Lesům ČR loni kvůli klesl čistý zisk o čtvrtinu | Newstream

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Je po kůrovci. Lesům ČR loni kvůli nižší těžbě dřeva klesl čistý zisk o čtvrtinu

Je po kůrovci. Lesům ČR loni kvůli nižší těžbě dřeva klesl čistý zisk o čtvrtinu
ČTK
 ČTK

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni klesl čistý zisk o 24 procent na 3,84 miliardy korun z 5,03 miliardy korun v roce 2022. Hlavním důvodem poklesu zisku bylo snížení těžby dřeva po odeznění kůrovcové kalamity. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Lesy ČR se loni vrátily k hospodaření, které neovlivňuje kalamita s vysoce nadprůměrnými těžbami dřeva. Loni podnik s koncem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o 15 procent na 7,8 milionu metrů krychlových z 9,2 milionu v roce 2022. Těžba se tak po pěti letech dostala na úroveň před kůrovcovou kalamitou, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018.

S ohledem na nižší těžby podnik hodnotí loňské hospodaření jako úspěšné. „Logicky meziročně klesly tržby a výzvou bylo udržet podnik v dobré ekonomické kondici. To se jednoznačně podařilo. Do státního rozpočtu jsme odvedli 3,5 miliardy korun a vytvořili finanční rezervy, zejména na pěstební činnost v celkové výši 3,99 miliardy korun,” uvedl generální ředitel LČR Dalibor Šafařík.

Švýcarská členka organizace Senior Women for Climate Rosmarie Wydler-Waltiová (vpravo) hovoří se švédskou klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou

Dalibor Martínek: Evropa prostě musí zkolabovat. Když se oteplováním zabývají soudy

Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.

Přečíst článek

Ubývá holin

Prioritou podniku, který má 3800 zaměstnanců, zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik vložil do pěstební činnosti 3,91 miliardy korun, zalesnil 17 200 hektarů a vysázel téměř 69 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2022, kdy zalesnil 20 300 hektarů a vysázel přibližně 81 milionů stromků. S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin, které mají lesníci zalesnit. Podnik se více zaměřil na přirozenou obnovu, jejíž podíl na zalesnění vzrostl na jednu třetinu.

Aby obnovované lesy neničila přemnožená zvěř, přistoupily loni Lesy ČR ke změnám v pronájmu honiteb. „Po detailní analýze stavu spravovaných lesů jsme v roce 2023 převzali čtvrtinu výměry našich honiteb do vlastní režie s cílem snížit počty přemnožené zvěře, zejména spárkaté. Tím klesnou i naše náklady spojené s ochranou lesa. Pozitivní výsledky vidíme už nyní, ale zcela zřejmé budou do tří let,” uvedl Šafařík.

Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 45 procent na 1,62 milionu metrů krychlových z 2,97 milionu metru krychlových v roce 2022 a 5,6 milionu metrů krychlových v roce 2021. Letos podnik objem kůrovcové těžby odhaduje na 1,25 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových.

Dalibor Martínek: Škodnou českých lesů nejsou srny, ale nepozorní myslivci

V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme