Proč si běžní lidé v Česku pořizují fotovoltaické panely pro domácí výrobu elektřiny? Motivací bývá ekologické povědomí, ale častější je ekonomická rozvaha. Ve hře však bývá i kutilství a zájem o techniku. Což je fajn, protože takto k cíli směřuje více důvodů.

Obnovitelné zdroje potřebujeme. Jednak abychom se zbavili nepříjemné závislosti na nevypočitatelných producentech fosilních paliv – Rusku a zemích Perského zálivu. A také proto, že je v našem zájmu zbrzdit změnu klimatu, která nám začíná komplikovat život. Proto je dobře, že lidé mají zájem třeba o fotovoltaické panely.

Solární panely, jež dnes vidíme na střechách, jsou sestaveny z fotovoltaických článků. Ty zpravidla ve vrstvě mezi dvěma polovodiči vytvářejí elektrický proud přímo z dopadajícího slunečního záření. Nevznikají zplodiny, není nutné stavět velké zařízení – stačí položit sluneční panely někam, kam svítí slunce.

Už i Křetínský sází na zelenou energii. EPH postaví jednu z největších plovoucích solárních elektráren v Evropě

Zprávy z firem

Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského zahájil na jezeře Ostsee u německé Chotěbuzi výstavbu největší plovoucí solární elektrárny v Německu. Elektrárna bude mít výkon 29 megawattů, což umožní vyrábět elektřinu odpovídající roční spotřebě přibližně 8250 domácností. Systém plovoucích fotovoltaických elektráren chce skupina zprovoznit ve druhé polovině příštího roku.

ČTK

Přečíst článek

První uplatnění ve vesmíru

Není to žádná novinka, ale cesta do praxe trvala dlouho. První fotovoltaický článek sestavil americký vynálezce Charles Fritts už v roce 1883. Fotoelektrický jev, tedy schopnost světla uvolňovat elektrony z obalu atomů, což je základ této techniky, objasnil Albert Einstein až v roce 1905. V roce 1921 za toto vysvětlení získal Nobelovu cenu.

Solární články se začaly užívat teprve v šedesátých letech na palubách kosmických družic. A opravdu masový rozvoj mezi drobnými uživateli probíhá až nyní, kdy nové technologie snížily jejich cenu a ekologické, ekonomické a politické požadavky podpořily poptávku.

Čínští vědci mění sluneční energetiku

Money

Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.

Josef Tuček

Přečíst článek

Dobře situovaní elektromobilisté

Proč si je běžní lidé pořizují? To zjišťovaly Michaela Makešová a Michaela Valentová, výzkumnice z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT, společně s Matoušem Pilnáčkem ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Výsledkem je dizertační práce a informativní brožura. Data pocházejí z průzkumu uskutečněného už loni. Protože tehdy byla většina fotovoltaických instalací financována přes program Nová zelená úsporám, výzkumníci kontaktovali prostřednictvím Státního fondu životního prostředí e-mailem 15 tisíc příjemců dotace, z nichž 2 500 jim odpovědělo.

Podle očekávání investoři do domácích solárních elektráren pocházejí spíše z lépe situovaných rodin, už proto, že instalaci museli nejdřív sami zaplatit a teprve dodatečně dostali dotaci. Dvě třetiny respondentů buď vlastní nebo si plánují pořídit elektromobil.

České firmy děsí zdražování energií. Přecházejí na alternativní zdroje a plánují renovace budov

Zprávy z firem

Přibližně 90 procent firem v Česku očekává v příštích pěti letech další zdražování energií, velká část z nich uvažuje o využití alternativních zdrojů energie.

ČTK

Přečíst článek

Jak badatelé zjistili, motivace se dají rozdělit do několika základních skupin, které se mohou prolínat.

Skupina	Popis
Ekologové – 6 procent	První skupinu zahrnující šest procent účastníků výzkumu badatelé nazvali „ekologové“. U nich převládá zájem o snižování dopadů energetiky na životní prostředí. Vykazují vyšší vzdělání a vyšší rodinný příjem, přes 80 tisíc korun měsíčně. Zpravidla sem spadají lidé mladší 45 let, kteří se dlouhodobě zajímají o inovace. Až dvakrát častěji než zástupci ostatních skupin už vlastní elektromobil.
Pragmatičtí ekologové – 22 procent	Jejich motivace se shoduje s předchozí skupinou „ekologů“, ale sluneční elektrárnu si pořídili až díky dotacím. Uvádějí však, že jen dotace, bez ekologického podtextu, by je nemotivovaly.
Ekonomové – 16 procent	Důvody jejich zájmu o fotovoltaiku jsou čistě finanční. „Ekonomové“ zpravidla bydlí ve větších městech, nikoli na vesnicích. Řadí se mezi středně příjmovou část populace a jsou mezi nimi zástupci všech věkových kategorií a všech typů vzdělání.
Technici – 5 procent	Tuto skupinu tvoří zpravidla muži, často domácí kutilové. Jejich motivací je zájem o technologie, žijí většinou na vesnicích a v menších městech.
Soběstační – 17 procent	Jejich nejsilnější motivací je co největší technická i ekonomická nezávislost díky vlastnímu zdroji elektřiny. Baví je sledovat výrobu a spotřebu a hlídat si finance. Právě důrazem na finanční stránku se liší od již zmíněných „techniků“. Typickým zástupcem „soběstačných“ je člověk mezi 56 a 65 lety.
Nevyhranění – 33 procent	Jak označení naznačuje, nemají jednu silnou motivaci. Zpravidla jde o lidi starší 65 let. V porovnání s ostatními skupinami dosáhli zástupci této skupiny nižšího vzdělání, nejčastěji středoškolského. Nejsou si jisti, zda si někdy pořídí elektromobil.

Spojení ekologie a ekonomie

Ještě technická poznámka: zástupci všech skupin volí pro ukládání získané sluneční energie nejčastěji kombinaci panelů s bateriemi, případně se zásobníkem teplé vody.

Poznatky z průzkumu se dají shrnout tak, že skutečnost bude ještě o něco složitější, vždyť u plné třetiny účastníků výzkumu je motivace nejasná. Nicméně to, že se ekologické i ekonomické důvody spojují, je docela dobrá zpráva.