Budoucnost je ve sdílené energetice, říká šéf Woltairu Jan Hanuš
Podle společnosti Deloitte patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě a mohl by se dokonce stát i dalším českým jednorožcem, tedy startupem s tržní hodnotou přesahující miliardu dolarů. Woltair v letošním roce vstoupil na dva zahraniční trhy, roste ale i v domovském Česku. A peníze od investorů se jen hrnou. „Každá země, která se zabývá adopcí zelené energie, řeší to samé. Je to především nedostatek kapacit na straně techniků. Woltair je pro investory extrémně zajímavý právě tím, že nabízí efektivní řešení,“ říká generální ředitel Jan Hanuš.
Jak Woltair funguje a co všechno nabízí?
Náš byznys model začíná rozhraním pro zákazníka, který chce nainstalovat fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo. Je to webová stránka s kalkulačkou, která vás skrze pár otázek dovede k výběru nejlepšího řešení. Pro každou zakázku pak vybíráme technika, který má znalosti a zkušenosti s daným typem instalace. To je základní služba směrem ke klientovi.
A co služby směrem k technikům?
Díky naší vlastní aplikaci mají celou zakázku zcela bez starostí. Technik jen vidí, že mu nabízíme práci na konkrétní termín, který vybereme v souladu s jeho kalendářem. Když ji přijme, stačí mu jen v daný čas přijet na místo instalace. Tam už má připravený veškerý materiál a komponenty. V aplikaci pak najde instrukce, dokumentaci i zaměření. Tím vzniká obrovská časová úspora. Technik jen přijede, smontuje, vyfotí, nahraje a odjede. Druhou věcí je e-commerce řešení. Protože operujeme fyzický velkoobchod a supply chain (dodavatelský řetězec – pozn. red.), jsme technikům schopni nabídnout veškeré naše zdroje i pro jejich vlastní zakázky.
V neposlední řadě provozujeme Woltair Academy, v rámci které se nám daří rekrutovat techniky i z jiných profesí. Věnujeme se tam ale také permanentnímu vzdělávání. Snažíme se neustále zdokonalovat, abychom byli v know-how skutečně na špici, a všechny poznatky potom sdílíme s techniky.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
Patříte mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě. Čemu podle vás vděčíte za takový úspěch?
Máme unikátní byznys model. Vyvinuli jsme vlastní aplikaci Superfix, na které dnes stojíme. Původně to bylo jen CRM řešení (pro řízení vztahů se zákazníky – pozn. red.), ale dnes nám tato platforma pomáhá zkoordinovat celou zakázku. A půjde ještě mnohem dál. Měníme ji tak, aby si jejím prostřednictvím mohli technici sami řídit svůj vlastní byznys. Technicky fungujeme trochu složitěji, protože celkem máme dva marketplace systémy a jednu SaS platformu, ale držíme v rukou celý ekosystém. To je svým způsobem unikátní, a proto se nám daří růst výrazně rychleji.
Nebrzdí vás často diskutovaný nedostatek tepelných čerpadel na trhu, nebo už se situace v tomto ohledu zlepšila?
Už se to naštěstí zlepšilo. Loni to byl vyloženě extrém, kdy nikdo neměl nic a objednával, co šlo, bez ohledu na značku nebo výkon. To byla velká panika. Všichni naši standardní dodavatelé měli kompletně vyprodáno a doba dodání byla třeba i 8 měsíců. Naštěstí ale zvýšili kapacity a dnes už se bavíme o relativně rozumných dodávkách v horizontu několika týdnů. Nám celkově hodně pomohlo to, že máme více dodavatelů. Náš marketplace zahrnuje přes dvacet značek napříč tepelnými čerpadly a fotovoltaikou. Minimálně v Evropě je to unikum a poskytuje nám to obrovskou dávku stability a flexibility.
