Třináctý plat, vánoční prémie nebo odměnu v podobné výši jako loni vyplatí za letošní rok svým zaměstnancům meziročně stejně či mírně více firem. Odměny letos dostane přes 38 procent zaměstnanců v soukromé sféře. Vyplynulo z průzkumu Hospodářské komory mezi 444 podniky, který ve středu novinářům představil její prezident Zdeněk Zajíček.

„Řada zaměstnavatelů pomáhala zaměstnancům zmírňovat dopady zdražování, a proto vedle zvyšování mezd v průběhu roku vyplácela i různé mimořádné příspěvky, jednorázové nebo i opakované, například čtvrtletní,“ uvedl Zajíček. Podniky, kterým se letos dařilo, podle něj pamatují na své zaměstnance i na konci roku. „Firmy se snaží těmito finančními bonusy udržet své zaměstnance. Uvědomují si, že si nemůžou dovolit přijít o zkušené zaměstnance s kvalifikací, která je na trhu práce nedostatková,“ dodal prezident Hospodářské komory.

Většina zaměstnavatelů v příštím roce zvýší mzdy, především ve velkých podnicích

Zprávy z firem

Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.

ČTK

Přečíst článek

Část firem třinácté platy nebo bonusy vyplatí ve výplatním termínu v prosinci, další firmy se je chystají vyplatit v lednu nebo v prvním čtvrtletí roku 2024.

Nejčastěji plánují odměnit své zaměstnance velké a střední firmy, které tento benefit zaměstnancům často poskytují každoročně.

Odměny patrně budou vyšší než v předchozích letech, a to mezi 22 tisíci až 46 tisíci korunami, budou se ale lišit v různých podnicích i podle odvětví. Na odměny dosáhnou spíše zaměstnanci působící ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu, nejméně se budou vyplácet v kategorii osobních služeb a služeb převážně pro podniky.

V pasti středních příjmů

Hospodářská komora předpokládá, že po sezonních odměnách a takzvaných 13. platech vzroste letošní průměrná nominální mzda meziročně zhruba o 3000 korun na 43 600 korun. Umírněná dynamika mezd přitom letos patří k nejdůležitějším důvodům zpomalení inflace.

Růst mezd bude pokračovat i v roce 2024, kdy vzrostou v průměru o dalších sedm procent. Průměrná mzda celorepublikově by mohla dosáhnout částky 46 700 korun, meziroční nárůst tak bude činit 3100 korun, odhadla komora.

Spasit české stavebnictví mohou Filipínci. Chce to ale lepší legislativu, tvrdí komora

Reality

Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mzdy v příštím roce zřejmě porostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla podle poslední prognózy Hospodářské komory klesnout na 3,3 procenta. V roce 2024 by se také mohla oživit spotřeba domácností.

Hospodářská komora upozornila, že se Česko může ocitnout v 'pasti středních příjmů' a při současné struktuře ekonomiky bude další sbližování s úrovní vyspělejších států velmi obtížné. Aby růst mezd nezpomalil, tuzemské firmy a celá ekonomika si budou muset projít náročným transformačním obdobím a přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Problémem současné ekonomiky je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v Evropské unii, Česku patří 24. příčka z 27 států.

Skoro žádný optimismus. Většina českých firem je skeptická k vývoji tuzemské ekonomiky

Zprávy z firem

K budoucímu vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent českých firem. Nejčastěji očekávají její stagnaci nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem. Vyplývá to z rozsáhlého srpnového průzkumu mezi 1267 podniky, který na konferenci Česko na křižovatce představili prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Důvodem negativního postoje je hlavně absence strategických investic ze strany státu.

ČTK

Přečíst článek