České firmy výrazně zaostávají v digitalizaci, která je přitom považována za výraznou konkurenční výhodu. Jak vyplývá z průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Software602, třetina českých firem má velmi nízkou míru digitalizace. V rámci interních procesů tak řeší její pomocí naprosté minimum provozních agend. Pro více než polovinu firem je hlavní překážkou digitalizace pocit, že ji firma nepotřebuje nebo, že náklady na ni budou příliš vysoké.

Nízkou míru digitalizace firemního prostředí v Česku zmiňuje i letošní zpráva programu Evropská digitální dekáda. Ta stanoví mechanismus pro sledování pokroku digitalizace ve státech EU do roku 2030. Jako slabou hodnotí tato zpráva především digitalizaci malých a středních podniků v Česku. Údajně pouze 49,3 procent malých a středních podniků alespoň základní úroveň digitální intenzity, což je pod průměrem EU, který činí 57,7 procent.

Třetina firem v ČR téměř nedigitalizuje

Podle průzkumu společnosti Software602 může být situace v oblasti digitalizace ještě méně optimistická. Kladené dotazy byly zaměřeny na digitalizaci 5 agend, se kterými společnosti rutinně pracují nebo by pracovat měly – elektronický podpis dokumentů, elektronické podepisování pracovních smluv se zaměstnanci, interní předávání a schvalování žádostí a dokumentů, napojení datové schránky a digitální archiv. Výsledky ale ukázaly, že 33 procent firem má úroveň digitalizace skutečně velmi nízkou. V praxi to znamená, že nemá digitalizovány ani dvě z těchto pěti agend.

„Firmy mají největší zkušenosti s předáváním a schvalováním dokumentů. Obvykle začínají s digitalizací právě zde. Jde v podstatě o počáteční bod digitalizace celé firmy. Když zavádíte jakoukoliv novinku, je běžné, že se společnost rozdělí na nadšence, čekatele a odmítače. Ve srovnání s daty z Evropy můžeme vidět, že v Česku je skupina skeptiků větší, než je průměr v EU. Tím samozřejmě vzniká riziko, že české firmy přijdou o konkurenceschopnost, jelikož zahraniční firmy působící u nás mají ve většině případů digitalizaci procesů již zavedenou. Snad jedinou výjimkou je obsluha datové schránky, která je unikem českého trhu,“ shrnuje Pavel Žižka, marketingový ředitel Software602 a pokračuje: „Zároveň právě v oblasti obsluhy datových schránek registrujeme mnohem větší poptávku od firem se zahraničním vlastníkem. Je to dáno tím, že jsou zvyklé digitalizovat, nejsou z minulosti zatížené mandatorním zřizováním schránek ke komunikaci se státem a mnohem více si uvědomují jejich potenciál pro byznys.“

Překážky a motivace pro digitalizaci

Překvapením může být zjištění, že za malou mírou digitalizace v řadě firem není skutečnost, že by si neuvědomovaly její přínos. Významnou roli při jejich rozhodování hraje obava ze složité implementace nebo neochota ke změnám.

Prvotní digitalizaci firem iniciuje nejvyšší vedení, ale při jejím dalším rozvoji se do rozhodování zapojuje střední management, respektive specializovaná oddělení. V 76 procent oslovených firem byla digitalizace obecně zahájena C-level managementem, ale například v případě elektronického podepisování smluv se zaměstnanci vyšel impulz od finančního nebo HR odděleni. V obou případech se podílely na zavedení procesů ze čtvrtiny.

Pocit, že digitalizovat není potřeba, je bohužel nejčastější bariérou v rozvoji digitalizace. Ve třetině oslovených firem není digitalizace pro vedení prioritou. Pro 24 procent firem jsou zase největším strašákem vysoké náklady na její implementaci. „Majitelé firem se v zavádění digitalizace často řídí pravidlem – Kdo nic nedělá nic nezkazí. To se ale zásadně mění s velikostí firmy. Čím je firma větší, tím vice kompetencí přechází z majitele na management a ochota ke změnám stoupá. Navíc se úměrně s velikostí firmy zvyšuje i strach ze ztráty konkurenceschopnosti, protože na jejím úspěchu je závislý větší počet lidí,“ hodnotí Pavel Žižka.

