V příštích 10 letech musí Česko řešit dostatek cenově dostupné energie hlavně úsporami a budováním OZE (zejména větru). Jádro řeší situaci až za horizontem 2035, kdy se čeká další růst spotřeby elektrické energie, rozhodnutí je ale potřeba udělat co nejdříve, vyplývá ze studie Fakta o klimatu.

Tím ale podle závěrů studie Fakta o klimatu práce nekončí. Vedle toho je potřeba realizovat transformaci teplárenství: Přechod na bezuhlíkové zdroje a snížení závislosti na fosilním plynu. 

Po roce 2035 bude spotřeba elektřiny dále růst, a proto je třeba rozhodnout o dalším rozvoji energetiky, včetně možnosti rozvoje jaderné energetiky. Rozhodnutí musí být učiněno brzy kvůli dlouhé době přípravy a výstavby jaderných bloků. Bezemisní elektřina je klíčová pro dekarbonizaci a další sektory (doprava, průmysl, vytápění). Do roku 2050 se očekává nárůst spotřeby elektřiny o 50–75 %, což vyžaduje čistou a levnou elektřinu. 

Pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné zejména tyto tři kroky 

rozvoj větrné energetiky (částečně také solární energetiky)   

energetické úspory  

propojování evropské energetické soustavy 

U jádra velmi záleží na tom, zda se podaří udržet náklady na výstavbu pod kontrolou. Při nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů přispěly až -10 eur/MWh, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady výrazně zvýšila o +13 eur/MWh.  

Rozvoj větrné energetiky. Větrná energie je ekonomicky výhodná, zvláště pro pokrytí vysoké zimní spotřeby elektřiny. Ve všech scénářích se ukázalo jako výhodné rozvíjet větrnou energetiku až k hornímu limitu dostupného potenciálu. Důležité je také dosáhnout alespoň 15–20 GW instalovaného výkonu v solární energetice. 

Energetické úspory. Úspory elektřiny mají zásadní dopad na náklady na výrobu elektřiny, zejména v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. Klíčové je urychlit renovace budov a dosáhnout úspor energie v průmyslu. 

Propojování Evropy. Dobře propojená Evropa s vysokým rozvojem obnovitelných zdrojů vede k nižším celkovým nákladům na výrobu elektřiny. Rozvoj přenosových soustav není nákladný a snižuje náklady tím, že umožňuje lépe využívat elektřinu ze slunce a větru napříč Evropou. 

Základní kámen České energetiky má i v budoucnu tvořit jádro jako stabilní a bezemisní zdroj energie (dnes tvoří necelých 40 % hrubé výroby elektřiny). Pro tento cíl je ale potřeba vybudovat až čtyři nové bloky, protože jeden nový jaderný zdroj v Dukovanech by jen zčásti nahradil stávající 4 bloky z 80. let.  

Takto rozsáhlá investice klade velké nároky na veřejné finance. Nové zdroje energie je potřeba budovat s některou z forem státní podpory, jinak by náklady na jejich financování nepřijatelně narostly a efekt v podobě nižší ceny elektřiny by se nedostavil. Případný dopad na státní schodek je ale potřeba vnímat v kontextu investice, která je důležitá pro zajištění energetické bezpečnosti a která podpoří domácí ekonomiku.  

Stavba pouze 1–2 velkých jaderných bloků by znamenala určité snížení rizika. Rozvoj jaderné energetiky sám o sobě výrazně nesníží náklady na výrobu elektřiny, pokud se nepostaví čtyři velké bloky mimořádně levně. Závazné rozhodnutí o dalších blocích je ale vhodnější odložit po roce 2030.  

Financování jaderných projektů pak hraje zásadní roli v celkových nákladech. Český model státní podpory pro první nový blok v Dukovanech je výhodný a pokud by se ČR definitivně rozhodla pro stavbu 1 až 2 bloků, může to být pro Česko ekonomicky výhodně. Stavba 3. a 4. bloku už by nicméně neměla být závazná a Česko by mělo mít možnost od jejich výstavby snadno odstoupit. 

