovenska. „Všichni říkají, že mají problém s tím, že u nich končí ukrajinská pšenice. Jsme ve velmi dramatické situaci, protože sklady jsou plné, obchod s pšenicí se zastavil a obáváme se, aby se podařilo pšenici vyprodat, aby byla kam naskladnit nová úroda,” řekl šéf svazu minulý týden novinářům. Upozornil, že Česká republika pšenici vyváží a že nemalá část směřovala do Polska, kde se kvůli dovozu z Ukrajiny teď neprodá.
Zisk českého zemědělství loni vzrostl o 142 procent na 22 miliard korun, vyplývá ze statistik Zemědělského svazu ČR. „Nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Loňský růst nákladů se promítne až do letošního hospodaření,“ upozorňuje předseda svazu Martin Pýcha.Zemědělci loni vydělali nejvíc za deset let. Famózní výsledek je jen hra čísel, tvrdí šéf jejich svazu
Zprávy z firem
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula žádal eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, aby komise umožnila letos znovu využít mimořádnou podporu EU pro odvětví nejvíce zasažená růstem cen energií a dalších nákladů i pro ty, kterých se dotýká zvýšený dovoz obilí z Ukrajiny. Komise poskytla ze zemědělské rezervy peníze Polsku, Bulharsku a Rumunsku.
Od uzavření obilné dohody z loňského léta dodala Ukrajina podle vládních údajů na světové trhy 25 milionů tun obilí. Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím. Obilná dohoda umožňuje opět vyvážet obilí z černomořských přístavů.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.Rok ruské invaze na Ukrajině v datech: Připomeňte si hlavní milníky
Politika
Kyjev přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.Ukrajina zahájila program na vývoz obilí do Etiopie či Somálska
Politika