Technologie zpřístupňují Čechům svět investic

Money

Finanční služby jsou vcelku konzervativním oborem. Ani tak se ale neubrání obecným společenským změnám a vývoji. Ten je dnes jasný – digitalizace, efektivita a gamifikace. To vše je reakcí na základní trendy, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rostoucí cena práce, překotně se vyvíjející technologie a lidská touha mít vše k dispozici prakticky na dosah ruky, bez potřeby vyvinutí nadměrného úsilí.

Vojtěch Hebnar

Přečíst článek

Naopak mezi hlavní motivátory pro digitalizaci uvádějí firmy zrychlení procesů osmadvacet a stejný podíl firem uvádí jako hlavní motivaci i zjednodušení práce. Pětina společností pak uvedla, že pro zavedení digitalizace v jejich očích hovoří fakt, že se jedná o oborový standard a požadavek moderního způsobu fungování společnosti.

Digitální archivace v plenkách Z průzkumu rovněž vyplývá, že digitální archivace zdaleka není v ČR standardem. V šanonech má uloženy papírové dokumenty až 85 procent firem. Vlastním datovým serverem či centrem disponuje 43 procent dotázaných a stejné množství jich uvedlo, že využívá dokumentové úložiště jako MS Sharepoint, Google Disk nebo jiné cloudové služby. Digitální archiv má jen 21 procent firem.

Komárek koupil firmu Neofacto, která vyvíjí software pro Evropskou investiční banku

Zprávy z firem

Společnost Aricoma z investiční skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka koupila lucemburskou firmu Neofacto, která vyvíjí software pro Evropskou investiční banku (EIB) a další finanční instituce v Lucembursku. Hodnota transakce není známa.

ČTK

Přečíst článek

„Disproporce mezi čísly u elektronického podepisování a profesionálního archivačního řešení je dána nízkou informovaností trhu o tom, jak digitální nástroje fungují a jak jsou provázány. Uložením elektronicky podepsaného dokumentu na pouhý sdílený disk se firma vystavuje nemalému riziku. Elektronicky podepsaný dokument je totiž potřeba po 5 letech přerazítkovat, abyste udrželi jeho platnost například pro soudní dokazování v případě sporu. To není možné v případě velkého počtu dokumentů zajistit lidskou silou, a právě to za vás řeší sofistikované digitální archivy,“ říká Pavel Žižka.

Nejméně využívanou novinkou je ve firmách podepisování smluv se zaměstnanci. Pouze 4 procenta firem tuto možnost využívá plně, 5 procent pak částečně. Obvykle jde o společnosti, které mají digitálně řešeny i další HR úkony, jako je možnost čerpání benefitů zaměstnanci apod. „Tato nízká číslo jsou dána především tím, že možnost digitálně podepisovat pracovněprávní dokumenty existuje teprve od října 2023. Mnoho firem tak tento proces teprve zavádí či se na něj připravuje,“ říká Pavel Žižka a doplňuje: „Obecně však platí, že HR dokumenty patří k těm, které podniky nejvíce zatěžují a je nutné je nejdéle uchovávat. U evidenčních listů důchodového pojištění je to dokonce 45 let. Z toho důvodu je digitalizace HR agendy pro firmy s velkým počtem či velkou fluktuací zaměstnanců, naprosto klíčová,“dodává na závěr.

Zpackaná digitalizace stavebního řízení? Nemyslím si, že by to někdo jiný dotáhl do konce lépe, uvedl Bartoš

Zprávy z firem

Soutěž na dodávku systému pro digitalizaci stavebního řízení vyhrála firma Servodata, v diskusním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

ČTK

Přečíst článek