Někoho pořád odrazuje vyšší pořizovací cena, už brzy ale bude fotovoltaika povinná, říká Jan Kakos z Bidli

Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie. 

Jaký je aktuálně zájem o fotovoltaiku? 

Zájem je poměrně konstantní. Už to sice není tak vyhnané jako v roce 2022, kdy začala válka na Ukrajině a měli jsme tu vysoké ceny energií, ale lidé se o obnovitelné zdroje stále zajímají. Je to způsobené i tím, že každý dům postavený po roce 2029 bude muset mít fotovoltaickou elektrárnu a už dnes má velká část nově vznikajících domů fotovoltaiku v projektu, aby splňovala požadavky na udržitelnost. Zájem je tedy velký, ale pořád jsme v rámci Evropské unie trochu pozadu a snažíme se Evropu dohnat jak v množství fotovoltaických elektráren, tak i v jejich výkonu. Minulý rok jsme dosáhli téměř jedné gigawatty. Byl to tedy první rok, kdy jsme se teprve tak nějak přiblížili k Evropské unii. 

Loňský rok byl rekordní, navíc jste zmínil, že fotovoltaika bude do budoucna povinná. Nastal by podobný vývoj i bez energetické krize?

Pro Českou republiku to byl obrovský katalyzátor, ale v Evropě to běželo už dávno. Své plány mělo Polsko, v Německu už se pracovalo s vodíkem a běžely i další projekty. Pro nás bylo největší motivací skokové zdražení energií. Lidé se začali zamýšlet nad tím, co by mohli dělat jinak. Nešlo ani tak o ekologii, jako spíš o snahu ušetřit. 

Když firmy nezačnou včas reportovat své udržitelné aktivity, může to pro ně být likvidační, říká David Mejsnar z Deloitte

Leaders

Od loňska platí evropská směrnice CSRD, která firmám ukládá povinnost reportovat nefinanční aktivity v oblasti udržitelnosti. Zatím se vztahuje jen na největší korporace, v dalších letech pak přímo zasáhne i malé a střední podniky. „Je ale třeba zmínit, že velké firmy včetně bank spadnou do povinného reportování už velmi brzy, takže i malé a střední podniky tím budou ovlivněny mnohem dříve, než si dnes myslí. Kromě bank to po nich budou požadovat třeba i odběratelé, nebo dokonce zákazníci,“ vysvětluje David Mejsnar, ředitel pro udržitelnost v poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Čechy tedy udržitelnost zase tolik nezajímá?

Ale ano, také se tady řeší. Je to jedna z motivací, ale nemyslím si, že si lidé pořizují fotovoltaické elektrárny s cílem zachránit planetu. Roli to možná hraje, primární je ovšem pořád cena. Tím nechci říct, že Čechy ekologie nezajímá. Vedeme v třídění odpadů a jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie. U nás s ní umíme velmi dobře pracovat a hospodařit. 

Co nejvíc odrazuje ty klienty, kteří o fotovoltaice zatím neuvažují? Jsou to právě ceny, nebo je tam ještě něco jiného?

Určitě je to hlavně vysoká pořizovací cena. V Čechách se obecně neumíme moc koukat do budoucnosti, ve školách nás to neučili, takže lidé to neberou jako investici. Koukají jen na aktuální cenu, která se dnes průměrně pohybuje kolem 400 tisíc korun, což je pro spoustu lidí hodně. Pokud jde o návratnost, tam záleží hlavně na spotřebě domu – čím vyšší spotřeba, tím rychlejší je návratnost. Obecně to bývá nějakých šest nebo sedm let. Potom už majitelé solárů jenom vydělávají. To je aspekt, který se teď snažíme klientům ukazovat. Je třeba koukat na projekt v širším měřítku a vidět v něm investici. 

video

Zelené bydlení je dražší, ale banky na něj slyší

Reality

Cesta ke splnění ESG parametrů významně ovlivní celý realitní trh. Zřejmě nejzásadněji změny pocítí české domácnosti. Ty si budou muset připlatit. Na to, jak ESG ovlivní realitní trh, odpovídali na dalším setkání Realitního Clubu zástupci bank, developerů a další experti na udržitelnost.

pej

Přečíst článek

Můžeme očekávat, že do budoucna ceny fotovoltaiky ještě klesnou?

