BP pohřbila zelené ambice. Bude těžit víc ropy i plynu
Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a naopak se zaměří na těžbu ropy a plynu.
Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard korun) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům.
Firma v roce 2020 ve své tehdejší dlouhodobé strategii nastínila nejambicióznější plány ze všech firem v odvětví. Slibovala například, že do roku 2030 sníží těžbu ropy a plynu o 40 procent a urychlí produkci z obnovitelných zdrojů. Tyto plány tedy nyní vzaly zasvé. Energii z obnovitelných zdrojů se naopak bude věnovat méně.
Britská ropná společnost BP zvažuje prodej své divize pro výrobu maziv Castrol. Transakce by mohla divizi ohodnotit asi na deset miliard dolarů (přes 240 miliard korun). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg.
Ropný gigant BP zvažuje prodej divize maziv Castrol
Zprávy z firem
Návrat k fosilním palivům je součástí záměru, který už loni nastínil generální ředitel BP Murray Auchincloss. Jeho strategie předpokládá, že firma se více zaměří na ekonomický přínos pro akcionáře a na zlepšení celkové finanční výkonnosti. Podnik razantně snížil objem plánovaných investic do aktivit souvisejících s přeměnou energetických zdrojů, proti původním plánům o více než pět miliard dolarů. Nově na ně bude vynakládat 1,5 až dvě miliardy dolarů ročně.
„Zvýšíme investice do průzkumu i těžbu, což nám umožní produkovat energii s vysokou ziskovou marží na roky dopředu. Ve zpracování se zaměříme na trhy, kde máme celkově vedoucí postavení,“ uvedl Auchincloss.
Za minulého šéfa Bernarda Looneyho firma stanovila odklon od fosilních paliv a rychlé zvyšování produkce obnovitelné energie, postupně ale z původních plánů slevila. Přestože strategie z roku 2020 počítala se snížením těžby a plynu do roku 2030 celkově o 40 procent, v roce 2023 vedení podniku plán změnilo a cíl snížení těžby uhlovodíků zmírnilo na 25 procent.
Globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 gigawattů (GW). Přispělo k tomu zvýšení poptávky po elektřině po oživení z pandemie nemoci covid-19, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnila americká ekologická skupina Global Energy Monitor (GEM). 
Zelené sny střídá uhelná realita. Pálí se víc než před covidem
Money
Cena zemního plynu ve Spojených státech se v pátek zvýšila asi o pět procent na 4,30 dolaru za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než v USA.
Plyn v USA prudce zdražil, Evropa platí trojnásobek
Trhy
