Minipivovary stagnují. Loni přibyl jen jeden

V České republice na konci loňského roku působilo 508 minipivovarů, což bylo meziročně o jeden minipivovar více. Srovnatelné bylo i množství piva, které uvařily. Činilo zhruba 418 tisíc hektolitrů, přičemž většinu z toho tvořilo jedenáctistupňové pivo. Na tiskové konferenci v Praze to dnes novinářům řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) Michal Voldřich.
Minipivovarem se rozumí subjekt, který ročně vyrobí do 10 tisíc hektolitrů piva. V roce 2004 jich v Česku bylo 27 a počet od té doby převážně roste. Loňských 508 minipivovarů bylo historické maximum.
Voldřich upozorňoval na podle něj nestabilní podnikatelské prostředí, ve kterém musí minipivovary fungovat. "Nejhorší pro nás je, že se nám stále mění nějaké podmínky. Jako příklad můžeme uvést EET, kdy jsme celý projekt zavedli s poměrně velkými náklady a organizačními záležitostmi a na závěr jsme EET zrušili," řekl. Odmítl také návrhy na jednotné zdanění alkoholu.
Pravá pivní kultura
"ČMSMP se v letošním roce stal zakládajícím členem Independent Brewers of Europe, což je právě společenství evropských malých nezávislých pivovarů, jež si vzalo za cíl zachovat původní pivní kulturu ve svých regionech. ČMSMP se mimo jiné stará i o průběžné vzdělávání sládků a majitelů pivovarů a zajištění stabilnějších podnikatelských podmínek pro svůj obor," řekl Voldřich. ČMSMP má podle něj aktuálně 164 členů.
Zahraniční piva
Ochutnat více než 100 druhů piva a 33 pivních stylů budou moci zájemci od 50 pivovarů z ČR, na Festivalu minipivovarů se ale letos představí také tři zahraniční pivovary. V minulém roce festival nabídl 51 pivovarů z ČR a dva z ciziny.
"Za dobu pořádání Festivalu minipivovarů na Pražském hradě prošla komunita minipivovarů značnou proměnou. Když akce začínala, byla nás jenom stovka a minipivovary byly v české krajině raritní vzácností. Dnes je nás pětkrát tolik a kdybychom nemuseli překonávat covidové peripetie, mohlo nás být ještě víc," uvedl ředitel festivalu Jan Šuráň.
Téměř dvě třetiny restaurací v České republice s lednovým zvýšením daně zvedly ceny točeného piva. Někdo o tři, jiný i o deset korun za půllitr. Přesto se obavy z dalších masivních krachů již gastronomický trh nebojí. V posledních letech ubylo nejvíce klasických výčepů a tzv. „čtyřek“ zaměřených zejména na prodej točeného piva a levnějších kořalek.
Cena piva výhledově vystoupá nad sto korun. Hospody, které přežily krizi, již nezkrachují
Zprávy z firem
Pivovary v České republice loni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,7 procenta méně. Klesla i průměrná spotřeba na obyvatele, která dokonce dosáhla historického minima. V porovnání s rokem 2022 se snížila ze 136 na 128 litrů za rok, informoval už dříve Český svaz pivovarů a sladoven. Z piva uvařeného v Česku se ho na domácím trhu loni vypilo 15,2 milionu hektolitrů, meziročně o 2,4 procenta méně. Po dvouletém růstu se loni snížil i vývoz piva do zahraničí o 4,3 procenta na 5,17 milionu hektolitrů. To podle svazu přibližně odpovídá hodnotám z roku 2018.
Když se jako čtyřicátník vcítím do člověka, kterému je dvacet, tak nechci pít to samé pivo, jako pije můj táta nebo děda, nechci navštěvovat stejné restaurace, hospody a už vůbec ne nálevny. A mladých dospělých lidí, kteří vypijí za večer více piv, už asi moc nebude. My tohle všechno vnímáme a snažíme se mladou generaci dostat ke kategorii piva jiným způsobem. Můžeme nabídnout něco, co se tváří jako pivo, ale úplně to pivo není – ať už jsou to různé mixované nápoje, jako je Frisco nebo lehký pitelný ležák s nižší hořkostí v podobě Proudu, říká Pavel Císař, Commercial Excellence manager Plzeňského Prazdroje.
Chození na pivo je old school. K mladé generaci se musíme dostat jinak, říká šéf obchodu Prazdroje
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.