Inkasní agentury řeší nesplácené pohledávky až tak s půlročním zpožděním od chvíle, kdy člověk přestane platit, vysvětluje šéfka české a slovenské pobočky pohledávkové společnosti Kruk Jaroslava Palendalová. Negativní efekty se podle ní sčítají. Ale během pandemie se i dlužníci rozplatili, dodává.

Válka na Ukrajině plus dopady jako sankce proti Rusku mění řadu věcí. Za jak dlouho to pocítíte ve vašem odvětví?

Náš obor je dlouhodobý, jakékoli výkyvy se projeví se zpožděním měsíců. První linie jsou banky a nebankovní společnosti, tam první pocítí, že se lidé dostali do problémů se splácením. 

A efekt inflace, především zvýšení cen energií, už máte na stole?

I to teprve začne. Minulý tok začaly růst ceny tepla, elektřiny i plynu. První vlnu čekáme, až začnou chodit nedoplatky za energie - až v tuto chvíli to lidé naplno pocítí. Pak začnou prioritizovat, jaké platby jsou pro ně důležitější, zda vytápění či třeba půjčka na auto. Sledujeme i u poskytovatelů energií, že se na tuto situaci připravují, někteří budou třeba chtít i nedoplatky umožnit splácet postupně. Je pravda, že spolu se zvýšením zálohy to i tak může být pro lidi složité. 

Takže myslíte, že ani kvůli energiím by se lidé do velkých problémů dostávat neměli?

Vždycky z toho vyjde nějaké procento lidí, kteří nebudou mít na zaplacení záloh, nedoplatku a ještě nebude mít na splátku jiných existujících úvěrů. Vím ale o tom, že i úřady práce se aktivně snaží radit lidem ohroženým zvýšenými náklady na bydlení s podporou. A pak jde o přístup dotyčných, zda na úřad půjdou a situaci budou chtít řešit. I zde se potvrzuje, že být aktivní v komunikaci může pomoci.

Dopady války na Ukrajině přijdou se zpožděním

Tedy třeba neplacené zálohy ještě nevedou k tomu, že by poskytovatel energie bral smlouvu jako neplacenou?

Já samozřejmě nemůžu mluvit za poskytovatele, jak situaci řeší společnosti samy, k nám jako k inkasující firmě se to ale v této fázi, kdy není vyúčtování, ještě nedostane. U nás jsme ale ten dopad neznamenali ani tak, že by se více klientů ozývalo s tím, že mají potíže s pohledávkami. Proto i dopady války na Ukrajině se dostanou do ekonomiky až s velkým zpožděním. Ukazuji to na příkladu toho, že se energie zvýšily už na podzim a pohledávky na začátku jara ještě na trhu nejsou. Na druhou stranu, negativní vlivy se většinou sčítají. To se dá očekávat i teď, že se sečte projev energií s ukrajinskou krizí. V praxi je to tak, že když klient přestane platit, banka či nebankovní instituce se s ním dejme tomu tři, šest měsíců snaží nalézt řešení, až pak se to dostane k nám. Konkrétně my ten dopad čekáme v druhé polovině roku. 

Dalibor Martínek: Co dělá ministr průmyslu kolem energií? Máme tady tak trochu záhadu

Názory

Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kruk řeší hlavně retailové pohledávky, ne obchodní. Jak na váš byznys dopadla pandemie? Zabránila velkorysá podpora od vlády tomu, aby lidé padali do problémů s dluhy?

Státní podpora, která byla v Česku během pandemie - ale i v dalších zemích, jak víme od kolegů ze skupiny – umožnila lidem pokračovat s placením svých závazků. Lidé si jakoby uvědomili, že je lepší žít bez dluhů. Takže my paradoxně jsme žádný nárůst neznamenali. 

Samozřejmě objevili se klienti, kteří přišli o práci či podnikání, museli pozastavit splátky, bylo to ale omezené. Naopak řada klientů se - jak říkáme - rozplatila. I v tomto období jsme byli otevřeni dohodám umožňující splácení dle potřeb klienta. Bylo to trochu tím, že nebylo kde utrácet a ten příjem, i když poklesl, většinou nepoklesl tolik, jako spotřeba. V tomto směru byla pandemie pozitivní. 

Kdybych to vztáhla na vaše tržby, neměli jste tedy u pohledávek větší objem, ale dosáhli vyšší výtěžnosti, ano?

 Na výtěžnost mají vliv nejen tržby ale i náklady. V současné době vstupy rostou a to vede k negativnímu efektu v rámci hospodářských výsledků, vstupy rostou rychleji než počet platících klientů. Pokud bychom hovořili o zvýšení počtu klientů, pak jejich celkový počet v období pandemie neklesl, naopak došlo k drobnému navýšení díky počtu klientů, kteří nově začali svou situaci řešit.  Jde i o to, že banky mají nastavenou určitou procentuální úroveń, do které si mohou držet nesplácené úvěry. Takže i ony i na začátku pandemie tvořily rezervu, aby ty pohledávky nemusely brzy prodávat. Snažily se vyřešit i starší věci. Takže na prodej toho nebylo tolik, dokonce se na nějakou dobu zastavily tendry, skoro půl roku nebylo nic. Tomu pomohlo také moratorium, kdy lidé si mohli pohledávky odložit i rozložit. 

Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí

Money

Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Dá se říci, o kolik procent se během pandemie zvýšila výtěžnost pohledávek?

 Zvýšení objemu příchozích plateb se pohybuje do deseti procent.

Jaké pohledávky se teď nejčastěji objevují krom bankovních a nebankovních institucí? Platby za telefon třeba?

Ty se teď neobjevují. Naopak začal se objevovat sektor e-commerce. Splátkový prodej, kdy zákazník platí na začátku jen část ceny. Jakýkoli splátkový prodej vždycky dospěje do fáze, že má neplatící zákazníky. 

Šéfka AAA Auto Karolína Topolová: Cena ojetin vzrostla o patnáct procent. A zdražují dál

Leaders

Některá ojetá auta jsou už dražší než ta nová. Trend začal před dvěma lety, a nic nenasvědčuje tomu, že by měl skončit. Nová auta se nevyrábějí, ať už kvůli nedostatku čipů či jiných komponent. A ojetiny dál zdražují. Situace se jen tak nezmění. Poptávka po ojetých autech výrazně převyšuje nabídku. „Lidé prostě potřebují být mobilní,“ říká šéfka největšího prodejce ojetých aut ve střední Evropě Karolína Topolová. 

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jaké běžné věci nejčastěji padají do nesplácení obecně, dá se to říci? Jací lidé se vám často objevují?

No, hledání typických dlužníků i dluhů není úplně šťastné... Většinou vyjde takové to klišé, muž, kolem čtyřiceti let, severomoravský kraj... Jinak ty příběhy jsou různé. Já osobně nejhůř nesu situaci samoživitelek, matky s malými dětmi často řeší existenční věci, jak dítěti zaplatit obědy či školu v přírodě, i když se hodně snaží a pracují třeba na částečné úvazky. Tam ty volby co zaplatit a co ne bývají těžké, potřeby dětí bývají na prvním místě. Za jakoukoli podporu tímto směrem jsem vždycky ráda. Na druhém konci jsou lidé, kde potřeby řekněme nezdravého životního stylu převládají nad splácením nutných věcí. 

Když řešíte pohledávky, berete v úvahu i sociální aspekty?

Ano. Vždycky se snažíme probrat celou situaci člověka, když nastavujeme dohodu, radíme i kde ušetřit, jak si najít přivýdělek. 

Končí všechny pohledávky, co řešíte, jejich úplným splacením nebo se dá domluvit i třeba částečné prominutí?

Je to velmi individuální. Máme klienty, co dluh zaplatí do haléře. Snažíme se nalézt řešení i dle historie a snahy klienta. 

Vy pohledávky jen kupujete, takže je to jenom na vás, nemusíte to už řešit s bankou, je to tak?

Ano. 

Výtěžnost pohledávek lidí, co jsou v exekuci, je asi nižší, že?

Výrazně. V Česku je aktuálně přes 700 tisíc lidí v exekucí, přičemž exekucí je 4,5 milionu. To je vysoké číslo. Ale poměrně hodně lidí má jen jednu exekuci a na druhé straně je více než pětina těch, co více než 10 exekucí. Je třeba také rozlišovat, kdy ta exekuce vznikla. Celý trh pohledávek se zákonem o spotřebitelském úvěru od roku 2016 velmi změnil. Nově vzniklé pohledávky a exekuce jsou výrazně pod supervizí institucí, které dohlíží na to, aby byly podmínky závazků férově nastaveny. To předtím nebylo, mnohé smlouvy nebyly nastaveny tak proklientsky, věřitelé bývali dobře chráněni. Často se situace vykresluje tak, že věřitel je ten zlý. Ale po úpravě těch podmínek je věřitel v úplně jiné situaci. Proto se jim nelíbí, že by se třeba měly rušit exekuce. Oni mají přísně nastavené vnitřní systémy, cítí to vůči sobě jako nespravedlnost, protože často není postavení věřitel a dlužník rovnocenné. 

Jaroslava Palendalová (45)

Pracuje ve společnosti Kruk od roku 2016. Většinu své profesní kariéry má spojenu s účetnictvím a financemi, má však zkušenosti také s obchodem a logistikou. Do Kruk nastupovala jako Chief of Accountant, od roku 2017 byla hlavní finanční manažerkou společnosti. Byla odpovědná za vedení účetnictví a daní, řídila finanční oddělení. Generální ředitelkou společnosti Kruk Česká a Slovenská republika byla jmenována od 1. ledna 2019, kdy se stala prvním zástupcem domácího (českého a slovenského) managementu, který se ujal nejvyšší řídící pozice. Jaroslava žije s rodinou (3 děti) v Pardubicích. Vystudovala ekonomii a management podnikání na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a informační management na Univerzitě Hradec Králové. Velkou část volného času věnuje rodině, kromě toho sportuje (kolo, jóga, rekreační střelba) a věnuje se turistice. Energii jí spolehlivě dodá skupina Rammstein.