ESG je sázka Evropy na to, že ji zbytek světa bude následovat. Nemusí jí to vyjít, říká expert
Evropská unie si pod taktovkou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové určila, že bude lídrem v přechodu světa k udržitelné ekonomice. Jako každá sázka se ani tato nemusí vyplatit. „Pokud ostatní země nadále pojedou uhelnou hru, tak Evropa může být znevýhodněna,“ říká v rozhovoru pro Newstream Karel Kotoun, Banking & Insurance Consulting Lead ve společnosti Accenture. Na přechod k udržitelným investicím kromě EU tlačí také velcí institucionální investoři. Jak se banky chystají na novou, udržitelnou budoucnost? A přijmou Češi udržitelné investování za své? Nejen na tyto otázky odpovídá poradce pro banky a pojišťovny.
Proč má smysl řešit udržitelné investice?
Máme vědecké důkazy o změně klimatu. EU si vytyčila cíl využít udržitelnost jako potenciální konkurenční výhodu Evropy. Je to strategie, která staví na tom, že i zbytek světa bude mít zájem o udržitelný rozvoj. Když na tom Evropa začne dělat s předstihem, bude to mít přímé pozitivní dopady na životní prostředí i společnost, a v budoucnu to povede k vyšší konkurenceschopnosti EU. To vše ale za předpokladu, že ostatní země budou hrát tu samou udržitelnou hru. Na to Evropa sází. Pokud ostatní země nadále pojedou uhelnou hru, tak může být Evropa naopak znevýhodněna.
Množí se názory, že půjde spíše o ten druhý případ.
Ano, někdy slýcháme, že je to „o nás bez nás“, a že budeme konkurenceschopní jen tehdy, pokud i Čína zavře uhelné elektrárny. Ale, existují zde přímé pozitivní dopady na životní prostředí, kvalita života Evropanů se zlepší tak jako tak.
Venture kapitálový fond Tilia investorky Silke Horákové a partnerů bude mít brzy mladšího bratra, Tilia 2. Bude v něm více peněz. 
Silke Horáková: Impaktové investování už je v kursu, děláme větší fond
Newstream TV
Udržitelnost tlačí velcí institucionální investoři
Kdo tento „zelený přechod“ financuje?
Velcí institucionální investoři, jako jsou Black Rock či Deutsche Bank, mají udržitelnost jako svoji investiční strategii a mantru. Na prosazování udržitelných cílů mají jasné páky. Řeknou společnostem, ve kterých mají podíl, že pokud nesplní konkrétní kritéria udržitelnosti, tak z nich vytáhnout kapitál, který do nich vložili.
Tyto společnosti pak půjdou se stejným požadavkem za svými dceřinkami a dodavateli, až se nakonec dostaneme na úplný konec dodavatelského řetězce, kdy poslední „ičař“ z nejzapadlejší české vísky bude reportovat, jakou elektřinu používá. To kolečko se roztáčí na úrovni Evropské unie a institucionálních investorů, kteří poté ovlivňují tok kapitálu, jenž klade důraz na udržitelnost.
Do jaké míry jsou banky a firmy na ESG připraveny?
Jde o dvě rozdílné věci. Firmy dlouho neočekávaly vůbec nic, nikdo po nich nic nechtěl. To se ale postupně mění. Pominu-li větší města, tak si myslím, že drtivá většina firemních klientů bank o tom slyšela spíše v hanlivějším kontextu. Že EU zase s něčím přišla a oni se tomu musejí přizpůsobit. Pojmy jako udržitelnost či ESG si například spojí s Green Dealem, ten zase s koncem výroby aut se spalovacími motory a výrobou elektroaut, což je dost ožehavé téma, kde se najdou jak velcí zastánci, tak i odpůrci.
