Chytrý nápad ušetří: Dětská stavebnice Lego bývá nečekaným pomocníkem vědců v laboratoři

Šikovné děti možná právě dostaly za vysvědčení některou ze stavebnic Lego. Ale totéž by mohlo potěšit také vědce – ukazuje se totiž, že soupravy z této řady mnohým z nich pomáhají i při složitém výzkumu. Vlastně jsou dokladem toho, že dobrý nápad může nahradit i velmi drahou techniku.

Předobrazem by mohl být špičkový český vědec Otto Wichterle (1913–1998). Úspěšný vynálezce mimo jiné vymyslel technologii výroby hydrogelových měkkých kontaktních čoček. Jeho vlastní popis toho, jak ověřoval možnosti jejich výroby, se stal legendárním. Den před Štědrým dnem roku 1961 sestrojil z tehdy populární dětské stavebnice Merkur prototyp odstředivého odlévacího zařízení v rotující formě, v němž jako náhon použil dynamo z jízdního kola svých synů. Díky této aparatuře odlil první čočky s velice pravidelným okrajem.

Také dnes vědci různě po světě rádi využívají ve svých laboratořích dětské stavebnice. Jenom to není český Merkur, ale dánské Lego (i když tato firma má svou největší továrnu v Kladně).

Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou

Zprávy z firem

Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.

Josef Tuček

Přečíst článek

Místo milionu utratili pět tisíc

Lego nejsou jenom plastové kostičky, které se dají výborně zacvaknout dohromady, ale také malé motory, kola, pákové systémy nebo čidla, která dokážou rozpoznat barvy, vnímat rotační pohyb a měřit vzdálenost k objektu. A ty se dají použít k ledačemu, popisuje časopis MIT Technology Review.

Třeba Etienne Boulter z Univerzity na Azurovém pobřeží ve francouzské Nice se svými kolegy zkoumá, jak mechanické síly, jako jsou natahování a stlačování, ovlivňují buňky lidské kůže. Což je významné třeba pro hledání možností její ochrany. Propracované komerční zařízení, které natahování buněk v laboratoři umožňuje, stojí neuvěřitelnou sumu v přepočtu přes milion korun. Boulter místo něj koupil stavebnici bagru z Lega a sestavil z jejích součástí přístroj, který také dokáže natahovat destičku ze silikonu, na níž buňky rostou. Přišlo to v přepočtu na pět tisíc korun. „V té stavebnici jsou motorky, kolečka a nápravy, ze kterých takový systém dáte dohromady,“ vysvětlil.

Desítka dalších laboratoří ze světa jej požádala o plány, jak to udělal.

Digitální dvojče by mělo v medicíně pomoci při složitých operacích a dalších terapiích

Zprávy z firem

Čeká vás náročná chirurgická operace a lékař uklidňuje: všechno předem vyzkoušíme na vašem dvojčeti. To zní děsivě. Ale pokud doplní, že půjde o vaše digitální dvojče, můžete se uklidnit. Digitální dvojčata začínají – po průmyslu, stavebnictví či energetice – pozvolna pronikat také do medicíny.

Josef Tuček

Přečíst článek

Léčiva zkoumá ruka ze stavebnice

Cassandra Quaveová je botaničkou na Emoryho univerzitě v americké Atlantě. Cestuje do exotických končin světa a sbírá tam vzorky rostlin považovaných za tradiční léčiva. Zjišťuje, jaké chemické látky obsahují a zda by se daly využít i ve farmaceutickém průmyslu. Látky musí z rostlin izolovat pomocí procesů vyžadujících přesný, ale zdlouhavý a nudný postup. S manželem prozkoumali stavebnice Lega, jež už vyřadily jejich děti, a s pomocí studentů sestavili robotickou ruku, která separaci vykonává.

Výzkumníci z Cardiffské univerzity ve Walesu zase z Lega sestavili přístroj, který tiskne buňky. Tito vědci studují kožní onemocnění a hojení ran. Aby nemuseli používat vzácné celistvé vzorky lidské kůže, tisknou si jejich napodobeniny – vrstvy biologické hmoty s opravdovými buňkami. Profesionální tiskárna by je přišla v přepočtu dokonce na miliony korun, její obdoba z Lega je stála 13 tisíc korun. Postup od nich přebraly i vědecké skupiny z dalších laboratoří ve světě.

Golden a grafen. 2D materiály, které promění svět výpočetní techniky i elektroniky

Enjoy

Vědecký výzkum je něco jako hraní pokeru (i když oproti kartám je mnohem delší a nudnější). Dobrý hráč (výzkumník) musí dobře vyhodnocovat fakta a využít svých zkušeností. Racionálně volí herní strategii (výzkumný postup a cíl). Ale zasahuje také prvek náhody, který může výhře (novému objevu a jeho využití) zabránit. Letos přišly dvě velice zajímavé zprávy z oboru takzvaných dvojrozměrných materiálů. Ta první zachycuje situaci, kdy „pokerová hra“ teprve začala, ale druhá naznačuje blížící se „výhru“ – průlom v elektronice.

Josef Tuček

Přečíst článek

Lego ovlivnilo generace dětí i vědu

Tvůrci kostiček Lego a dalších doplňků do stavebnic určitě chtěli ovlivnit generace dětí. To se jim podařilo. Ale že jejich výtvory proniknou až do „vysoké“ vědy a budou tam užitečné, to už je přece jen bonus navíc.

Vědci pokročili ve vývoji empatického robota

Enjoy

Robot vyvinutý výzkumníky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokáže předem rozpoznat, že se chystáte usmát, a zareaguje tak rychle, že se usmíváte současně. Čistě kuriozita? Vůbec ne. Tahle vlastnost se bude hodit robotu, který v prodejně nahradí lidského prodavače, ale i robotickému opatrovníkovi, jenž se dokáže postarat o starého či nemocného člověka, pro něhož se lidský pečovatel nenajde.

Josef Tuček

Přečíst článek