Všichni čekali masivní vyhazovy z práce. Pandemie covidu-19 ale namísto přinesla úplně opačnou situaci. V Americe podal výpověď rekordní počet lidí. A podobnou situaci lze čekat i u nás.

Jen od dubna letošního roku dalo v USA výpověď více než 15 milionů lidí. A další miliony to zvažují. Podle poradenské společnosti McKinsey jde o rekordní počty a situace na tamním pracovním trhu začíná být pro celou řadu podniků alarmující.

„Firmy navíc mají problém podobnou situaci řešit. Důvodem je, že většina personalistů vůbec nechápe, proč k masivním výpovědím dochází,“ uvádí studie, podle níž až 40 procent veškerých zaměstnanců v USA buďto výpověď podalo, nebo tak letos téměř jistě učiní. „To nejdůležitější, co jsme se během uplynulých 18 měsíců naučili, je skutečnost, že lidé se daleko více zajímají o lidskou stránku své práce. Ano, chtějí dostávat mzdu a chtějí benefity, ale ještě více touží po docenění, po vykonávání práce, která jim bude dávat smysl,“ stojí dále ve studii.

Firmy chystají masivní nábory. Propouštět se nebude

Zprávy z firem

Najít dobrého programátora je těžké již řadu let. V postcovidovém světě je ale stejně těžké najít i dělníka nebo technicky vzdělaného zaměstnance. A jde o celosvětový jev, naznačuje průzkum Manpower.

ČTK, sta

Přečíst článek

Firmy, které celou dobu sázely především na zvyšování mezd, jsou tímto problémem postižené paradoxně více než mladé společnosti. Co se nejpostiženějších sektorů týče, nejhůř na tom v USA jsou gastro, sociální služby a výroba.

Podivný trh práce i u nás

Nenaplnily se tak chmurné vize zejména z počátku pandemie. Tehdy ekonomové i vlády předpokládali, že nastane klasická ekonomická krize reprezentovaná zejména zavíráním fabrik a služeb a masivními vyhazovy. Jak tomu bylo například na přelomu 20. a 30. let minulého století nebo po finanční krizi v roce 2008.

„Charakteristiky českého trhu práce se v čase příliš nemění a jeho nepružnost se i po pandemii dále zhoršuje,“ připomíná analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Počínaje lednem 2021 se však tento dočasný trend začal obracet a v červnu letošního roku statistiky zaznamenaly o 82,3 tisíce více volných míst než žadatelů o práci. Podíl nezaměstnaných osob podle definice ministerstva práce ve stejném měsíci poklesl na 3,7 procenta, přičemž strukturální charakteristiky trhu práce se dále zhoršovaly,“ uvedl analytik.

Stanislav Šulc: Firmy a lidé se poperou o migranty

Názory

Bez uvolnění migrační politiky se české hospodářství poměrně zanedlouho dostane do velkých problémů. Migrace se tak znovu dostane na pořad dne, jen zcela jinak než bylo doteď zvykem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Tlak na shánění zaměstnanců na jedné straně a v důsledku toho také dobrovolné odchody z práce tak budou stále častější také v České republice. Ostatně situaci, kterou popisuje studie McKinsey v řadě vyspělých zemích (vedle USA společnost zkoumala také trendy ve Velké Británii, Austrálii, Kanadě a Singapuru), v Česku prožívá od jara gastro byznys. Sehnat kuchaře a číšníky, kteří během pandemie opustili sektor, bylo po rozvolnění protiepidemických opatření téměř nemožné a jejich mzdy se dostávaly do neekonomických úrovní.

Zájem je hlavně o dělníky

A jaké podmínky panují v jiných segmentech? „Na trhu je rekordní počet neobsazených pracovních míst a firmy bojují o zaměstnance. Lidé si to uvědomují a jsou ochotnější ke změně. Neplatí to ale o všech oborech. Firmy totiž nejvíce hledají pracovníky do výroby, stavebnictví a logistiky. Ze 363 tisíc neobsazených míst je hledaných 280 tisíc dělníků či řemeslníků,“ vypočítává manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „V těchto segmentech se pořád bojuje především penězi. Velmi ale pomáhá dotovaná doprava nebo ubytování, dobré pracovní podmínky a přístup liniového managementu,“ připomíná Halbrštát hlavní možnosti, jak nové pracovníky lákat. Podle něj pak klasické „bílé límečky“ zatím v Česku příliš poptávané nejsou. „Tam jsou zaměstnanci stále ještě velmi opatrní a dobrovolně měnit zaměstnání opatrně zvažují. Rozhodně nedávají výpověď dříve, než mají podepsanou smlouvu u jiného zaměstnavatele,“ dodává Halbrštát.