Z pohledu výsledné ceny za výstavbu NJZ je nezbytně nutné zajistit, aby veškeré přípravy probíhaly bez zbytečných průtahů, to vyžaduje maximální akceschopnost a koordinaci povolovacích orgánů a příslušných úřadů. 

Kolik to tedy stojí

V médiích a různých diskuzích se lze setkat s velmi rozdílnou cenou za jeden nový velký blok: částka se pohybuje od 160 mld. Kč až po 750 mld. Kč. Jak je to možné?  

Odhad 160 miliard korun je bez nákladů na financování. Odhad 750 miliard naopak počítá s plně komerčním financováním (8% WACC – weighted average cost of capital, tedy vážený průměr nákladů kapitálu) a výrazným prodražením projektu, podobně jako u elektrárny Hinkley Point C. 

Bude-li financování výhodné, nebude zpoždění nebo prodražení projektu představovat významné riziko. Naopak při drahé variantě financování budou dopady zpoždění a prodražení pro Česko obrovské. 

V Česku existují dva hlavní mechanismy státní podpory: 

státní půjčka, zde nazvaná nízkoúročená návratná finanční výpomoc (při výstavbě reaktoru dokonce bezúročná), ČEZ by ji měl splácet 30 let od spuštění reaktoru, 

garance ceny elektřiny na 40 let provozu: formou smlouvy o vyrovnávacím režimu  

Výhodné financování může jadernému projektu zajistit hlavně stát –český model podpory zajišťuje pro Dukovany 5 mimořádně výhodné financování. Státem garantovaná cena elektřiny sníží riziko nejasných budoucích příjmů a může snížit WACC na 6–7 %. Státní půjčka poskytuje velmi levné financování s reálnou úrokovou sazbou 0–3 %. 

Investice se běžně rozpočítávají na 60 let provozu. Pro Dukovany 5 je plánována státní půjčka na 30 let provozu. Stát by měl zavést mechanismus, aby měl z levného provozu po splacení také zisk. 

Referenční scénář pro rok 2050  

V tomto scénáři 50 % elektřiny vyrábí obnovitelné zdroje, 30 % jaderné zdroje a 10 % se vyrábí z plynu v kombinaci s technologií CCUS. Dalších 10 % elektřiny dodává krátkodobá akumulace a zelený vodík. 

Výsledný referenční scénář: 

Podíl obnovitelných zdrojů: Zhruba 50 % výroby (asi 60 TWh) plus 10 TWh z akumulace. 

Podíl jaderné energetiky: Asi 40 TWh, zahrnující velké jaderné bloky (2 nové) a malé modulární reaktory. 

Flexibilní řiditelné zdroje: 3 GW paroplynových zdrojů s CCUS a 7 GW vodíkových turbín. 

Přebytky výroby: Využívány na flexibilní spotřebu a akumulaci, část exportována, zbytek mařen (asi 4 % výroby). 

Ve výsledku má Česko mírně kladnou exportní bilanci elektřiny, což je způsobeno evropským scénářem Omezená spolupráce. 

Studie konzervativně zmiňuje i alternativu v podobě malých modulárních reaktorů (SMR). Možné zlevnění technologie SMR by se mohlo v budoucnu ukázat jako lepší varianta – namísto dnes zvažovaných velkých jaderných bloků. V tuto chvíli ovšem malé modulární reaktory existují jen v několika demonstračních jednotkách a o jejich ceně schází hodnověrné informace. Přesto je možné, že se tato situace v dalších 10 letech podstatně promění. 

Ekonomové: Česku chybí biliony na základní infrastrukturu. Investice potřebuje energetika i doprava

Money

Vize Česka jako úspěšné země se vzdaluje, respektive její naplnění bude enormně drahé. Bude to stát biliony korun, které stát i veřejný sektor musejí investovat v nadcházejících pětadvaceti letech. A to konkrétně v oblasti energetiky, bezpečnosti, dopravní infrastruktury a v sociální oblasti, zejména ve stárnutí populace. Shodli se na tom přední ekonomové na konferenci Budoucnost české ekonomiky pořádané Sdružením pro zahraniční investice.

Stanislav Šulc

Přečíst článek