Zhruba 160 tisíc zákazníků energetické společnosti ČEZ, kteří mají od loňska ceny energií dlouhodobě zafixovány nad úrovní vládního cenového stropu, bude moci přejít na nižší tarif.

Nikdo z těchto klientů by tak od roku 2024, kdy by měla skončit platnost vládních stropů, neměl platit za energie cenu nad jejich úrovní. Domácnosti, kterých se změna týká mají v průměru ušetřit na elektřině kolem 8 tisíc korun ročně. ČEZ bude tyto klienty postupně opakovaně obvolávat. 

ČEZ lidem změnu umožní bez sankcí. „Nabídneme jim možnost přejít na aktuální fixovaný produkt s klesající cenou. Nikdo z našich zákazníků tak nebude muset platit v příštím roce ceny nad stropy," řekl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Cukr a zlato zdražují, ceny ostatních komodit však míří dolů

Trhy

Ceny komodit na světových trzích v prvním letošním pololetí klesly, největší zlevnění zaznamenaly energie a průmyslové kovy. Naopak zdražilo zlato či cukr. Tvrdí to analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg ztratil od počátku roku deset procent.

ČTK

Přečíst článek

Po celý letošní rok platí v Česku vládou nařízený cenový strop na elektřinu a plyn. Všichni odběratelé tak platí maximálně 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Vládní maxima platí bez ohledu na to, zda mají zákazníci u svých dodavatelů smlouvy s cenami nad stropem. Od začátku příštího roku by ovšem podle současných očekávání měla platnost vládních stropů skončit.

Dlouhodobé smlouvy s fixovanými cenami nad vládním stropem loni u ČEZ podle společnosti uzavřelo kolem 160 tisíc klientů. Při předpokládaném skončení platnosti vládních stropů by tak tyto odběratele čekalo výrazné zdražení energií. Elektřinu či plyn od ČEZ celkem odebírá 3,3 milionu zákazníků, z toho elektřinu 2,7 milionu.

Zákazníci s cenami nad vládním stropem budou moci přejít na tarif s postupně klesající cenou. Elektřinu a plyn v něm v prvním roce fixace nabízí o zhruba 510 korun za megawatthodinu levněji, než jsou vládní limity. V dalších letech jejich ceny dál klesají. Podle ČEZ v průměru tyto domácnosti ušetří 8000 korun ročně za elektřinu. U zákazníků, kteří mají fixaci u plynu a plynem topí, může být roční úspora až 27 tisíc korun za rok.

Poptávka po kritických kovech roste, objem trhu loni činil téměř sedm bilionů

Zprávy z firem

Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.

ČTK

Přečíst článek

Rozhodnutí společnosti uvítal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle něhož ČEZ vyslyšel jeho neformální výzvu. „Okolo 160 tisíc zákazníků zaplatí za energie v příštím roce méně, než původně v důsledku ruské energetické války měli. Jsem rád, že se tak vyhnou tomu, že by v případě zrušení vládních stropů platili za energie výrazně vyšší částky než letos," uvedl ministr.

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v loňském roce rekordně zdražovaly, během léta se pohybovaly i několikanásobně nad vládou stanoveným limitem. Během letošního roku ceny energií na trhu postupně klesají. Megawatthodinu elektřiny je nyní na energetické burze za 148 eur (asi 3532 korun) bez DPH. U plynu cena sestoupila k 55 eur (1313 korun) za megawatthodinu.

Změny chystá i innogy

Novou variantu pro zákazníky se zafixovanými cenami na stropem připravuje také innogy. „V tuto chvíli mohu pouze říci, že připravujeme pro tyto zákazníky řešení a předpokládáme, že jej v příštích týdnech představíme," řekl mluvčí Martin Chalupský. Podle něj se problém týká zhruba 400 tisíc zákazníků napříč celý energetickým trhem, přičemž u innogy jde asi o desetinu z celkem 1,7 milionu odběratelů.

Snížení sazeb je letos vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl ekonom Havránek

Money

Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.

ČTK

Přečíst článek

„Je to přímý důsledek situace na trhu, která tady byla na podzim loňského roku. Přicházely k nám například tisíce lidí, kteří utíkali před extrémně vysokými cenami některých dodavatelů, kteří jim ukončili termínované a fixované smlouvy nebo utíkali před vysokými spotovými cenami, na které je někteří dodavatelé takzvaně překlápěli. Další skupinou zákazníků jsou ti, kteří fixovali na vysokých cenách," podotkl Chalupský.

Pražská energetika (PRE) podle mluvčího Karla Hanzelky nenabízela fixované produkty už od podzimu 2021. „Poukazovali jsme na to, že v dlouhodobém horizontu by fixace vysoké ceny mohla být pro zákazníky nevýhodná. Fixovaný produkt s cenou pod vládním stropem jsme do nabídky opět zařadili až v březnu 2023," dodal Hanzelka.