Horko a záplavy. Výrobu fast fashion v Asii ohrožují klimatické změny
Zatímco marketingová oddělení módních značek chrlí jednu kampaň o udržitelnosti za druhou, továrny v jihovýchodní Asii, kde se tato „rychlá móda“ vyrábí a odkud zásobuje globální trh, přímo ohrožuje změna klimatu. Ve hře jsou mnohamiliardové zisky oděvního průmyslu.
Letošní červenec byl nejteplejším obdobím planety v historii. Ovšem v bangladéšské metropoli Dháce se už v dubnu teploty vyšplhaly nad 40 stupňů Celsia, čímž odstartovala několikaměsíční vlna veder. Ve spojení s vysokou vlhkostí vzduchu se podmínky ve výrobních halách bez klimatizace a dalších moderních technologií stávají těžko snesitelnými, což snižuje produktivitu.
„Extrémní horko si vybírá obrovskou daň na pracovnících a skrze ně i na výstupu a výdělcích továren," varuje Jason Judd, výkonný ředitel Institutu globální práce Cornellovy univerzity. Právě vysoké teploty a zesilující záplavy by do roku 2030 mohly snížit příjmy z vývozu ve čtyřech klíčových zemích o 65 miliard dolarů, uvádí nová zpráva Institutu globální práce Cornellovy univerzity a investiční firmy Schroders. „A to jsou konzervativní odhady,“ dodává Judd.
Analýza zkoumala, jak by ovlivnilo produktivitu oděvních a obuvnických továren v Bangladéši, Kambodži, Pákistánu a Vietnamu, pokud by oděvní průmysl klimatické hrozby dál ignoroval. Tyto čtyři země tvoří zhruba 18 procent světového exportu oděvů a obuvi. V deseti tisících továrnách tam pracuje přibližně 11 milionů lidí.
Mladé Asiaty práce v továrnách neláká. Firmy tak musejí zlepšovat pracovní prostředí a nabídnout zaměstnancům více peněz. Zvýšené náklady nakonec zaplatí západní spotřebitel ve vyšších cenách asijského zboží. 
Éra levných fabrik v Asii končí. Západ bude platit vyšší ceny
Money
Není to náš problém
Ve městech, jako je Karáčí, Dháka, Ho Či Minovo Město a Phnompenh, se očekává, že průměrný počet dní, kdy teplota překročí 30,5 ° C, vzroste do roku 2030 o více než polovinu ve srovnání s rokem 2014. „To už jsou měřitelné věci. Finanční dopad je značný,“ řekl Angus Bauer, vedoucí udržitelného výzkumu Schroders.
„Adaptace na klimatický kolaps není součástí plánu módního průmyslu,“ uvedla zpráva. „Klimatické 'ztráty a škody' pro výrobce a pracovníky jsou značkami považovány za externality - problém někoho jiného.“
Rtěnka jako trofej do sbírky? Proč ne. Módní domy posouvají hranice luxusu. Dior se pro letošní podzim vytasil se sběratelským kouskem Rouge Premier v pouzdře se 24karátovým zlatem vyrobeném francouzským domem Maison Bernardaud s potiskem odkazujícím k éře marnivosti Marie Antoinetty. Zatímco běžná rtěnka od Diora vyjde na 45 dolarů, v přepočtu kolem tisícovky, Rouge Premier stojí něco přes 500 dolarů, tedy zhruba 12 tisíc korun. A rozhodně není tou nejdražší.
Rtěnka od Diora za deset tisíc. Trh s krásou propadl ultraluxusu, módní domy nabízejí sběratelské kousky
Enjoy
Lokality docházejí
Módní průmysl historicky řešil problémy v dodavatelském řetězci tak, že se jednoduše přesunul k jinému zdroji. Ale dnes už jen málo stávajících velkých výrobních center je imunních vůči změně klimatu a ty s nejmenší expozicí zase postrádají kapacitu, upozorňuje zpráva.
Zjištění zprávy by podle jejích autorů měla zvýšit tlak na módní průmysl. Ten se zatím spíš zaměřuje na přechod k udržitelným materiálům, snižování emisí či investice do obnovy přírody. Jen málokdo se zabývá tím, jak řešit sílící rizika v dodavatelském řetězci.
Závazné normy upravující vnitřní teploty jsou podle Judda výchozí bod. Pro začátek by stačilo dovybavení asijských továren kvalitním zastíněním nebo přidáním zelených střech a instalace klimatizačních jednotek či energeticky účinnějšího LED osvětlení.
Návrháři a modelky se strachují o zakázky, zatímco módní domy a obchodníci cítí velké zisky. Generativní umělá inteligence (AI) vtrhla i do módního průmyslu, který je celosvětově jedním z největších a nejziskovějších odvětví. Značka Desigual představila svoji první kolekci (na snímku), kterou vytvořili návrháři spolu s umělou inteligencí. Levi´s začne letos doplňovat lidské modelky těmi, které stvoří AI. A původem česká topmodelka Eva Herzigová už má svého realistického virtuálního avatara.
Modelky se bojí o práci. Umělá inteligence boří desítky let zavedená pravidla v módním průmyslu
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
