Téměř dvě třetiny restaurací v České republice s lednovým zvýšením daně zvedly ceny točeného piva. Někdo o tři, jiný i o deset korun za půllitr. Přesto se obavy z dalších masivních krachů již gastronomický trh nebojí. V posledních letech ubylo nejvíce klasických výčepů a tzv. „čtyřek“ zaměřených zejména na prodej točeného piva a levnějších kořalek.

Časy, kdy chlapi chodili po práci pravidelně na pivo, jsou definitivně pryč. To je hlavní důvod, proč zavírají zejména tradiční restaurace, jejichž tržby zásadně závisely na štamgastech. „Každé odpoledne k nám chodila parta seniorů hrát karty, každý si do zavíračky dal šest, sedm piv a závěrečného panáka. To pro nás byl pravidelný příjem. Teď když kvůli nemocím a šetření zmizeli, tak je to na tržbách znát. Jednalo se totiž i o jistou tržbu téměř patnáct tisíc měsíčně,” popisuje své zkušenosti padesátiletý výčepní Stanislav Petřík ve své restauraci u silnice nedaleko Libochovic a dodává, že pivo musel zdražit na 32 korun a něco si přihodil i na panácích.

Podle něj již byla situace neudržitelná a hospoda žije jen díky tomu, že ji má ve vlastním domě. Nemusí tak platit nájem a díky vlastnímu dřevu ušetří i na topení. S příchodem letních měsíců si Stanislav slibuje oživení trhu, protože jeho hospoda leží u frekventované cyklostezky. Uvažuje navíc i o rozšíření nabídky o burgery, klobásy a grilovaná masa.

Gastronomickému světu vládnou pevnou rukou tři kuchyně. Proč jsou tak úspěšné?

Enjoy

Na planetě Zemi najdeme nepřeberné množství lokálních kuchyní, tradičních jídel i nápojů. Některé části světa si však se svou gastronomií dokázaly získat srdce většiny. Gastroinfluencer Pavel Maurer má o vítězích jasno. Jde o italskou, čínskou a indickou kuchyni. Jak je možné, že právě tyto se dokázaly prosadit prakticky na celé naší planetě?

Pavel Maurer

Přečíst článek

Pivo za sedmdesát. Normálka

Pivo dříve bývalo v českých gastroprovozech, zejména v létě na zahrádkách, trumfem, nyní se z něj ale stává takový „Černý Petr“. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků Luboš Kastner k nelehké situaci obyčejných restaurací a výčepů nedávno uvedl, že restauratérům tvoří zisky především jídla, ne tradiční pivo. Vesnickým hospodským proto doporučil nový ekonomický model. Například omezení otevírací doby, či redukci provozu jen na pátek a víkend. 

S výhledem na cenu piva je Kastner rovněž skeptický, když se nedávno v televizi Prima vyjádřil, že se výhledově vyšplhá nad sto korun. Například v Praze už nyní dá zákazník za pivní speciály 70 až 90 korun, a to i mimo centrum města.

Boj o zákazníky

Zánik pivní tradice však Česku dle odborníků už nehrozí. Zastaví se i vlna uzavírání hospod. Letos takový krok plánují pouze dvě procenta provozovatelů. Mnohem více z nich - 11,5 procenta - v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny nebo sníží počet otevíracích dní. A to především v zimních měsících.  

Bufet v Kozí ulici: Na dršťkovku za 48 korun tam chodí cizinci i manažeři

Enjoy

Všechny pulty jsou obsazené. Není divu - v Masně Kozí vaří dobře a za skvělou cenu. Hlavní jídlo stojí kolem 160 korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi více než třemi tisícovkami českých a moravských hospod. 

Tento průzkum je však svým způsobem zavádějící, protože se týká jen restaurací, které svými pivy Prazdroj zásobuje a investuje do nich nemalé peníze. Hospodští, kteří odebírají z jiných pivovarů tak jsou v nevýhodě. 

„Aktivním hospodským pomáháme. Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikán,“ říká o strategii Plzeňského Prazdroje jeho obchodní ředitel Roman Trzaskalik. 

Hospody aktuálně svou cenovou politikou reagují zejména na lednové zvýšení daně na čepované pivo. Data společnosti Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody. Celkem 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr. Výjimkou však není ani zdražení o pět až deset korun na jednom půllitru. 

Pivo zdražily dvě třetiny hospod. Smiřte se s tím

Money

Většina (62 procent) výčepů přikročila po lednovém zvýšení DPH ke zdražení piva. Milovníci čepovaného moku si připlatí v průměru tři koruny na půllitr, vyplynulo z průzkumu největšího českého pivovaru.

ČTK

Přečíst článek

Nižší útraty

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce, hovoří až o třetině. Čtvrtina hospodských si dle průzkumu myslí, že lidé budou méně utrácet.  

„Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají oblíbené podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní trend bude pokračovat a naplno se rozvine se začátkem sezony zahrádek,“ zůstává Trzaskalik optimistický.