Obecně platí, že technologie jako taková vždy v čase zlevňuje, protože máme lepší stroje, které to vyrábějí, levnější materiály a podobně. Takže i v případě solárů k tomu zřejmě časem dojde. Ceny technologií teď sice vyletěly, ale to bylo způsobeno hlavně celosvětovou krizí, vysokou poptávkou a také problémy s přepravou. Takže ano, nějaké zlevnění očekáváme, ale určitě to nebude tak prudké. 

To znamená, že bychom pak mohli dosáhnout rychlejší návratnosti. Tím spíš když vezmeme v potaz ceny energií, které zřejmě do budoucna mírně porostou…

Ano, ceny určitě porostou. Minimálně distribuční poplatky se zdraží, ani u samotných energií to ovšem na žádné další zlevňování nevypadá. To by nastalo možná tak tehdy, kdybychom měli další jadernou elektrárnu, která by nám levně vyráběla energii. Žádné elektrárny se tu ale v současné chvíli nestaví, strategie je postavená na obnovitelných zdrojích. Nutno ale podotknout, že určitě nedává smysl, abych jako klient čekal na případné zlevnění technologie, které třeba nakonec vůbec nemusí přijít. Naopak když si technologii pořídím hned za nějakou přijatelnou cenu, která je na trhu obvyklá, rovnou začínám šetřit. A když se do budoucna technologie zlevní, mohu ji nahradit nebo vylepšit, třeba vytvořením většího výkonu.

Zmínil jste jaderné elektrárny. Znamená to, že pokud se do budoucna dostaví Dukovany, může to s fotovoltaickým trhem nějak zamávat? 

Určitě ne. Vybudováním elektrárny ceny najednou neklesnou, protože elektrárnu nejdřív budeme muset zaplatit. Není to malá investice, takový projekt stojí hodně peněz. Kvůli tomu je západní svět obecně „zapomněl“ stavět. Už teď se ví, že za ceny, které se dnes vysoutěží, to nebude možné postavit. Takže do toho vstupuje řada problémů, navíc se na všem musí shodnout vládní činitelé. Pokud se vůbec něco postaví, bude to trvat ještě spoustu let. Navíc energetická náročnost domácností roste a my budeme potřebovat stále více energie. Jedna jaderná elektrárna nás nespasí. Budeme muset nahradit tepelné elektrárny, které tady fungují celá desetiletí, ale nejsou ekologické a bude třeba je vypínat. 

Fotovoltaika za pět let stoupla o tisíce procent, investice do ní o desítky miliard

Zprávy z firem

Solární energetika v Česku nabrala v posledních pěti letech raketové tempo. Zatímco v roce 2019 bylo připojeno mírně přes 3400 nových elektráren, loni už to bylo téměř 83 tisíc. Ještě výrazněji rostou investice do zařízení, které loni činily téměř 45 miliard korun, přičemž před pěti lety nepřekonaly ani miliardu korun. Současný rozvoj fotovoltaiky se přitom výrazně liší od solárního boomu, který Česko zažilo před 15 lety. Vyplývá to z dat distributorů a oborových organizací. Na konci loňského roku bylo v ČR připojeno přes 167 tisíc fotovoltaických elektráren. Letos zřejmě bude růst pokračovat.

ČTK

Přečíst článek

Vraťme se ještě k návratnosti. Dřív byl poměr mezi návratností a životností fotovoltaiky velkým tématem. Jak je to dnes? Jak dlouho může domácí elektrárna fungovat bez nutnosti dalších investic?

Velmi dlouho. My třeba prodáváme baterie, které mají záruku deset let na osmdesát procent kapacity. To znamená, že baterie neztratí víc než dvacet procent své kapacity, navíc vydrží až nějakých deset tisíc cyklů. Běžný český dům využije za rok nějakých 300 cyklů, takže se dostáváme na přibližně třicetiletou životnost. U panelů je to aktuálně 25 až 30 let záruky, což je také velmi dobré. Nejnamáhanějším místem je střídač, což je ten mezikus, který převádí elektřinu získanou z panelů do té energie, kterou je dům schopen využít. Střídače mají běžně desetiletou záruku, potom mohou potřebovat nějaký servis, ale podmínkou to není. Obecně jsou záruky velmi dlouhé a technologie by měla fungovat dál i poté, co se zaplatí. 

Jak už zaznělo, jednou z největších motivací pro pořízení fotovoltaiky je úspora. Vy slibujete ještě efektivnější využití solární energie díky takzvanému Chytrému spotu. V čem to přesně spočívá?