Nicméně. Firmy už od bank chtějí pomoc s dekarbonizací. Proč to chtějí? Protože za nimi už chodí jejich odběratelé, kteří chtějí certifikát CO2, ESG nebo už se doslechly o „nějaké regulaci CSRD“ s povinností zveřejňovat nefinanční reporting. Od bank tak požadují pomoc se v tom zorientovat, vysvětlit, co se po nich vůbec chce. A těch dotazů bude přibývat. Banky na to ale už teď nemají kapacity. A i kdyby je měly, tak čelí dalšímu problému – neustále se vyvíjející regulaci. Interně tomu ve vtipu říkáme písmenková polévka - spousta zkratek, ale žádný přikázaný směr jízdy.
Fenomén ESG přežívá i v krizové době, dokazuje report Udržitelné Česko 2022, který spolu s partnery vydává platforma Business Leaders Forum (BLF). Seznamte se s výběrem těch nejzajímavějších udržitelných projektů za loňský rok.
Report Udržitelné Česko: Válka firmy o šanci dělat byznys lepší nepřipravila
Zprávy z firem
Lidé slyší na nižší úrok
A jak se k udržitelnosti stavějí retailoví klienti bank?
Retail to má spojeno hlavně s bydlením, s „nějakou zelenou, či udržitelnou hypotékou“. Banky si řeší svůj ukazatel GAR (Green Asset Ratio), tedy podíl udržitelných úvěrů. A o ty bude ze strany retailových klientů zájem ve chvíli, kdy na ně budou nižší úroky. Stále více se mluví o zelených nemovitostech. Všichni, a Češi obzvlášť, budou mít větší zájem o udržitelnost ve chvíli, kdy jim banky budou dávat nižší úroky u „zelených hypoték“. Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise a otec Green Dealu, to hezky shrnul na Green Deal summitu v Praze, kde řekl, že „když se podaří o významu udržitelnosti přesvědčit Čechy, tak pak už všechny. Nižší úrok je jednou z cest, které vedou k cíli.
Co konkrétně si mám představit pod udržitelnou hypotékou?
Banka by měla znevýhodnit hypotéku na nemovitost, která nesplňuje dané metriky týkající se spotřeby energie, úniku tepla, typu oken a podobně. Když bych přišel za bankou, že si chci koupit byt z 19. století na Vinohradech se starými okny, nezateplený a s kotlem na uhlí, tak mi může dát horší sazbu. Banka by mě měla motivovat k tomu, abych si ve chvíli, kdy si chci vzít hypotéku, vzal ještě neúčelový úvěr na výměnu oken a topení. Zelená hypotéka by měla motivovat lidi, aby té nemovitosti, kterou kupují nebo renovují, vylepšili udržitelný rating.
Nabízejí to tuzemské banky?
Ano, děje se to.
Výkonný ředitel Bank of America Brian Moynihan na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že je potřeba přesně definovat, co vlastně jsou ona neustále opakovaná kritéria udržitelnosti neboli ESG. A to skutečně natvrdo, nikoli vágně, jak se doposud děje, protože to nefunguje.
Vlivný bankéř v Davosu: Kapitalismus se musí podřídit udržitelnosti
Money
Působíte v roli poradce bank a pojišťoven. Na čí byznys má klimatická změna větší dopad?
V minulosti se dělalo několik stres testů z nichž vyšlo, že klimatická změna více dopadá na byznys pojišťoven. S určitostí to ale nevíme. Byznys model pojišťoven má dvě části, edna je investiční a druhá pojistná. V rámci té investiční budou pojišťovny muset hledat udržitelné společnosti. U té druhé budou současné modely méně stabilní kvůli tomu, jak se budou zvyšovat četnosti výkyvů tepla a změn počasí. Pojišťovny jsou v tomto ohledu méně pokročilé ve srovnání s bankami.
Digitálními dvojčaty k efektivitě a udržitelnosti
Jak mohou inovativní technologie přispět k udržitelnosti?