Přitom právě toto je v USA a dalších zemích stále větší trend. Lidé jsou natolik unaveni či frustrovaní stávající prací, že více než třetina lidí, kteří v uplynulém půlroce dali výpověď, tak učinili, aniž by měli pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem.

Česko mění pohled Evropy na jádro, říká vicepremiér Havlíček

Politika

Diskuse před dvěma lety v Evropě byla vyloženě protijaderná. Dnes ne že by byla úplně projaderná, ale už má nad jádrem nadhled. Smiřují se s tím. Česko v tom sehrálo důležitou roli. Teď nás totéž čeká s plynem, říká vicepremiér a ministr resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček v rozhovoru pro newstream.cz. Další vláda bude podle něj krom dostavby Dukovan připravovat i plán pro Temelín, malé reaktory nic nevyřeší.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Další zajímavostí, kterou studie McKinsey popisuje, jsou důvody, proč naopak lidé výpověď nedali a ani to neplánují. Tím hlavním důvodem totiž je fakt, že jsou spokojení s tím, kde bydlí, a nechtějí to měnit (odpověděly tak dvě třetiny z těch, kdo výpověď neplánuje). To je samozřejmě fenomén velkých zemí, kde jsou lidé daleko více zvyklí cestovat za prací, a dokonce se kvůli ní i stěhovat s celou rodinou.

Ovšem McKinsey upozorňuje, že podle jejich dat pouhých 13 procent z těch, kdo během pandemie dalo výpověď, muselo změnit i bydliště.

Hybridní práce

Důvodem je jednak ohromná poptávka po pracovní síle napříč sektory a je tedy velice pravděpodobné, že daný člověk najde práci tam, kde zrovna bydlí. Ale ještě důležitější podle McKinsey je fakt, že firmy během pandemie masivně začlenily různé hybridní podoby pracovního procesu a po předchozí domluvě lze velkou část práce odvádět doslova odkudkoli.

Zdeněk Pohlreich: Lidé si neváží práce. A stát je v tom podporuje

Leaders

Z televize už trošku vycouval. Nestíhal se starat o vlastní restaurace. Zdeněk Pohlreich přesto zůstává největší celebritou mezi tuzemskými kuchaři. Byl vidět i v době covidu, když vařil pro hasiče nebo sestřičky. Že by mu to zvedlo popularitu, si však nemyslí. Své podniky přesto udržel naživu. Tak trochu státu navzdory.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

To se podle Jiřího Halbrštáta samozřejmě projevuje také na českém pracovním trhu, a právě v segmentu „bílých límečků“ neboli v kancelářských pozicích. „Pokud se někdo snaží lákat na tyto pozice, jsou velmi často nabízeny moderními benefity, jako je flexibilní pracovní doba, možnost home office, neformální firemní kultura nebo dovolená navíc.“

A nejspíš to povede ještě k radikálnějším změnám na pracovním trhu. Již nyní některé společnosti koketují se čtyřdenním pracovním týdnem, který se pravděpodobně v horizontu let stane standardem. McKinsey navíc upozorňuje, že i v USA v důsledku aktuální situace na pracovním trhu roste popularita alternativních pracovních úvazků.

Čeští zaměstnanci jsou stále spíš "salámisti", ukazuje globální studie

Leaders

Prestižní institut Gallup každoročně hodnotí, jak se zaměstnanci v jednotlivých zemích staví ke své práci. Z nejnovějšího průzkumu vyplývá, že jen 16 procent českých zaměstnanců patří k pracovním nadšencům.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Miliardový účet s bitcoiny se probudil. Po sedmi letech

Money

Internetová komunita spekuluje, že se dokonce mohl zaktivizovat bájný zakladatel bitcoinu Satoši Nakamoto.

sta

Přečíst článek