Místo útlumu těžby rekordní zisky. OKD těžila z války na Ukrajině a energetické krize
Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 5,1 miliardy korun, což bylo nejvíc od roku 2011. Proti roku 2021, kdy činil 216,8 milionu korun, stoupl zisk firmy více než dvacetinásobně. Firma loni také dosáhla historicky nejvyšších prodejních cen.
Objem výroby činil loni 2,1 milionu tun černého uhlí, meziročně byl o 15 procent nižší. Tržby ale firmě vzrostly více než o polovinu na 14,1 miliardy korun, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
„Provozní zisk (EBITDA) před operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv byl 6,4 miliardy korun, 1,8 miliardy korun ze zisku bude vyplaceno státu formou dividendy,” uvedla mluvčí. V roce 2021 činil ukazatel EBITDA dvě miliardy korun. Ještě v roce 2020 skončil podnik ve ztrátě téměř 2,5 miliardy.
„V loňském roce jsme dosáhli historicky nejvyšších prodejních cen. Jednou z příčin bylo oživení průmyslové výroby po období poznamenaném koronavirem. Nejvíce ale trh černého uhlí ovlivnila válka na Ukrajině a následná energetická krize v Evropě, která byla do značné míry vyvolána embargem na ruské uhlí v kombinaci s omezením exportu uhlí z Polska a narušením dlouhodobých přepravních tras. To vše vedlo k extrémnímu růstu cen energetického i koksovatelného uhlí,” uvedl generální ředitel a předseda představenstva OKD Roman Sikora.
Energetičtí obři zelenají, svět ale čistší nebude. O jejich „špinavý“ byznys se perou jiní
MoneyNadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Těžba do roku 2025
Část provozního zisku použila OKD k tvorbě rezerv. Po ukončení těžby z nich chce financovat dohodnutý sociální program i technickou likvidaci Dolu ČSM. „Až skončíme s těžbou, chceme vše vypořádat a uklidit za sebou z prostředků, které jsme vydělali,” uvedl Sikora.
Letos chce OKD vytěžit 1,1 milionu tun uhlí, do konce roku 2025 to má být celkem 3,6 milionu tun. „Loňské hospodářské výsledky svědčí o tom, že pokračování těžby, o němž jsme rozhodli na konci loňského roku, je správným krokem. OKD sehrála důležitou roli při řešení energetické krize a zabezpečování plynulých dodávek elektrické energie a tepla. Pokračování těžby tak bylo a je přínosem nejen pro akcionáře, ale i pro odběratele," uvedl Sikora.
Polsko brání uhlí. Těžbu nezačne utlumovat, dokud nebude mít jádro
PolitikaPolsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. Řekl to vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin. Polsko plánuje uvést svůj první jaderný reaktor do provozu v roce 2033.
1,2 milionu tun uhlí ročně
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Těží se jen v Dole ČSM, kde má těžba pokračovat do konce roku 2025. Ročně firma vytěží zhruba 1,2 milionu tun uhlí. V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí, kmenových pracovníků je 2500. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
Energetickou krizi porazíme uhlím, věří Stanjura
PolitikaMinistr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí.
Hornické byty po OKD se dočkají renovace. Heimstaden do nich letos investuje stamiliony
RealitySpolečnost Heimstaden, která je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku, letos investuje do svého portfolia téměř dvě miliardy korun. Z toho více než třetina půjde na renovaci bytů a 330 milionů korun na zateplení domů. Uvedla to mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz. Loni firma investovala téměř 2,5 miliardy korun.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
