Končí letní čas. Hodiny se posunou o hodinu zpátky
V noci na neděli skončí letní čas. Tři hodiny po půlnoci se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se změní automaticky.
Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. Regionálních vlaků se hodinové čekání nedotkne, protože v době změny času nejedou.
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Kdo je lepší šéf: Němec, nebo Východoevropan? Stereotypy fungují, ukázala studie
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
