Horko překvapuje: komplikuje plození dětí

To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.

Výzkumníci z německého Ústavu Maxe Plancka pro demografický výzkum v Rostocku a z univerzity v italské Florencii publikovali koncem srpna výzkum, podle něhož se zhruba devět měsíců po období, kdy teploty dosáhly průměrné teploty 25 až 30 stupňů Celsia, snížil počet narozených dětí. Své výsledky založili na rozboru meteorologických a administrativních dat získaných v teplém Španělsku v letech 2010 až 2018.

Snížení nebylo příliš velké, představovalo za každý teplý den v měsíci asi 0,3 procenta, což odpovídá číslu 85 nenarozených dětí. Za každý den nad teplotou 30 stupňů se už rodilo o 0,8 procenta méně dětí.

Obdobná zjištění byla v poslední době oznámena také v Jižní Koreji, Brazílii či subsaharské Africe. V menším Maďarsku, avšak za delší dobu (1984 až 2018), totéž loni prokázali bratři Tomás a Gábor Hajduové. Nespokojili se s datem narození, od něhož se odečte devět měsíců. Brali v úvahu i záznamy o průběhu těhotenství, takže jejich závěry jsou ještě přesnější.

Zabijácká vedra v Evropě. Počet obětí se v budoucnu může až ztrojnásobit, tvrdí studie

Zprávy z firem

Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie, o které informoval britský deník The Guardian.

ČTK

Přečíst článek

Není za tím nechuť k sexu

Samozřejmě se nabízí jednoduché vysvětlení: v horku se možná některým lidem do rozmnožovacích aktivit příliš nechce. Ale to zřejmě neplatí. Časově lépe zaostřená data získaná bratry Hajduovými ukazují, že propad počtu početí se projevil s dvoutýdenním zpožděním po horkých dnech.

Za tím se už nedá hledat aktuální nezájem o sex, ale spíše nějaký fyziologický mechanismus. V podezření je aktivita spermií. Některé pokusy už říkají, že po teplotních šocích se savcům dočasně zhoršuje kvalita a pohyblivost spermií. Možná to v létě zažíváme i my.

Jako když v Čechách řádil smog

Ostatně to, že vnější atmosférické podmínky mají vliv na plodnost, je prokázáno třeba v Česku, a na drastičtějších případech. Tady se ovšem jednalo nikoli o horko, ale o úroveň znečištění. Výzkumy, které v osmdesátých a devadesátých letech koordinoval lékař Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, ukázaly že devět měsíců po špatné smogové situaci v tehdejším Severočeském kraji se tam rodilo méně dětí.

Jako vysvětlení se jeví, že ženy ve velmi časném stadiu těhotenství kvůli smogu častěji častěji potratily. Ale bylo to tak brzy, že to ani samy nevěděly. Přišly na to až statistiky.

U mladých mužů ze smogových Teplic výzkumníci zjistili dlouhodobě nižší kvalitu spermatu než u jejich vrstevníků z Prachatic na čistější Šumavě. A novorozenci na severu Čech mívali více vývojových vad než ti šumavští.

To vše se díky odsíření tepelných elektráren, výměně kotlů v domácnostech a dalším ekologickým opatřením v severozápadních Čechách podařilo změnit.

Domy v horkém létě by měly ochladit nově vyvíjené materiály. Jinak se uvaříme nebo nás zruinují účty za klimatizaci

Zprávy z firem

Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nějak se s tím budeme muset vyrovnat

Teď se něco podobného projevuje kvůli horku. Co s tím? To je ten problém: nevíme.

Část dětí nepočatých kvůli horku se možná narodí později, když budoucí rodiče své aktivity zopakují. Anebo bude vlivem stále vyšších teplot plodnost dále klesat. Což je nepříjemné zejména v rozvinutých zemích, v nichž ženy s ohledem na kariéru a další společenské souvislosti odkládají mateřství daleko za lékaři doporučenou biologickou hranici pro první těhotenství do 25 let věku. Zhruba od věku 30 let se reprodukční schopnosti začínají snižovat. K početí naštěstí pomáhají zlepšující se možnosti umělého oplození.

Nečekané poznatky třeba o vlivu horka na početí vlastně ukazují, že nás čekají věci, které nás vůbec nenapadly. A budeme muset přijít na to, jak se s nimi vyrovnat. I když se nám pořád moc nechce.