Před dvěma měsíci jsme navíc uvedli na trh naše vlastní tepelné čerpadlo, které se rychle stalo nejprodávanějším produktem z našeho portfolia. Samo o sobě nabízí skvělé vlastnosti, co je na něm ale nejzajímavější, je vzdálená kontrola. Až to celé zapojíme do našeho ekosystému a zúročíme všechny vlastnosti, bude to ještě mnohem lepší.
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice
Názory
Co v této oblasti plánujete?
Naše plány se týkají především sdílené energetiky a propojování zařízení, protože jsme přesvědčeni, že právě tam se bude odehrávat budoucnost. Za dvacet let budou o trochu lepší zařízení s o trochu vyšším výkonem, ale už jich bude všude dost. Hlavní úloha pak bude spočívat v dramatickém snížení spotřeby energií tak, abychom planetě pomohli ještě o něco víc. Proto pracujeme na vývoji softwarového řešení, které nám umožní lepší propojení našich zařízení.
Jak funguje komunitní energetika
Jak by takové propojení mohlo vypadat v praxi?
Všechna zařízení, která instalujeme, propojujeme přes vzdálený přístup. Následně je integrujeme do jednotného hubu a získáváme tak ucelený pohled na celý ekosystém. Jsme pak schopni mnohem větší optimalizace, predikce počasí a podobně. Podle potřeby můžeme v jedné části republiky ubrat a poslat energii jinam. Tak funguje princip komunitní energetiky. Každá domácnost má také nějakou tepelnou setrvačnost, takže můžeme říct čerpadlu, aby zatím nevytápělo, protože teplota ještě pár hodin vydrží, a energii mezitím využijeme jinde. Třeba na dobití auta. Tím snižujeme celkovou spotřebu v ekosystému a šetříme lidem peníze ještě nad rámec toho, co ušetří samotná fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo.
Zelená úsporám je vynikající státní program. Můžete z něj získat sto padesát nebo dokonce i dvě stě tisíc korun na dotacích. Na solární panely, na tepelné čerpadlo. A nemusíte se o nic starat. Dotaci vyřídí firma, která systémy instaluje. Inzerátů na tyto služby je plný internet. Je to nyní skvělý byznys.
Dalibor Martínek: Na tepelná čerpadla a soláry jdou miliardy dotací. Stát dotuje bohaté, na chudé kašle
Názory
V posledních měsících jste od investorů nejen z Evropy, ale třeba i Kanady nebo Spojených států obdrželi investice v hodnotě stovek milionů korun. Čím jste pro ně tak atraktivní?
Woltair skutečně zrychluje adopci zelených řešení pro domácnosti. Není to jen na papíře, máme za sebou reálné výsledky. Sledujeme, jak se od zahájení spolupráce s námi vyvíjí produktivita techniků. Vidíme, že jsou schopni odbavit měsíčně více zakázek, což zrychluje celý proces. Každá země, která se zabývá adopcí zelené energie, řeší to samé. Je to především nedostatek kapacit na straně techniků. Woltair je pro investory extrémně zajímavý právě tím, že nabízí efektivní řešení.
Kam získané zdroje dále investujete?
Stále pokračuje vývoj platformy, to je nekonečný proces. Za relativně málo měsíců jsme téměř zdvojnásobili kapacitu vývojového týmu. Druhou oblastí je získávání výhody v supply chainu. Díky tomu, že už dnes disponujeme vysokými zásobami, nemusíme čekat týdny na výrobce tepelných čerpadel. Třetí oblastí je expanze. Na začátku května jsme vstoupili do Německa, před pár týdny jsme otevřeli Itálii. Teď investujeme do toho, abychom v těchto zemích rostli. Třeba v Německu musíme zrychlit. Je tam obrovská poptávka, byznys model Woltairu přesně sedl na místní potřeby a my to musíme roztočit mnohem rychleji, než jsme čekali.
Kromě Německa a Itálie jste i v Polsku. Jak se vám daří tam?
