Válka v „obilnici Evropy“ může vyhladovět svět
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Za rok 2022 ale ukrajinské úřady a farmáři finanční výsledky nezveřejnili. Před ruskou invazí přepravovala Ukrajina většinu svého vývozu přes přístavy v Černém moři, které jsou však od února 2022 zcela nebo částečně zablokovány. Omezené možnosti vývozu, který se nyní soustředí na malé přístavy na řece Dunaj a železnici do východní Evropy, znásobily logistické náklady a následně snížily cenu, kterou mohou obchodníci nabídnout farmářům. Zavření přístavů také způsobilo prudký růst cen dovážených pohonných hmot, osiv, hnojiv a náhradních dílů pro zemědělské stroje.
Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Ukrajinské obilí mělo nasytit hladovějící v Africe. Místo toho přivádí na mizinu unijní rolníky
Trhy
Agrární rada, která je největší ukrajinskou agrární skupinou, uvedla, že náklady na produkci pšenice se v letošním roce budou pohybovat kolem 146 dolarů (3400 korun) za tunu. Průměrná prodejní cena ale činí 102 dolarů za tunu. Náklady zemědělců na vypěstování kukuřice činí 149 dolarů, prodejní cena je ale 94 dolarů. Podle rady bude letos ztrátová dokonce i produkce slunečnice a řepky a nějaký zisk přinese zemědělcům pouze sója.
Zemědělci uvádějí, že velké ztráty je již přiměly ke snížení výsadby pro sklizeň v roce 2024. „Plánovali jsme osít 2000 hektarů ozimé pšenice, ale osili jsme jen 1000 hektarů,“ řekl ředitel farmy Tak, která vlastní ve střední a jižní Ukrajině přes 10 tisíc hektarů půdy, Ruslan Holub. Šéf ukrajinského podnikatelského agrárního sdružení UKAB Oleh Chomenko dodal, že zemědělci budou určovat plochu, kterou osejí, především na základě svých finančních možností.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). 
Všechny vzorky obilí a masa z Ukrajiny u kontrolorů prošly. Není důvod dovozy omezit, trvá na svém Nekula
Politika
Zemědělské svazy odmítly odhadnout, jak velkou plochu osejí pro sklizeň pšenice v roce 2024. Ukrajinské ministerstvo zemědělství se stále drží své prognózy osevu ozimé pšenice, která činí 4,4 milionu hektarů. Podle údajů ministerstva zemědělství k 16. říjnu oseli zemědělci ozimou pšenicí 3,02 milionu hektarů. Loni ke stejnému datu to bylo jen 2,5 milionu hektarů.
Osevní plochu letos na podzim kromě finančních potíží může výrazně snížit i nepříznivé počasí. Meteorologové tento týden uvedli, že dlouhodobá absence dešťů ve většině regionů v zemi vytvořila nepříznivé podmínky pro aktuální setí ozimých plodin, ale i pro jiné již zaseté plodiny. Ukrajina je tradičním pěstitelem ozimé pšenice, ječmene a řepky.
Evropská unie zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Čeští zemědělci tak mohou zůstat znevýhodněni, jelikož i jejich výkupní ceny ukrajinské obilí snižuje – zůstali by však bez kompenzace.
Lukáš Kovanda: Podpora Ukrajiny Česko znevýhodňuje. Poznáme to na ceně chleba
Názory
