Více klimatizací, elektroaut i data center. Poptávka po elektřině poroste o čtyři procenta ročně
K pokrytí zvyšující se poptávky by v příštích třech letech měl postačit nárůst nízkoemisních zdrojů energie, především z obnovitelných zdrojů a jádra, předpokládá Mezinárodní agentura pro energii.
Celosvětová poptávka po elektřině by až do roku 2027 měla růst ročně o téměř čtyři procenta. Způsobí to zejména rychle rostoucí využívání proudu v průmyslové výrobě, zvýšení poptávky po klimatizačních systémech, rostoucí elektrifikace, zejména v dopravě, a rychlé rozšiřování datových center. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Rozvíjející se a rozvojové země budou mít na globálním zvýšení poptávky podíl 85 procent. Silný růst se očekává zejména v Číně, kde od roku 2020 stoupá poptávka po elektřině rychleji než celá ekonomika. Loni zde vzrostla o sedm procent a do roku 2027 by se měla zvyšovat v průměru o šest procent ročně. Ke zvyšování poptávky v zemi přispívá rychlý rozvoj energeticky náročné výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů a zavádění elektromobilů, datových center a sítí 5G.
Očekává se, že významně k růstu přispěje také Indie, která se má na globálním nárůstu poptávky podílet deseti procenty. Je to hlavně díky silné ekonomické aktivitě a rychle rostoucí oblibě klimatizací.
U některých vyspělých ekonomik, jako USA, se očekává obrat ve dříve stagnující poptávce. Může za to rostoucí elektrifikace odvětví, jako doprava, vytápění a datová centra.
IEA však revidovala o jeden procentní bod na 1,6 procenta očekávaný letošní růst poptávky po elektřině v Evropské unii. Důvodem je slabší makroekonomický výhled regionu. EU přinejmenším do roku 2027 nedosáhne úrovně poptávky z roku 2021.
K pokrytí zvyšující se poptávky by v příštích třech letech měl postačit nárůst nízkoemisních zdrojů energie, především z obnovitelných zdrojů a jádra, předpokládá IEA. Výroba elektřiny ze slunce by měla pokrýt přibližně polovinu růstu celosvětové poptávky. V roce 2027 by slunce mělo být druhým největším nízkoemisním zdrojem, hned za vodou. Obnovitelné zdroje jako celek by pak letos měly překonat výrobu elektřiny z uhlí a podíl uhlí na výrobě elektřiny se má poprvé za 100 let snížit pod 33 procent.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy. 
Lukáš Kovanda: Zlevňování elektřiny pro domácnosti končí. Lidé by měli zvážit dvouletou fixaci
Názory
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Lukáš Kovanda: Češi ve velkém vyrábí a vyváží elektřinu. Přesto jim zdražila o 85 procent
Názory