Polsko pro nás znamenalo obrovskou zkoušku. Byl to náš první zahraniční trh, takže se objevila i spousta překážek. Ale právě i díky tomu jsme si upevnili základní pravidla, jak expanze dělat. V Polsku jsme podcenili spoustu věcí, takže to trvalo o trochu déle. Přišli jsme v době, kdy byl nedostatek čerpadel a jako malé hráče na trhu nás nikdo nemohl obsloužit, protože priority dodavatelů byly jinde. To bylo velké ponaučení. Teď jsme na vstup do nové země výrazně lépe vybaveni už tam jdeme s alokovanou zásobou. Obecně si Polsko prošlo učícím procesem a dneska tam rosteme.
Vláda se k zelené problematice staví jen z donucení, nemůže se pak divit, že ji EU k něčemu nutí. Podporují se jen zelené mega a mikroprojekty, přitom vlastní elektrárny mohou mít i obce. 
Polemika: Solární barony stvořili Češi, ne Brusel
Názory
Jak si „vaše země“ vedou ve svém přístupu k zelené energii? Jsou tam velké rozdíly?
U Polska mám pocit, že v otázce tepelných čerpadel zatím přešlapuje na místě. Myslím, že ho čeká boom třeba příští rok. Fotovoltaika už je tady poměrně rozšířená, ale paradoxně bez baterií, což je další velký prostor pro vylepšení. Naopak v Německu je obrovská růstová křivka. Podobné je to i v Itálii, která je také hodně závislá na plynu. Nejen Woltair tady aktuálně přichází s řešením, jak elektrifikovat vytápění pomocí tepelných čerpadel, která mají koeficient účinnosti mnohem lepší než všechny dosavadní systémy na trhu.
Neznáme hranice
Chystáte v dohledné době další expanzi?
Určitě ano. Platformu vyvíjíme tak, aby byla aplikovatelná napříč celým světem. Když to řeknu trochu nabubřele, nemáme žádné hranice. Ještě nás ale čeká spousta práce. Když mluvíme o expanzi, nemusí to nutně znamenat vstup do nové země. Vždy zakládáme takzvaný hub. Třeba v Německu jsme v Mnichově a pokrýváme odsud Bavorsko, v Itálii jsme v Miláně a pokrýváme Lombardii.
Dalším krokem tak může být otevření nového hubu v zemi, ve které už působíme. Určitě ale máme v plánu i další země. Co se týká období řekněme příštího roku, rádi bychom vstoupili do Severní Ameriky. Takové je i přání našich investorů z Kanady a Spojených států. Potřeba rychlé adopce tepelných čerpadel je tam ještě větší než u nás.
Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Slunce přetáčí energetiku naruby. Výrobci platí odběratelům
Názory
V souvislosti s expanzí jste letos měnili svou strukturu. Jakým způsobem?
Zatím nijak zásadně. Jen jsme technicky oddělili vedení společnosti od české pobočky a založili Woltair Group. Zjistili jsme, že s postupující expanzí potřebujeme přemýšlet více globálně. Spojené fungování pro nás bylo spíše kontraproduktivní, protože jsme většinu času a energie věnovali Česku.
Vy osobně máte za sebou řadu pracovních zkušeností, a to především s krizovým řízením. Nebude vám to zachraňování firem chybět?
Nebude, toho už jsem si užil dost. Navíc ono to má spoustu společných jmenovatelů. Ať už jde o prudký pohyb směrem nahoru, nebo dolů, vždy je třeba dělat zásadní rozhodnutí. Intenzita práce je teď mnohem větší, než byla kdy v minulosti. Je ale skvělé, když to s sebou nese ten pozitivní náboj. Woltair je pro mě zatím vůbec nejpříjemnější mise.
Jan Hanuš (49)
Vystudoval marketing, ekonomii a IT na univerzitě v Hradci Králové. Během své dosavadní kariéry řídil Kostelecké uzeniny, působil v mezinárodní investiční skupině PPF a jako generální ředitel připravil na prodej e-commerce skupinu Mall Group, kterou v listopadu 2021 převzalo polské Allegro za 24 miliard korun. V roce 2022 převzal vedení českého startupu Woltair.
Autor: Klára Sudová
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
