Domy v horkém létě by měly ochladit nově vyvíjené materiály. Jinak se uvaříme nebo nás zruinují účty za klimatizaci

Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.

Klasickým technickým prostředkem k ochlazení domů je klimatizace. V jižních částech USA se kvůli ní více energie spotřebuje v létě na chlazení než v zimě na topení. V Evropě je klimatizace stále častěji běžnou součástí kancelářských a veřejných budov, obchodních center i některých výrobních provozů, ale do domácností proniká podstatně pomaleji. Až si ji domácnosti ve velkém zavedou, bude to další zátěž pro energetickou soustavu.

Jinou, vcelku jednoduchou, ale nedoceněnou možností obrany před horkem jsou světlé barvy na střechách, stěnách či chodnících. Světlé barvy odrážejí více slunečního světla, takže materiál pohltí méně záření, které přemění v teplo. Mimochodem totéž platí i pro barvu automobilů: černé auto potřebuje pro klimatizaci víc energie než stejně velké bílé, které se od slunce ohřívá méně.

Zabijácká vedra v Evropě. Počet obětí se v budoucnu může až ztrojnásobit, tvrdí studie

Zprávy z firem

Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie, o které informoval britský deník The Guardian.

ČTK

Přečíst článek

Chlazení díky roztřeseným atomům

Výzkumníci však přicházejí s novinkami. Například Emmanuel Defay, materiálový vědec z lucemburského Ústavu vědy a techniky, loni na podzim se svým týmem navrhl nový systém chlazení. Využívá takzvaného elektrokalorického jevu a speciálního keramického materiálu. V něm se působením elektrického pole mění poloha atomů, jejich vibrace se zvyšují a přeměňují se na teplo. Kapalina však odvede teplo ven. Pak se elektrické pole vypne, atomy sníží své vibrace a teplota keramiky klesne, což se dá použít k chlazení.

Na vývoji zařízení se podílela japonská společnost Murata, která už tento druh keramiky vyrábí pro mobilní telefony, počítače a další elektroniku.

Výzkumníci doufají, že princip ještě využijí při chlazení baterií v automobilu a v příštím desetiletí jej snad dokážou použít i v klimatizaci.

Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje

Enjoy

Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

K využití jsou lososí spermie i sáčky na jídlo

Úplně bez spotřeby energie by pak měly udržovat přijatelnější teplotu takzvané superchladné materiály. Ty se vyznačují tím, že díky svému složení odrážejí většinu dopadajícího slunečního záření, ale také hned vyzáří velkou část tepla, ve které se v nich sluneční paprsky přeměnily. Dokonce tak, že zůstávají chladnější než je teplota jejich okolí, což se dá využít k chlazení.

První superchladný materiál vytvořil materiálový vědec Aaswath Raman z Kalifornské univerzity v Los Angeles už před deseti lety. Je tvořen vrstvami oxidu hafničitého a oxidu křemičitého. Od té doby byly vytvořeny další superchladné materiály z kovů, plastů, ze dřeva, ba i z lososích spermií a želatiny. Posledně jmenovaný materiál asi nebude mít velké komerční uplatnění, ty předchozí možná ano.

V půli července Aaswath Raman s kolegy popsal další fyzikální princip, který umožňuje, aby některé materiály pohlcovaly a vyzařovaly teplo jinak v létě a jinak v zimě. Využít se dají tak levné a jednoduché hmoty, jako je třeba polypropylen, z něhož se dělají sáčky na jídlo.

Vzápětí, začátkem srpna, informoval jiný tým, z Kolumbijské univerzity v New Yorku, o své superchladné barvě. Výzkumníci ji nanesli na zeď s vlnitým povrchem, ovšem jen na tu půlku zvlněného povrchu, která směřuje nahoru. Ta vyzařuje teplo ven. Dolní část zvlněného povrchu vědci pokryli kovem, který brání přijímání tepla stoupajícího od země. Tím se chladicí efekt posiluje.

Počasí zešílelo. Neděle byla historicky nejteplejším dnem planety Země, potvrzují to data klimatologů

Enjoy

Klimatologové naměřili v neděli nejvyšší průměrné teploty na Zemi, hodnoty překonaly předchozí rekord stanovený před rokem. Potvrzují to  údaje Evropské unie Copernicus Climate Change Service. Svět tak zaznamenal svůj nejteplejší den, a řada destinací u Středozemního moře čelí extrémnímu riziku požáru.

Michal Nosek

Přečíst článek

Nápadů je dost. Teď potřebují do praxe

Hodně zajímavé jsou i materiály vědců z Melbournské univerzity, v nichž jsou rozptýleny nanočástice. Při nižší vnější teplotě propouštějí teplo dovnitř, což se hodí, když venku není moc vedro. Ale při vyšší okolní teplotě teplo odrážejí, což je dobré v horkém létě.

Nápadů tedy evidentně mají vědci dost. Zatím je jejich uskutečnění drahé, hodně bude záležet záleží na vylepšování technologií a na ekonomických souvislostech. Zdá se však, že v době oteplujícího se klimatu se nám budou pořádně hodit.