Valašskomeziříčské chemičce DEZA, která zpracovává dehet a surový benzol, loni vzrostly tržby za prodej výrobků a služeb meziročně o 19 procent na 11,003 miliardy korun. Výrazně se jí snížil zisk, po zdanění činil 283 milionů korun, o rok dříve byl 1,1 miliardy korun. Chemička se loni potýkala s dostupností surovin, měla výpadek dodávek benzolu kvůli válce na Ukrajině. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné na webu justice.cz.

„Rok 2021 byl pro společnost z pohledu hospodářských výsledků rokem rekordním. Také rok 2022 začal až překvapivě dobře. Bohužel ruská invaze na Ukrajinu měla na ekonomiku společnosti značný dopad, a to nejen v podobě vysokých cen energií, ale i v omezené dostupnosti surovin. Ještě v první polovině roku ekonomika společnosti vykazovala velmi dobré hospodářské výsledky i přes velmi nepříznivé vnější okolnosti. Vojenský konflikt na Ukrajině se ještě v ekonomice společnosti nepromítl v plné síle, vysoké ceny energií a rostoucí ceny surovin byly dostatečně kompenzovány nárůsty prodejních cen. V evropské a světové ekonomice byla po covidových letech silná poptávka, kdy bylo pro odběratele klíčové nakoupit a cena byla až druhá v pořadí," uvedlo vedení společnosti ve výroční zprávě.

Klíčové chemičce z Agrofertu vzrostl zisk o 1225 procent

Zprávy z firem

Drahá hnojiva v loňském roce podpořila výsledky hospodaření jedné z klíčových chemiček Agrofertu ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Tržby Lovochemie vzrostly téměř na dvojnásobek, zisk vzrostl o 1225 procent.

ČTK

Přečíst článek

DEZA doplatila na drahé energie i válku na Ukrajině

Zlom nastal v létě, kdy DEZA naplno pocítila výpadek dodávek benzolu z Ukrajiny. „Provoz Benzol tak byl, až na krátký třítýdenní interval v listopadu, prakticky celé druhé pololetí v odstávce. Zbylý nakupovaný benzol se v tomto období zpracovával především v dceřiné společnosti Petrochemia-Blachownia, která měla do konce roku zajištěny příznivější ceny zemního plynu,“ uvedlo vedení společnosti. Dalším problémem byl nárůst ceny zemního plynu. „Společnost na něj reagovala úspornými opatřeními, každodenní optimalizací výroby tepla a dočasným přesunem energeticky náročného zpracování benzolu do naší polské jednotky," uvedlo vedení společnosti. Náklady na energie vzrostly u chemičky za poslední dva roky více než trojnásobně.

„Oproti rekordnímu roku 2021 tak hospodářský výsledek před daní meziročně klesl o 69 procent na 399 milionu korun. Ten je výrazně ovlivněn tvorbou opravných položek a rezerv ve výši 533 milionu korun v souvislosti s rozhodnutím o restrukturalizaci Petrochemie. Provozní zisk klesl o 505 milionu korun na 598 milionu korun," uvedlo vedení chemičky. Export se loni na tržbách podílel sedmi miliardami korun, předloni to bylo 6,3 miliardy korun. Největší podíl na tržbách měl stejně jako v minulých letech export do Polska, Německa a Itálie.

Draslovka jedná o vstupu na burzu. Vybírá banku i místo pro IPO

Zprávy z firem

Česká chemická společnost Draslovka, která je největším světovým výrobcem kyanidu sodného, zjišťuje zájem bank o vedení jejího možného vstupu na burzu v příštím roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené se záležitostí. Skupina podle těchto zdrojů vybírá upisovatele pro primární veřejnou nabídku. Plány jsou však zatím v počáteční fázi a není jisté, že se uskuteční. Firma se aktuálně k plánům zatím nevyjádřila.

ČTK

Přečíst článek

Ukrajina je jedním z významných regionů pro nákup surovin, pokračující válka se může projevit dalším omezením přísunu surovin. „Nepřímo se snížená dostupnost surovin z Ukrajiny, spolu se sankcemi vůči Rusku, promítá do tlaku na značný růst cen surovin, který se ne vždy daří promítnout do prodejních cen výrobků společnosti. Do zahájení invaze Ruska na Ukrajinu společnost předpokládala, že zajistí množství surovin minimálně na úrovni skutečnosti roku 2021. V důsledku invaze klesl roční nákup dehtu a benzolu o cca 20 procent. Cílem pro další období je udržet množství nákupu surovin na úrovni roku 2022 a optimalizovat ceny pro maximalizaci dlouhodobého zisku společnosti,“ uvedlo vedení chemičky.

DEZA zaměstnává přes tisíc lidí. Akciovou společnost DEZA tvoří základní výrobní závod ve Valašském Meziříčí a územně odloučený provoz v Otrokovicích na Zlínsku. V roce 1999 byla DEZA začleněna do vlastnické struktury koncernu Agrofert.

Babiše doběhly utajované nákupy pekáren. Penam dostal půlmiliardovou pokutu

Zprávy z firem

Pekárenská skupina Penam z holdingu Agrofert dostala od slovenského antimonopolního úřadu (PMÚ) pokutu 21 milionů eur (502 milionů korun) za porušení antimonopolních pravidel. O rozhodnutí úřadu informoval Denník N. Antimonopolní úřad výši pokuty potvrdil, potrestanou firmu ale nejmenoval. Verdikt úřadu není pravomocný. Agrofert uvedl, že se proti pokutě odvolá.

ČTK

Přečíst článek