Čuníci se změněnými geny čekají na povolení, aby se jejich maso smělo jíst. V Evropě to asi nebude
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
V Británii sídlící firma Genus zabývající se šlechtěním a genetikou hospodářských zvířat, oznámila, že chce do dvou let získat povolení amerického Úřadu pro potraviny a léky k tomu, aby se maso z jejich genově upravených prasat smělo prodávat jako jídlo pro lidi.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Odolají ošklivé nemoci
Genově upravená prasata firmy Genus odolají nemoci označované jako reprodukční a respirační syndrom prasat (používá se pro něj anglická zkratka PRRS). Původně se objevila v roce 1987 v USA a vzápětí se rozšířila do celého světa včetně České republiky. Způsobuje postižení a úmrtí narozených mláďat i dospělých jedinců, ročně navrší globální škody ve výši 2,7 miliardy dolarů, uvádí časopis New Scientist.
Nejdříve to byli vědci z Missourijské univerzity a Kansaské státní univerzity v USA ve spolupráci se zmíněnou společností Genus, kteří zjistili, že změna jednoho genu v genomu prasete znemožní, aby infekce pronikla do buněk, takže prase touto chorobou nemůže onemocnět. Na ně navázali výzkumníci z Roslinského ústavu Edinburghské univerzity, rovněž ve spolupráci s firmou Genus. A teď už tu máme prasata, která jsou díky genové úpravě v laboratoři před nemocí chráněna.
Evropa versus zbytek světa
Proč britská společnost Genus žádá o povolení k prodeji masa z těchto prasat zrovna v USA? Protože tam je genové inženýrství mezi spotřebiteli vědomě akceptováno nebo přijímáno doslova bez povšimnutí, protože potraviny z něj většinou nemusí být nijak označené. A protože toto jídlo nezpůsobuje žádné problémy, ani se o něm nedozvědí.
Oproti tomu evropští spotřebitelé – na rozdíl od obyvatel všech ostatních kontinentů – mají ke genovému inženýrství nedůvěru až odpor a ve své většině je odmítají. Pravda, chov dobytka stojí a padá s dovozem krmiv z genově upravené sóji a kukuřice do Evropy, ale o tom se radši moc nemluví.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny
Money
Důvody evropského odporu
Co stojí za evropským odmítavým postojem? Analytici obvykle uvádějí, že genové modifikace, v té době jen zemědělských plodin, se objevily v devadesátých letech minulého století, kdy Evropou obcházela nemoc šílených krav. Ta ničila mozky zvířat, ale i lidí, kteří je jedli. Rozšířila se díky nápadu zcela nepřirozeně krmit býložravý skot masokostní moučkou z nemocných zvířat, což byl sice výborný zdroj bílkovin, ale také přenašeč infekce. V této situaci Evropané nebyli ochotni akceptovat cokoli „nepřirozeného“, a v tom se svezly i genové modifikace. Platí to dodnes.
Druhou příčinou nezájmu o genové inženýrství je skutečnost, že evropské zemědělství je ovlivněno dotacemi a není pod takovým tlakem k ekonomické efektivnosti jako třeba zemědělství americké, byť i v něm hrají dotace roli. Evropští zemědělci se proto o ekonomické výhody genetického inženýrství tolik nezajímají.
A třetím důvodem je fakt, že většina genových modifikací ve světě je výhodná pro zemědělce, ale v podstatě nic nepřináší spotřebitelům, takže ti ani nemají důvod něco takového chtít. Nejrozšířenější genové úpravy jsou takové, které dovolují plodinám bránit se proti hmyzím škůdcům, nebo které umožňují lepší využití herbicidů. Zemědělci díky tomu mají vyšší úrodu, ušetří za postřiky i za pohonné hmoty. Jenže spotřebitelům je to celkem jedno.
Jen minimum genově upravených plodin v sobě má třeba více vitaminů a zdraví prospěšných látek, což by mohlo být pro zákazníky zajímavé.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Po rostlinách i zvířata
A totéž platí i pro maso z genově upravených živočichů, které ve světě dostává schválení teprve v posledních letech. V tuto chvíli se ve světě smějí prodávat ryby, které díky genové úpravě rychleji rostou. Ve fázi schvalování jsou ryby, které lépe odolávají infekci v sádkách. Ke konzumaci už má v USA povolení i maso z krav, které mají po genové úpravě krátkou hladkou srst, takže jim méně vadí horko.
To všechno jsou úpravy výhodné pro chovatele těchto zvířat, ale zákazníkům mohou být lhostejné, žádnou výhodu z nich nemají.
Výjimkou je pouze v Americe schválené maso z prasat genově upravených tak, aby lidem nezpůsobovalo alergie na sacharid alfa-gal, který přenášejí některá klíšťata. Tohle už je konečně přínosné i pro zákazníky.
A teď se z tohoto pohledu podívejme i na čuníky odolné proti nemoci PRRS . I ti přinášejí výhody pro chovatele, ale ne pro zákazníky.
Dá se čekat, že v USA a pak v dalších zemích a na dalších kontinentech získají povolení k chovu a konzumaci lidmi. Ale s evropským zákazníkem a jeho odporem, který se odráží v evropských regulacích, to pravděpodobně ani nehne.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Sumci dostali gen z aligátora. Prospěch z toho má člověk i příroda
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