Největší problém současnosti je nedostatek strukturovaných dat. Veškeré proklamace o „net zero“ (bezemisní – pozn. red.) jsou často přetočeny v greenwashing, a to právě kvůli nedostatku dat a chybějící metodice. Technologie by tedy mohly pomoci s daty. Například existují satelitní snímky, které u zemědělců dokážou predikovat zachytávání CO2 na základě velikosti plochy, plodiny či hustoty osázení.
Dalším typem dat jsou třeba bankovní transakce, díky kterým lze spočítat vaši uhlíkovou stopu bez nutnosti cokoliv vyplňovat. Banky díky zapojení umělé inteligence do datových modelů dokážou vytvářet dekarbonizační strategii na míru každé firmě, respektive jí poradit, co má dělat, aby objem produkovaných emisí snížila.
V Česku je velký podíl služebních vozů. „Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší. Sídlí tu totiž řada firem,“ říká Petr Zajíc, portfolio manažer Amundi. V neděli začalo platit v EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska námořní cestou, ropovodem Družba ale ruská ropa do českých rafinerií proudí dál. „Nafta z ruské ropy se u nás bude vyrábět dál, ale ještě zdraží,“ říká Zajíc.
Petr Zajíc: Češi cenu benzínu tolik neřeší, mají služebáky
Trhy
Jsme už ve fázi, kdy k tomu mají banky dostatek dat?
Zatím ne. Ale k éře digitálních dvojčat už ale máme slušně nakročeno. Jde o digitální modely společností, kde firma přesně vidí, jakým způsobem proudí její „value chain“ (hodnotový řetězec – pozn. aut.) – například jak proudí materiál, jak se materiál přetváří v produkty a jak se produkty dostávají k zákazníkům. Jakmile toto získáme, budeme schopni zvyšovat efektivitu společností a zároveň snižovat dopady na životní prostředí. Proto říkáme, že udržitelnost se rovná efektivita a ohleduplnost.
A kdy digitální dvojčata budeme mít?
Využívány už jsou, ale ne všude. Dobře to funguje třeba u budov, kde architekti či inženýři mohou vytvořit digitální dvojče budovy a monitorovat a vyhodnocovat její spotřebu energie. To vám následně umožní analyzovat dopad různých systémů vytápění a klimatizace nebo konfigurací osvětlení, díky čemuž lze navrhnout energeticky účinnější budovu.
U společností je to ale složitější, jelikož zde existuje mnohem více faktorů. Řešíte dodavatelský řetězec společnosti, zda má společnost vlastní výrobní linku, vlastní, či cizí flotilu vozů, zda využívá leteckou přepravu a podobně. Z toho důvodu je pokrytí datovými body složitější, a musí se postupovat krok po kroku. Digitálních dvojčat bude každopádně přibývat, jelikož všechny společnosti budou chtít být efektivnější.
Karel Kotoun
Působí v české pobočce společnosti Accenture, kde jako Banking & Insurance Consulting Lead zodpovídá za strategii a optimalizaci prodeje skrze digitální kanály. Dále se v rámci finančních služeb věnuje oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Stojí také za realizací velkých strategických projektů v oblasti pojišťovnictví a bankovnictví v severní Africe, Asii a Evropě. Zároveň založil program Accenture Pro Bono consulting poskytující bezplatné poradenské služby neziskovým organizacím. Ve svém volném čase pravidelně lektoruje a často přispívá do lokálních médií na témata spojená se světem financí.
Založili jsme obor udržitelného developmentu v Česku už někdy v roce 2000, říká zakladatel a majitel stavební a technologické společnosti JRD Jan Řežáb. „V té době tady ještě ani neexistovalo toto názvosloví,“ tvrdí muž, který na udržitelných technologiích postavil celý svůj byznys. On sám je přitom fanouškem nových, šetrných technologií či obnovitelných zdrojů. Samozřejmě již léta jezdí elektroautem a bydlí v pasivním domě, který postavila jeho firma.
Banky nás milují, jsme nejzelenější ze zelených, říká developer Řežáb
Reality
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
