Češi platí přes 1,5 miliardy korun ročně za to, že v Česku neexistuje zálohování PET lahví a plechovek
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 miliardy korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. Celkem 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Absence zálohového systému se promítne nejen do výdajů veřejných rozpočtů, ale také do peněženek českých domácností. Ztráty způsobené nefunkčním systémem třídění obalů na nápoje v Česku přesahují 1,5 miliardy korun každý rok. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast udaný na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Pokud nedojde ke spuštění zálohování nápojových obalů, bude muset Česko i nadále platit poplatek Evropské unii za každou plastovou lahev uvedenou na trh, kterou současný systém nezvládl recyklovat. Pokuta je 800 eur za tunu plastů. Při aktuální míře recyklace PET lahví ve výši 50 procent platí Česko celkem zbytečně pokutu za zhruba 25 tisíc tun nerecyklovaného plastu, což je v souhrnu půl miliardy korun ročně.
Mlíčka ke kávě, med či kečup v pytlíčcích na jednu porci nebo kosmetiku ve zbytečně velkých obalech si za pár let už v Evropě nekoupíte. Z obalů zmizí i materiály, které nejdou recyklovat. Evropská unie chce novými nařízeními snižovat enormní nárůst odpadu z obalů v posledních letech. A dodržovat je budou muset všichni, kdo budou chtít své výrobky v Evropě prodávat, tedy i USA nebo Čína.
Smetánka do kávy či pytlík tatarky? Do dvou let budou plastová minibalení v EU tabu
Money
Cenné suroviny zakopané pod zemí
Dalším nákladem, jemuž zálohy pomohou předejít, je ztráta hodnoty 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. „Dohromady to znamená materiál v hodnotě 651 milionů korun, přičemž tato suma by mohla pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace použitých obalů a ušetřit tak peníze z veřejných rozpočtů a rozpočtů firem, které tyto obaly uvádějí na trh,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Nápojové obaly tvoří významnou část objemu veřejných odpadkových košů v Česku. „Jen hlavní město Prahu stojí výsyp tohoto druhu odpadu z veřejných košů ročně 20 milionů korun. Pro všechny města a obce České republiky, především pro turisticky atraktivní oblasti lze tento náklad odhadem vyčíslit celkově na 60 milionů korun ročně,“ komentuje Petr Novotný.
Stovky milionů korun z rozpočtů měst a obcí
PET lahve a plechovky zabírají objem v odpadovém hospodářství obcí a měst. I za předpokladu, že jsou vyhozené obaly sešlápnuté, naplní za rok 600 tisíc černých kontejnerů a 1,2 milionu žlutých kontejnerů s objemem 1 100 litrů. Při aktuálních cenách za vysypání každé takové popelnice a skládkování nebo jiné zpracování odpadu, který takto vznikne, tvoří PET lahve a plechovky v nákladech odpadového hospodářství měst a obcí náklad 320 milionů korun ročně.
Pokud k uvedení zálohování do praxe nedojde, bude nutné vynaložit prostředky na rozšíření aktuální sběrné sítě o barevné popelnice u každého rodinného domu, což bude stát 2,3 miliardy korun. Následný provoz rozšířené infrastruktury pro sběr odpadu by pak obce stál 3 miliardy korun ročně, které by se musely promítnou buď do veřejných rozpočtů nebo do koncových cen pro spotřebitele přes navýšení poplatků výrobců za uvedení obalů na trh.
Absence zálohového systému na PET lahve a plechovky znamená i řadu dalších negativních dopadů. V současném systému končí tři čtvrtiny plechovek ve směsném odpadu a polovina PET lahví navzdory vytřídění nedoputuje k recyklaci. Nápojové obaly tak ve velké míře končí na skládkách, ve spalovnách, nebo pohozené v přírodě a na ulicích měst a obcí.
Fungující systém sběru a recyklace elektroodpadu v ČR může ohrozit nedůsledná kontrola legislativních požadavků a s tím spojená finanční nestabilita či nedostatečná transparentnost některých kolektivních systémů, ukázaly výsledky studie CETA.
Studie ukázala na mezery v plnění legislativy při sběru elektroodpadu
Zprávy z firem
Třídění ještě neznamená recyklaci
Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 procent použitých PET lahví dále využívá na výrobu PET lahví nových. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužije žádná. V Česku navíc ani pro jejich sběr ve velké části země neexistuje dostatečná infrastruktura. „Zálohování je nutností, která uleví nejen přírodě, ale také omezí zbytečné náklady spojené s neefektivitou současného systému. Čeští spotřebitelé, kteří poctivě třídí odpad, často ani netuší, že vytříděné materiály v řadě případů nejsou efektivně recyklovány. Zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh, kdy se z použité lahve stane opět lahev a z plechovky nová plechovka,“ uzavírá Kristýna Havligerová.
V Evropě zálohování zavedlo již 17 států, v nichž zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.
