ČEZ loni vydělal přes třicet miliard
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Letos vedení polostátní skupiny očekává další pokles očištěného zisku na úroveň 25 až 29 miliard korun.
Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) tak loni činil 137,5 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 12,6 miliardy korun. K růstu podle společnosti přispělo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby, na kterých ČEZ předloni vyplatil deset miliard korun.
Oproti předloňsku naopak klesl očištěný čistý zisk, který je klíčový pro výši dividendy. Ten loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 35 až 47 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení akcionářům 19 až 25 miliard korun. Představenstvo svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo ale bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 52 korun za akcii, celkově šlo o 28 miliard korun.
Skupina ČEZ se stala akcionářem britské společnosti Rolls-Royce SMR. Postupné převzetí zhruba pětinového podílu nyní schválily regulační orgány. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
Další krok k modulárním reaktorům. ČEZ se stal akcionářem Rolls-Royce SMR
Zprávy z firem
ČEZ dnes zároveň zároveň představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň mezi 125 až 130 miliardami korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 25 až 29 miliardami korun.
ČEZ mezi nejlepšími
„Výsledky hospodaření předčily naše očekávání. Patříme mezi 20 procent nejlepších společností na světě v hodnocení ESG, už 84 procent našeho provozního zisku před odpisy pochází z bezemisní činnosti,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Rok 2024 přitom charakterizoval jako úspěšný jaderný rok. Připomněl pokračující přípravy výstavby velkých jaderných bloků, postup v oblasti malých modulárních reaktorů a zajištění nových dodávek neruského jaderného paliva pro elektrárny Temelín i Dukovany.
Nejvýznamnější loňskou akvizicí ČEZ bylo jednoznačně odkoupení 55,21 procenta podílu ve plynárenské společnosti GasNet za 846,5 milionu eur (přes 21,2 miliardy korun). Fungování GasNetu se v hospodaření podniku začalo projevovat od září, do celoročního provozního zisku před odpisy za tu dobu firma přinesla téměř čtyři miliardy korun.
Odboráři Pražských služeb hrozí stávkou, pokud jim pirátská náměstkyně Prahy Komrsková odvolá jejich milovaného ředitele Patrika Romana (ano, bratra toho Martina z ČEZu). V pražské komunální politice hodně věcí velmi smrdí už teď, ani se nemusí válet odpadky na ulicích.
David Ondráčka: Napětí v Pražských službách. Praha může skončit zavalená odpadem
Názory
Celkové investice skupiny loni činily 56,8 miliardy korun, což znamená nárůst meziročně o 11,1 miliardy korun. Peníze směřovaly zejména do obnovitelných a jaderných zdrojů a do distribučních sítí. ČEZ Distribuce své investice meziročně navýšila o tři miliardy na více než 20 miliard korun. Důvodem byl podle firmy zejména nárůst zákaznických požadavků na připojení nových obnovitelných zdrojů.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce zůstala meziročně na stejné úrovni 33,7 terawatthodiny. Klimaticky a kalendářně přepočtená spotřeba elektřiny vzrostla o 0,7 procenta na 34,5 terawatthodiny. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi 80 procent České republiky, meziročně vzrostla o jedno procento na 59,2 terawatthodiny.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
