České zdravotnictví není připraveno na krize, jako byl covid
České zdravotnictví podle mezinárodního Indexu připravenosti zdravotnictví (Healthcare Readiness Index - HRI) není dostatečně připraveno na další krize, jako byla epidemie covidu-19. V EU je Česká republika na desátém místě ze 27 zemí, když získala 55,7 bodu ze 100 bodů a meziročně si pohoršilo. Index každý rok zpracovává organizace Globsec, jejíž zástupci se minulý týden sešli v Praze.
Na prvním místě žebříčku se stejně jako loni umístilo Norsko se 73,1 bodu, za ním pak skončily Nizozemsko a Švédsko. Nejhorší bylo se 42,5 bodu Bulharsko. Výsledky studie podle jejích autorů ukazují, že nejlépe jsou připraveny čelit výzvám v oblasti zdravotnictví státy s pozitivním přístupem k inovacím, které investují do zdravotní péče a prevence a vyznačují se stabilním vedením. Hodnotí se například i průměrná délka setrvání ministra zdravotnictví ve funkci. ČR je s 1,4 roku čtvrtá nejhorší v EU.
Studie vychází z 38 ukazatelů, jako jsou například výdaje zemí na prevenci, dostupnost zdravotní péče nebo užívání návykových látek. „Pokud se zaměříme na oblast střední a východní Evropy, nevede si ČR zas tak špatně. Naopak společně se Slovinskem a Chorvatskem jsou na tom tyto státy nejlépe. Ani jedna země ale nedosahuje průměru EU. Bulharsko, Polsko a Lotyšsko se umístily na nejnižších příčkách, což zde ukazuje na přetrvávající problémy,“ uvedl Martin Smatana, autor indexu HRI.
Cukety i rajčata nejen skvěle chutnají, ale hlavně zlepšují lidem zdraví. Obsahují lykopen, který podporuje obranyschopnost organismu a dokonce blokuje rakovinové bujení.
Biohacking: Recept proti blbé náladě? Hrst rajčat denně
Enjoy
Hodnocení kazí samotní Češi
Jedním z důvodů nižšího hodnocení ČR je vysoká spotřeba alkoholu. Přestože Češi nejsou již podle statistik největšími pijáky alkoholu v Evropě jako v roce 2022, spolu s Rakouskem a Rumunskem se dělí o třetí příčku za Lotyši a Španěly.
Češi také patří mezi deset nejsilnějších evropských kuřáků a v konzumaci ovoce a zeleniny jsou na devátém nejhorším místě. Zlepšení o jednu příčku zaznamenala Česká republika ve výskytu obezity v populaci, ze 27 evropských zemí je na 11. místě.
„Data jasně ukazují, že ty země, které se nebojí investovat, jsou mnohem lépe připravené na budoucí výzvy,“ uvedl v tiskové zprávě Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD, která byl jedním z účastníků panelu Globsec o zdravotnictví. „Většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze tři procenta svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen půl procenta,“ dodal.
Prevence přitom brání přímo vzniku onemocnění, čímž šetří kapacity a zdroje ve zdravotnictví. Zároveň má dopady na produktivitu trhu práce, zlepšování práceschopnosti lidí starších 50 let, snižování pravděpodobnosti zranění nebo zlepšování duševního zdraví.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Potvrzeno: Mark Zuckerberg za covidu cenzuroval Facebook. Donutila ho vláda Joea Bidena
Leaders
„Pokud vezmeme v potaz dosažitelné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se současnou úrovní zdravotnických oborů, dvě třetiny tohoto zlepšení můžeme realizovat právě prostřednictvím prevence,“ uvedl v diskusním panelu ekonom Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracovní skupiny NERV Zdravotnictví.
Při vytváření indexu Globsec využívá nejnovější mezinárodní statistiky. Posuzuje faktory „připravenosti dnes“, která je obrazem současného stavu systému zdravotní péče, a vychází z ukazatelů jako je infrastruktura zdravotní péče, dostupnost personálu a lékařského vybavení, nemocnost, úmrtnost a také investice do zdravotnictví. Dále pak hodnotí „připravenost na zítřek“, tedy odolnost systému vůči krizím. V této části analyzuje otázky jako demografické změny, potenciální budoucí výskyt konkrétních onemocnění, investice do inovací a lékařského výzkumu, úroveň vzdělávání a preventivní aktivity.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
