Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nenávistný internet je právní problém. A odpovědnost nenesou jen původci hate speech

 nst
nst

Nejen Facebook, X, YouTube, Google a spol. budou muset nově odstraňovat „nezákonný obsah“, který není v souladu s právem Unie či právem některého jejího členského státu. Na koho se nařízení Digital Services Act (DSA) vztahuje, co je jeho obsahem a účelem, rozebírají právníci v podcastu Právo k Ranní Kávě.

Nařízení o digitálních službách, neboli DSA. Nařízení o digitálních službách je nařízením EU, které si klade za cíl předcházet nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu a šíření dezinformací. DSA proto zavádí řadu povinností pro provozovatele zprostředkovatelských služeb v online prostředí, včetně online platforem jako je YouTube, Facebook či síť X a internetových vyhledávačů, zejména pokud jde o nelegální obsah, závadný obsah či jiná společenská rizika, ať už jde o nenávistné komentáře (tzv. hate speech) přes distribuci nelegálního zboží až po fake news. Tím by mělo být zajištěno posílení práv konečných uživatelů takových služeb.

Nařízení vstoupí v účinnost 17. února 2024. DSA, jeho působnost a některé povinnosti, které „online zprostředkovatelům” přináší, shrne dnešní host Martina Frolíka, advokátka AK PRK Partners a specialistka na IT právo, Jana Otčenášková. Ačkoliv by měli zpozornět všichni online zprostředkovatelé, kteří této regulaci dosud nevěnovali pozornost, v našem povídání jsme se dotkli i specifičtějších služeb, zejména komentářových sekcí na webu nebo umisťování reklamy na webových stránkách.

Pomohou vládní paragrafy v boji se švarcsystémem? Odpovídají právníci

Nelegální práce, švarcsystém a pseudoagenturní zaměstnávání. První díl podcastu Právo k Ranní Kávě v roce 2024 se zaměří na to, jaké novinky přinesla poslední novela zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024.

Přečíst článek

Ve druhé části se Kristýna Faltýnková tradičně věnuje novinkám z legislativy a judikatury. Zmíní poslanecký návrh ústavního zákona o referendu o přijetí eura, o korespondenčním hlasování ve volbách, o zrušení práva veta v EU a o přerozdělování migrantů v EU. Dále se bude věnovat návrhu zákona o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů – přímo navazující na unijní předpis, návrhu novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky či návrhu vyhlášky o stanovení elektronické komunikace pro plnění informačních povinností zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.

Z judikatury shrne tři nálezy Ústavního soudu. Prvním z nich je významný plenární nález zamítající návrh na zrušení mimořádné valorizace důchodů (sp. zn. Pl. ÚS 30/23). Další dva pojednávají o náhradě újmy za důsledky vzetí do vazby (sp. zn. I. ÚS 2410/23) a o souběhu funkce (člena) statutárního orgánu a zaměstnaneckého vztahu (sp. zn. III. ÚS 410/23). Novinky z judikatury uzavře rozsudek Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 5 As 94/2023), který se zabývá nehumánní likvidací slepic ve velkochovu.

Aktuální díl právního podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláří PRK Partners, si poslechněte v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts. 

PRK, užito se svolením

Právníci radí, jak na smlouvy s influencery

V nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní Kávě se právníci zaměří na to, jak si správně ošetřit smlouvy s influencery. Moderátor pořadu Martin Frolík si jako hosta pozval kolegyni z PRK Partners Kláru Radkovskou, advokátku a specialistku v oblasti reklamního práva.

Přečíst článek

EU schválila nová pravidla pro kryptoměny. Co z toho vyplývá?

Právníci radí, jak se vypořádat s novými pravidly pro kryptoměny

Nový díl podcastu Právo k Ranní Kávě se věnuje digitálním aktivům, kryptoměnám a decentralizovaným financím, pro což si moderátor Martin Frolík do studia pozval kolegu z PRK Partners Viktora Kolibu, specializujícího se právě na uvedenou oblast.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme