Evropská unie chce omezit kácení stromů. Finové a Švédové se bouří
Ve Švédsku a sousedním Finsku je lesnictví se všemi s ním spojenými následnými pracemi velkou částí hospodářství. Ve Švédsku vlastní asi 300 tisíc lidí celkem polovinu lesů země. Ve Finsku patří 60 procent lesů 600 tisícům majitelů. Vlastníci jsou zatím schopni hospodařit a těžit v rámci jednoduchých předpisů. To se však má změnit.
Způsob, jakým malí vlastníci lesů tradičně hospodaří, je podle nich dobrý i pro klima, protože stále vysazují více stromů, než kácí. Tradiční přístup spolu s dalšími investicemi je však ohrožen rostoucím počtem nařízení Evropské unie zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti a snižování emisí uhlíku.
Ve Švédsku a Finsku byla tato opatření interpretována jako potenciální zákaz těžby stromů, protože jen tak včas dosáhnou svých cílů v oblasti dekarbonizace. To se majitelům lesů nelíbí a vyhlášky kritizují.
Například Birgitta Velanderová, která vlastní 200 hektarů lesů na severu Švédska pro agenturu Bloomberg uvedla, že Evropská unie nechápe, jak ve Švédsku obhospodařují a starají se o lesy. “Vlastnit les je velkou odpovědností a vlastníci lesů berou tuto odpovědnost vážně," dodala Velanderová
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Lesy ČR mají v roce 2025 odvést státu sedm miliard
Zprávy z firem
Předpisy EU se dotýkají citlivých otázek kultury, generačního bohatství a tím i velkého byznysu. Lesnické produkty tvořily v roce 2023 šestnáct procent finského exportu, což je víc než v kterékoli jiné evropské zemi.
Zhruba čtvrtina krabic od mléka na světě je vyrobena ze švédských stromů, stejně jako obalové krabičky od iPhonů. Společnosti jako švédská SCA a finská Stora Enso Oyj, které nakupují i od drobných lesníků, vlastní obrovské plochy lesů, papírny a další závody, které přeměňují dřevo na bioenergii nebo je dodávají k dalšímu zpracování do truhláren.
Poslanci projednávají novelu lesního zákona a výsledky průzkumu agentury Ipsos k této problematice ukazují, že veřejnost si uvědomuje naléhavost změn v lesním hospodářství. Téměř tři čtvrtiny respondentů podporují přijetí nového lesního zákona, jenž by reflektoval potřeby dnešního lesnictví a 73 procent respondentů se domnívá, že vlastníci by měli mít větší volnost při rozhodování o hospodaření ve svých lesích. 
Drobným vlastníkům by možnost družstevního hospodářství hodně pomohla, říká lesní hospodář Pacovský
Zprávy z firem
“To, že byla pravidla nastavena z dalekého Bruselu, v majitelých lesů vyvolává pocit křivdy. Vlády ve Stockholmu a Helsinkách nejprve vehementně tvrdily, že o lesnických politikách by se mělo rozhodovat na domácí půdě, ale dosud však nezavedly komplexní programy na kompenzaci nebo motivaci malých lesníků, aby káceli méně stromů,” popsal situaci Magnus Nilsson, nezávislý poradce pro životní prostředí ze Stockholmu.
Do hry se tak dle jeho slov zapojují zejména populisté, kteří vystupují proti EU a velký těžební společnosti, které hájí jen své zájmy. “Menší lesní hospodáři zůstávají ohledně těžby v nejistotě a jsou frustrovaní. Pokud se to máme někam rozumně posunout, musí zasáhnout naše vlády," dodává.
Člen vedení Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Miroslav Pacovský se pohybuje v oboru desítky let, zejména jako odborný lesní hospodář a soudní znalec. Nyní se krom péče o lesy a plánování jejich rozvoje věnuje i lesnické legislativě.
Obyčejná práce: Dobrovolné spolky by pomohly chránit lesy, říká lesní hospodář o projednávaném zákonu
Zprávy z firem
