Kyberbezpečnost v bankovnictví – jak moderní technologie chrání naše finance?
Bankovní kyberbezpečnost je oblast, která zahrnuje ochranu citlivých finančních dat i prevenci proti sofistikovaným taktikám podvodníků. Aby banky klientům zajistily bezpečnost, musí se neustále adaptovat na nové hrozby.
Rozvoj technologií jde stále vpřed. Stranou v tomto ohledu nezůstává ani bankovní sektor. To bankám přináší možnost práce s nejnovějšími digitálními řešeními, které klientům zefektivňují služby. Na druhé straně ale s nimi do popředí vstupují také kyberbezpečnostní rizika. Přestože je finanční sektor v ČR obecně bezpečný, za loňský rok lze dle dostupných dat vidět nárůst kybernetických incidentů. Banky proto do ochrany dat investují nemalé prostředky.
„Ochrana klientských dat a financí je pro nás klíčová. Eliminaci rizik řešíme do jisté míry interně, ale spolupracujeme i s dodavateli, kteří nabízí specializované platformy a čerpáme od nich i další potřebné know-how,“ vysvětluje Petra Horová, Tribe Lead for IT Risk Solutions z České spořitelny, která v bance vede IT útvar pečující o aplikace sloužící risk managementu.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte
Zprávy z firem
Česká spořitelna jako největší česká banka, která se stará o více jak 4,6 miliony klientů, nastavila lidské, ale i systémové procesy tak, aby mohla případné kybernetické hrozby včas eliminovat. Do hry vstupují nové technologie a nástroje, jako je strojové učení nebo AI, které pomáhají automatizovat procesy, nastavit správná pravidla, ale také analyzovat velké objemy dat, rychle identifikovat nestandardní jevy a upozornit na potenciální rizika. Kontinuálně jsou vyhodnocovány jednotlivé alerty, které by mohly znamenat probíhající útok na prostředky klientů.
S digitalizací a zvyšujícími se nároky na zabezpečení také banka v minulosti upustila od tradičního zabezpečení sítí a uplatňuje přístup Zero Trust. „Zero Trust jasně definuje, kdo a v jaké části procesu má k datům přístup. Síť je v rámci banky rozdělena na segmenty, které omezují útoky v případě, že by útočníci pronikli zabezpečením,“ vysvětluje Petra Horová.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Richard Kadlčák: Uměle vytvořit lidskou DNA už není sci-fi. Dopady jsou ale nedozírné
Leaders
Velký význam má také lidský přístup. „K řadě útoků dochází sociálním inženýrstvím, kdy útočníci klienta zmanipulují. Těmto útokům nelze 100procentně předcházet pouze využitím technologií, ale je potřeba právě ta osobní komunikace a edukace,“ doplňuje Petra Horová. V tomto ohledu se proto Spořitelna dlouhodobě zaměřuje na osvětu a péči o finanční zdraví klientů.
Přestože má dnes Česká spořitelna blíže k fintechu a patří mezi největší technologické společnosti u nás, nezapomíná právě ani na osobní přístup. Z obou konceptů – moderní fintech společnosti i tradiční banky – čerpá to nejlepší, co nabízí.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
