Čínský humanoidní robot má stát tolik jako menší auto a chystá se do výroby
Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.
Čínská společnost Unitree Robotics oznámila, že její humanoidní robot G1 je připraven putovat za zákazníky. Původně jej představila v květnu, od té doby jej dále vylepšovala. Nyní oznámila, že jej vyladila pro masovou výrobu a už o něm mluví jako o sériové verzi, i když jeho výroba zřejmě ještě nezačala (informace z čínských firem však nebývají nadměrně konkrétní). Oznámená cena činí 16 tisíc dolarů (asi 360 tisíc korun), tedy jako menší automobil.
Unitree Robotics samozřejmě zdaleka není jedinou technologickou společností na světě, jež vyvíjí humanoidní roboty (tedy takové, které svým vzhledem připomínají člověka) a chce je dostat na trh. Zdá se však, že připraveností svého stroje i jeho cenou bude mít Unitree náskok.
Co všechno robot G1 umí, je dobře vidět na videu zde. Chodí, běhá, hopsá po jedné noze, předvádí téměř akrobatické skoky, kroutí se, zvládne taneční pohyby, ale vystoupá také do schodů posetých překážkami a neupadne, když mu člověk záměrně podráží nohy.
Robot vyvinutý výzkumníky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokáže předem rozpoznat, že se chystáte usmát, a zareaguje tak rychle, že se usmíváte současně. Čistě kuriozita? Vůbec ne. Tahle vlastnost se bude hodit robotu, který v prodejně nahradí lidského prodavače, ale i robotickému opatrovníkovi, jenž se dokáže postarat o starého či nemocného člověka, pro něhož se lidský pečovatel nenajde.
Vědci pokročili ve vývoji empatického robota
Enjoy
Od čtyř nohou ke dvěma
Společnost Unitree Robotics se sídlem ve městě Chang-čou na východě Číny vznikla v roce 2013 a investovaly do ní čínské fondy rizikového kapitálu. Zajímavé je, že do konce loňského roku se soustřeďovala na přípravu čtyřnohých robotů, které vzhledem připomínají psy a pohybují se snáze než dvounohý robot. Chodícím dvounohým robotům se kvůli jejich složitosti konstruktéři dlouho snažili vyhnout a radši je usazovali na kolečka nebo na pásy. Ale to už přestává platit.
Robot G1 není žádný velikán. Měří 132 centimetrů a váží 35 kilogramů. Jeho pohyblivost, kterou jste jste mohli vidět na videu, jej umožňuje složit do balíku o velikosti 690 krát 450 krát 300 milimetrů.
Řídí jej osmijádrový procesor, orientuje se díky kameře a lidaru, což je obdoba radaru, avšak místo rádiových vln vysílá laserové impulzy, které se odrážejí od předmětů v terénu. Pohybuje se rychlostí až dva metry za sekundu (přes 7 km/h). Rychlonabíjecí baterie mu dodává energii přibližně na dvě hodiny provozu. Soustava mikrofonů mu přenáší pokyny, stereofonní reproduktor mu umožňuje odpovídat.
Čínská společnost LimX Dynamics představila robota, který má změnit možnosti techniky. Stroj má čtyři nohy opatřené kolečky, ale může se také postavit „na zadní“ a pohybovat se po dvou. Je to docela zajímavý pohled.
Chodí i jezdí na čtyřech nohou, ale totéž dokáže i na dvou. Co to je? Samozřejmě, robot
Enjoy
Pomocník v domácnosti, pečovatel
Díky podobnosti s člověkem a schopnosti univerzálně zvládnout spoustu různorodých činností se očekává, že humanoidní robot najde uplatnění nejlépe v kontaktu s lidmi. Může pomáhat v domácnosti, třeba uklízet a možná i vařit, pokud nepůjde o příliš sofistikované jídlo. Může dělat ošetřovatele v nemocnici, mýt podlahy, nosit pacientům jídlo, změřit teplotu a nahlásit ji do centra...
A může být také pečovatelem o staré lidi. Úměrně tomu, jak společnost stárne, přibývá seniorů, kteří potřebují péči, ale nejsou lidé, kteří by jim ji dokázali poskytnout. Humanoidní roboti by mohli být řešením. Samozřejmě pokud senioři akceptují, že se o ně starají stroje, s nimiž se dá i povídat, ale – jsou to přece jenom mašinky...
Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
Co je nového v robotice? Robot běhá jako pes, staví vesmírnou konstrukci a roste jako liána
Enjoy
Průmyslové roboty vyhrávají
Humanoidní roboti zcela nepochybně nabízejí zajímavou budoucnost. Ale zatím existují jako spíše pokusné exempláře v limitovaném počtu kusů. Představují jen kapku v moři robotů průmyslových. Průmyslový robot bývá sice méně univerzální, ale zase je výkonnější a v přepočtu k prováděné činnosti i levnější. Obvykle má podobu pohyblivého ramene vybaveného nějakým nástrojem. Neposkakuje, neběhá, nemluví. „Jenom“ soustavně pracuje.
Mezinárodní robotická federace ve své zatím poslední zprávě o vývoji ve světě zaznamenává, že v roce 2022 bylo ve světě instalováno celkem 553 tisíc nových průmyslových robotů a v roce 2023 podle odhadů 593 tisíc.
V celkovém počtu radikálně vede Čína s 290 tisíci novými průmyslovými roboty v roce 2022, následována je Japonskem (50 tisíc nových průmyslových robotů), USA (40 tisíc), Jižní Koreou (32 tisíc) a Německem (26 tisíc).
V přepočtu na deset tisíc zaměstnanců v průmyslu má podle Mezinárodní robotické federace nejvíc průmyslových robotů Jižní Korea (1 012), následována Singapurem (730) a Německem (415). Spojené státy (285) jsou na desátém místě, Česká republika (189) na osmnáctém. Evropská unie má v průměru 208 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců.
Ve srovnání s tím zůstává humanoidní robot neobvyklou kuriozitou. Aspoň zatím.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku. 
Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