Když se podíváme obecně na energie, klienti mají několik možností, jak ušetřit. Prvním stupněm úspory je, že přejdu na spotovou cenu elektřiny. Cena elektrické energie během dne kolísá a má různé hodnoty. Když budu mít spotovou cenu a budu nad tím správně přemýšlet, dokážu svou spotřebu přesunout na ty chvíle, kdy je elektřina obecně nejlevnější. Tím už šetřím zhruba třetinu oproti standardním fixovaným ceníkům, protože tam svému dodavateli platím i za riziko, že by cena mohla vzrůst. Dalším stupněm úspory je, že si pořídím fotovoltaickou elektrárnu a vyrábím si vlastní energii, takže nemusím tolik nakupovat ze sítě. Tady ale obvykle přichází to, že když nakupuji elektrickou energii, je to většinou ráno, protože rozsvítím, připravuji snídani, pustím si televizi, nebo potom odpoledne, kdy se rodina vrátí domů. V těchto časech jsou obecně spotové ceny elektřiny nejvyšší. Zároveň fotovoltaická elektrárna vyrábí nejvíc energie, když jsem v práci, protože svítí. Dům ale v tu chvíli nemá žádnou spotřebu, takže posílá přetoky do sítě, kde jsou v tu dobu vykupovány za nejnižší cenu. To je značně nevýhodné. Proto je třeba vylepšit energetický management domácnosti – a tím už se dostávám k našemu Chytrému spotu, který umí posunout spotřebu. 

Solárník Sobotka se vrací s velkými projekty solárních farem do ČR

Zprávy z firem

Solárník Sobotka loni za štědré podpory americké investiční společnosti BlackRock rozšířil solární farmy v Chile. Jeho společnost Solek posílila i na evropském trhu.

ČTK

Přečíst článek

Co to znamená? 

To znamená, že napájení největších žroutů elektřiny, jako jsou bojlery, tepelná čerpadla nebo bazénové technologie, posune na dřívější dobu, protože kolem druhé a třetí hodiny ráno bývá energie nejlevnější. Za nejnižší cenu si tak ohřeju teplou vodu, kterou mám pak k dispozici po celý den. A když nastane situace, že jsem v práci a fotovoltaická elektrárna vyrábí energii, přebytky nepošle do sítě, ale uloží je do baterií a připraví domácnost na okamžik, kdy se rodina vrátí domů. To znamená, že třeba zase ohřeje teplou vodu ze sluníčka. Snaží se zkrátka využít co nejvíc elektřiny, kterou fotovoltaika vyrobí, a když už nějaké přebytky jsou, pošle je do sítě v nejvýhodnějších časech. Naše zařízení se učí, jak domácnost funguje, a na základě toho pak dokáže s elektřinou lépe zacházet. 

Máte s Chytrým spotem a ostatními technologiemi nějaké další plány?  

V rámci technologií je plánů spousta. Už teď je jasné, že právě chytré řízení technologií bude hýbat trhem. Je to zcela přirozené, protože máme nové technologie, které jsme se naučili používat, a teď bude potřeba nastavit celý systém tak, aby byl co nejefektivnější. S tím souvisí i vyrovnávání sítě, protože čím víc obnovitelných zdrojů budeme mít, tím víc bude třeba síť korigovat. To je něco, čemu bychom se do budoucna chtěli věnovat. Primárně se ale v tuto chvíli zaměřujeme právě na chytré řízení toků v domácnosti, to je nejdůležitější projekt. 

Jan Kakos

Předchozí pracovní zkušenosti získával v České spořitelně, Modré pyramidě nebo Kooperativě, kde řídil týmy obchodníků a manažerů. Dnes působí jako obchodní ředitel společnosti Bidli technologie, která řeší fotovoltaické elektrárny pro rodinné i bytové domy. 

Fotovoltaické moduly. Čím se řídit při výběru?

Zprávy z firem

Výběr správných solárních panelů je mimořádně důležitý pro efektivitu a rentabilitu celého fotovoltaického systému. Na trhu jsou dostupné různé typy a modely panelů, což může při konečném rozhodování být výzva s ohledem na specifické klimatické poměry v Polsku, které se vyznačují vysokou proměnlivostí a řadou povětrnostních komplikací. O tom všem je třeba přemýšlet při výběru konkrétního typu a konstrukce panelů. Jak to vypadá v praxi?

Komerční spolupráce

Přečíst článek